Klíčem bude vztah Babiše se Sobotkou

Kdo prohrál, to už komentátoři probrali. V první řadě to byl Miloš Zeman, který po velkém propadu SPOZ a malém zisku ČSSD ztratil hodně ze své moci. Prohrál i Václav Klaus - hnutí, které podporoval, nedostalo ani procento hlasů. Prohrála TOP 09, která jistě čekala více hlasů. ODS sice dosáhla šokujícího historického minima, ale za ztrátu místopředsedy Kuby a dalších politiků šmrncnutých kmotrovstvím ta prohra ODS stojí. Získali komunisté, ale to, co vypadalo ještě před pár měsíci reálně, že spolu se sociálními demokraty ovládnou politickou scénu, se nestalo. Vyhrál Babiš - a nejdůležitější povolební otázka je, v co chce tento muž své vítězství přetavit.

Při povolební debatě lídrů působil Andrej Babiš hodně amatérsky – prostě ANO bude pracovat a prosazovat svůj zájem a svůj program, o posty nám nejde. Jenže i on ví, že pokud chce něco prosadit, musí se s někým domluvit. Můžeme spekulovat, že bude prosazovat zájmy svého potravinářského impéria a vůbec zájmy velkopodnikatelů a bank, ale to teď nechme stranou. Jistě se jako ambiciózní a cílevědomý muž bude snažit protlačit ty body volebního programu, které jej dostaly k moci. Tedy zastavit zbytečné rozhazování státních financí, jít proti korupci a zvýšit výběr daní. Ale s kým do toho půjde?

Je možná dohoda ANO se sociálními demokraty a lidovci. Dokonce nejpravděpodobnější. Jenže Andrej Babiš nemůže přistoupit na zvyšování daní prosazované sociálními demokraty a namířené proti bohatší a nejbohatší části populace. Babiš může podporovat menšinovou vládu sociální demokracie s lidovci: dovolí sice vznik takové vlády, ale z pozice, kdy bude ANO napůl v opozici a napůl ve vládě, prostě zablokuje schválení zákonů a norem, se kterými nesouhlasí.

Různé podoby menšinové vlády jsou zatím šlágrem předvolebních náznaků stranických lídrů. Spojení ČSSD a komunistů můžeme vyloučit, jak Andrej Babiš, tak lidovci vyloučili jeho podporu. A Úsvit Tomia Okamury na podporu čistě levicové vlády svými hlasy nestačí. Dokonce tu můžeme mít teoreticky menšinovou jednobarevnou vládu sociálních demokratů s podporou několika subjektů. Zřejmě by ale nepřežila ani první vyjednávání o rozpočtu.

Babiš se může taky spojit s Úsvitem a hledat podporu pro svou vládu u sociálních demokratů. Taková dohoda není vyloučena, Babiš je dost mocný a bohatý, aby Okamuru zvládl, ale byla by to role pro sociální demokraty? Byl by to asi velký pád. A čistě teoreticky je možná i „pravicová“ koalice ANO, lidovců, TOP 09 a ODS. Představitelé obou posledních stran by ovšem museli být šílení, aby po vzkazu voličů přistoupili na vládní angažmá.

Ne vše se ale točí kolem téměř devatenáctiprocentního zisku hnutí ANO. Miliardář Babiš může být ze hry vyšachován. Už povolební debata lídrů naznačila, že Bohumil Sobotka, Vojtěch Filip, Miroslava Němcová nebo Karel Schwarzenberg za zády s Kalouskem jsou velmi zruční matadoři zákulisního vyjednávání. Hlavně za roky v politice znají jak chod sněmovny, tak jejích tajných dohod - a v tom mají před Babišem náskok. Při vší úctě k obchodní obratnosti miliardáře, zkušenost představitelů tradičních stran jej může dostat na kolena. Protože zájem těch stran je eliminovat každý podivný prvek, který narušuje jejich dlouholeté ustálené parlamentní a vládní zvyky.

Nevyzpytatelný Andrej Babiš musí být pro tradiční parlamentní strany noční můrou - a čím dříve jej diskreditují, tím lépe. A diskreditovat Babiše s jeho komunistickou i podnikatelskou minulostí a finančními zájmy namířenými do budoucna není tak složité. Nebo jej politici mohou držet – při znalosti jeho podnikatelských slabin - v šachu.

Jakou vládu tedy budeme mít? Určitě ne takovou, která přinese zásadní změny. Klíčem k české ekonomice je dnes energetika. Nemáme ponětí, co si nové strany myslí o jejím směřování. Klíčem k zastavení defraudací a korupce jsou fungující státní zástupci a policie. Tady nemáme ponětí, co si o tom myslí většina stran. Mimochodem fungující policie a útvar proti praní špinavých peněz jsou zapotřebí i kvůli lepšímu vybírání daní.

Je mezi politiky starých i nových stran někdo, kdo za tímto názorem stojí a bude jej skutečně, nikoli jen naoko, prosazovat? Tedy pečlivě poslouchejme, co dnes lídři stran říkají o těchto segmentech naší společnosti. Zdaleka to nejsou jediné důležité nástroje k dobrému fungování státu, ale jsou zaručeným lakmusovým papírkem k pochopení, jaké bude mít nově vzniklá koalice úmysly.