Babiš může mít problém s bezpečnostní prověrkou

Bez ohledu na to, zda byl šéf hnutí ANO Andrej Babiš dobrovolným a přesvědčeným agentem StB, nebo zda si StB jeho agentství vymyslela, jak tvrdí on sám, bude mít čerstvý poslanec problémy se jmenováním do některých funkcí. Jeho život je plný okamžiků, které mu můžou ztížit udělení bezpečnostní prověrky.

Zda skutečně byl, nebo nebyl agentem StB, se už nikdy nedozvíme. Jeho svazek, kterým jsme se zde zabývali minulý týden (Od StB k nebývalé kumulaci moci), byl víceméně skartován. Seznam skartovaných dokumentů o nějakém závažném Babišově pochybení nebo udavačství nevypovídá - a přesvědčivé nejsou ani další dva spisy, které zmiňují drobná udání agenta Bureše, což bylo údajné krycí jméno Andreje Babiše.

Andrej Babiš se obrátil – dost pozdě na to, že své agentství popírá už skoro patnáct let - na soud v Bratislavě, který by mohl v lednu příštího roku rozhodnout. Buď řekne, že nová hvězda české politiky byla agentem - a Babiš pak nebude mít čisté lustrační osvědčení. Nebude mu to sice bránit přijmout funkci ministra, ti nemusí prokazovat, že si nezadali s minulým zločineckým režimem, ale je těžké si představit, že by se česká veřejnost a Babišovi kolegové z politiky smířili s tím, že zemi spoluvládne soudně uznaný spolupracovník StB.

Soud také může říct, že Babiš žádný závazek StB nepodepsal a o jeho spolupráci s bezpečnostní oporou minulého režimu neexistují žádné důkazy. Jenže tím patálie chemického a potravinářského bosse nekončí. Pro řadu politických i státních funkcí musí mít bezpečnostní prověrku. Zejména ve sněmovně, jinak se nemůže účastnit projednávání tajných operací, zákonů, norem. Bezpečnostní prověrku však může dostat, i když jej soud „schválí“ jako agenta, a nemusí ji naopak dostat, i když jej soud z podezření ze spolupráce osvobodí.

Prověrky se totiž dělají z trochu jiného pohledu. Lustrační osvědčení v podstatě zabraňuje významným protagonistům minulého režimu ovládnout klíčové demokratické posty. Jde o plošný zákon. Kdežto prověrka je čistě individuální záležitostí, která říká, jakým bezpečnostním rizikem je prověřovaný pro tento stát. Mantinely pro a proti nejsou úplně vymezeny. Ale Babišovi určitě přitíží jeho angažmá v institucích, které byly oporou minulého režimu – počínaje komunistickou stranou a konče členstvím ve Svazu československo-sovětského přátelství.

Stejně tak mu nepomůže fakt, že v průběhu posledních patnácti let se dostal opakovaně do hledáčku policie, která prověřovala řadu jeho transakcí včetně privatizace Unipetrolu. Možná to není úplně spravedlivé, ale být nevinen před zákonem není totéž, jako být pro stát bezpečnostním rizikem.

Samozřejmě tím nechceme naznačovat, že by Andrej Babiš neměl dostat prověrku a je vlastně nezpůsobilý pro politiku. V posledních dnech prokázal několikrát politickou rozvážnost. A samozřejmě nevíme, co na něj policie našla nebo nenašla. Jenže okolnosti jsou prostě takové. Babišova komunistická minulost a způsob, jakým se prosadil v tuzemském byznysu, vyvolávají mnoho otázek. Pokud bude šéf ANO potřebovat prověrku k výkonu nějaké funkce, proklepne BIS drobnohledem jeho život, a miliardář bude muset navíc vyplnit podrobně a pravdivě dotazník, který neobsahuje zrovna vstřícné otázky. Na podobné věci si bude muset v politice zvyknout. A bude muset přijmout i riziko, že neprojde.