Karel Schwarzenberg nepřímo naznačil, že Česku hrozí diktatura. Přidal se tak mezi početnou skupinu zdejších politiků, kteří používají nemístná přirovnání. Volat, že hoří, se nemá ve chvíli, kdy je jen pořádné horko.
Schwarzenberg listu Kleine Zeitung doslova řekl: „Tuto čistě formální interpretaci ústavy už v minulosti jednou využily různé vlády, aby se dostaly k veškeré moci: v lednu 1933 v Německu a v únoru 1948 v Československu.“ A pak ještě dodal: „Jako starší ročník, který zažil diktaturu, budu proti tomu bojovat všemi silami. Budeme bránit legalitu republiky v plném nasazení.“
Ačkoli se s předsedou TOP 09 lze shodnout na tom, že situace na politické scéně není dobrá, takto silná slova ještě nejsou namístě. Miloš Zeman se chová jako politik, který chce získat moc, ale děje se to v rámci prostoru, kde je docela snadné ho zastavit. Karel Schwarzenberg by proto měl mluvit spíše o tom, jak to chce udělat, než nám říkat, že jde do tuhého.
Česko má tradici v přehnaných přirovnáních. Už jsme slyšeli výroky srovnávající banální prohlášení s osvětimskou lží, výroky slibující noc dlouhých nožů, měli jsme tu údajně modrou totalitu, zažili jsme prý chování jako v padesátých letech, ozývaly se výkřiky Vítejte v komunismu - a časopis Reflex už dokonce rovnou pohřbil českou demokracii.
Problém je, že všechna tato prohlášení vedou k jedinému – otupělosti společnosti.
Dnes už vlastně nejde nějak šokovat či provokovat. Vše bylo řečeno, všechna přirovnání byla vypotřebována. Co ale budeme dělat, až opravdu půjde do tuhého? Budou politici postupovat jako obchody, které nyní nápisy Velké slevy modifikují na Opravdu velké slevy? A uvěří tomu někdo?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
