Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Komentáře, Politika

Předvolební věštění z agenturní koule

Průzkumy, které na sloupcových grafech vypadají tak jednoznačně, při bližším zkoumání stojí na vodě

Andrej Babiš • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer
Andrej Babiš • Autor: Ilustrace Pavel Reisenauer, Ilustrace - Pavel Reisenauer

Dostane Andrej Babiš a jeho ANO v následujících volbách 12 procent, jak mu předvídá agentura Médea Research vlastněná reklamním a mediálním magnátem Jaromírem Soukupem? Nebo se bude muset spokojit jen se sedmi procenty, jak v pondělí ohlásil volební model sestavený pro Českou televizi uznávanou výzkumnickou agenturou TNS AISA?

A mají se naopak příznivci zelených radovat, že strana atakuje magickou pětiprocentní hranici (TNS AISA), nebo plakat, že zůstanou na slabých dvou procentech (Médea Research)?

Kdo má pocit, že předvolební průzkumy začínají čím dál víc připomínat spíš nezávaznou loterii, není daleko od pravdy. I když vyloučíme spekulace nad tím, že výsledky průzkumů dají přizpůsobit, tedy jinak řečeno zfalšovat za peníze, pořád zůstává dost neznámých. I sami výzkumníci přiznávají, že jejich schopnost předpovědět výsledky voleb je spíše malá než větší.

Maximálně polovina lidí z těch, kteří jsou ochotni jít k volbám, si je už jistá, jakou stranu bude vlastně volit. Zbytek váhá, neví - a často se rozhoduje až poslední týden před volbami. Počet těch, kteří výzkumníkům dají jasnou odpověď, je tak mnohem menší než zkoumaný vzorek. A zveřejňované volební modely jsou pak daleko méně reprezentativní, než by se na první pohled mohlo zdát.

Dobře je to vidět na zmiňovaném průzkumu pro Českou televizi. Ochotu zúčastnit se voleb podle něj deklaruje 71 procent oprávněných voličů. O volbě konkrétní politické strany je ale pevně přesvědčeno pouze 37 procent z těch, kteří nějakou stranu dokáží vybrat. Naproti tomu 31 procent z nich hlásí, že je možné, že se jejich rozhodnutí ještě změní.

Zveřejněné výsledky, které na sloupcových grafech vypadají tak jednoznačně a efektně, tak při bližším zkoumání stojí poněkud na vodě. A k tomu ještě připočtěme, že média si často nedávají příliš vekou práci s tím, aby nuance průzkumů vysvětlovala.

Co s tím? Pro některé voliče (včetně autora tohoto sloupku) může být tahle nejednoznačnost volebních modelů vlastně osvobozující. Když má smůlu, že by rád volil strany, které se motají kolem oněch pěti procent nutných pro vstup do Sněmovny, nemusí si moc lámat hlavu s tím, jestli jeho hlas propadne, nebo ne. Nelze to totiž říct.

Samy strany na hranici volitelnosti to však – celkem pochopitelně - takhle lehce neberou a často tvrdí, že je průzkumy mohou velmi poškodit. Lidé se podle nich obávají propadnutí svých hlasů a volí raději hráče s jistějšími šancemi. Několikrát zmíněný průzkum uvádí uskupení s výsledkem okolo pěti procent hned několik - a jejich účast či neúčast ve Sněmovně může povolební mapu hodně překreslit. To už je však spíš otázka rozdrobenosti zdejší scény či případně volebního zákona.

Každopádně těm, kteří nadále chtějí brát volební modely jako směrodatnou pomůcku při svém rozhodování, tak lze minimálně doporučit, aby brali vážněji ty agentury, jež nechají nahlédnout do detailů svých výzkumů; je to znakem jejich důvěryhodnosti. U výzkumu společnosti TNS AISA pro ČT se k detailům dostanete několika kliky na internetu. U výzkumu společnosti Médea Research nikoliv.

Volebními průzkumy se zabývají i kolegové z datového oddělení iHNed.cz. 

Pět let předvolebních výzkumů v jednom grafu

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].