České volby ve světle švýcarského rozsudku

Soud ve švýcarské Bellinzoně vynesl nad pěti českými manažery, někdejšími správci státní Mostecké uhelné společnosti, tresty vězení od šestnácti do padesáti dvou měsíců. Za podvod, praní špinavých peněz či padělání listin. Nejvyšší trest si vyslechl někdejší šéf mosteckých dolů Antonín Koláček. Na dva přítomné muže, sedící na lavici obžalovaných – Antonína Koláčka a Petra Krause – vyhlásil soudce okamžitě vazbu. Další tři, kteří se nezúčastnili, zřejmě neuniknou zatykači. Stejně tak zůstávají obstavena jejich konta.

Pro českou justici je to dobrá zpráva. Zatím nepravomocný rozsudek se z největší pravděpodobností nevztahuje na trestné činy, za něž jsou stíháni v Česku. Tedy především za počátek zlodějské privatizace a s ní související korupcí. Čeští policisté a státní zástupci mohou tedy dále vyšetřovat a máme – byť velmi malou – naději, že tuzemská justice odhalí, koho všeho a jakou sumou mohli podnikatelé z Musky korumpovat. Zatím máme jen indicie a ty vedou jednoznačně k někdejší vládě Miloše Zemana.

A pokud se podíváme na případ v celé jeho šíři, tedy až po následnou privatizaci Škody Plzeň uhlobarony za osm set milionů korun, což byl zlomek její skutečné hodnoty, sahá podezření do následující vlády, v níž byl ministrem financí Bohuslav Sobotka, šéf sociální demokracie, a ministrem průmyslu zpočátku Jiří Rusnok, hlavní vyslanec současného prezidenta Miloše Zemana. Indicií je opravdu hodně a v Respektu i denících se o nich obšírně informuje už léta.

Samozřejmě rozměr tohoto blogu nám nedovoluje všechny indicie zopakovat, ale v kostce se dá říct, že členové vlády Miloše Zemana věděli o korupčním a podvodném pozadí privatizace MUS a prodejem státních akcií za pakatel darovali uhlobaronům miliardy korun. Za tuto korupci je dnes stíhán jeden z náměstků vlády Miloše Zemana a lze předpokládat, že byl příliš malým pánem, aby o podvodné privatizaci rozhodl sám. Stejně tak pozdější Špidlova vláda a její ministři financí. Jestli nevěděli, že prodávají uhlobaronům Škodu hluboko pod cenou, nemají ve vedení státu co dělat.

Autor tyto řádky nepíše proto, aby před volbami pomluvil levici a chránil pravici; ostatně pravice měla tehdy zastoupení v ekonomických orgánech sněmovny a mohla prodej zkomplikovat, seděl tam i Miroslav Kalousek. Ale nastávající volby jsou hodně ovlivněny protestem lidí, kteří mají – jistě často velmi oprávněný – pocit, že je stát okrádá, protože defrauduje státní majetek a peníze. Nicméně, tohle podezření stojí léta na tu silnějších, tu slabších indiciích. Rozsudek v Mostecké uhelné je prvním opravdu velkým tuzemským případem mohutné defraudace, prováděné byznysmeny společně s politiky. Voliči by si měli vzít ponaučení. Autor to udělá též.