Řekové řekli NE a co bude dál

V tuto chvíli vše nasvědčuje tomu, že Řekové v referendu zvolili vzdor a zřejmě výrazně - předběžné výsledky ukazují vítězství vlády s více než 60 procenty hlasů. To ovšem neznamená, že vyřešili prekérní finanční a ekonomickou situaci. Ministr financí Varufakis ještě v průběhu nedělního hlasování prohlašoval, že v případě vítězství NE bude dohoda s věřiteli uzavřena do 24 hodin. Těsně po uzavření volebních místností vynadal médiím za dezinterpretaci a upřesnil, že takovou dohodu je pouze „možné dosáhnout“. (A nyní oznámil, že odstupuje z funkce, aby usnadnil premiéru Alexisi Tsiprasovi jednání s lídry eurozóny - pozn. ed.)

Všechno je čerstvé a reakce věřitelů nejasná. Německá kancléřka Merkelová a francouzský prezident Hollande potvrdili, že se v pondělí večer sejdou na večeři, kde novou situaci proberou. Informace ze strany vyjednavačů jsou rozporuplné: agentura Reuters cituje nejmenovaný zdroj mezi ministry financí eurozóny, který zásadně odmítá, že by se chystala rychlá schůzka ministrů. Jiné neoficiální zdroje tvrdí, že se o jednání uvažuje.

V nejbližších hodinách bude klíčová reakce Evropské centrální banky. Řecké banky melou z posledního a v pondělí se zřejmě ocitnou bez hotovosti. ECB je může držet nad vodou, nebo nemusí - a pokud by se striktně držela pravidel, měla by Řecko odstřihnout. I tady je ovšem situace nejasná, protože ECB je zároveň odpovědná za stabilitu evropských finančních institucí. Mario Draghi je v tuto chvíli člověk, který toho může hodně rozhodnout.

Pokud řecké bankomaty definitivně vyschnou, bude muset země začít situaci řešit. Nejdrsnější možností je samozřejmě opuštění eura a přechod na novou měnu, což by bylo porušení všech slibů, které Syriza voličům ve volbách i teď v referendu dala (viníkem by ale rétoricky byla nepochybně Evropa).

Jakousi přechodnou možností je vydávání vládních dlužních úpisů, které by na nějakou dobu fungovaly jako paralelní měna a vláda by garantovala jejich pozdější výkup (mimo jiné jako prostředek k placení daní). Takové řešení má svá úskalí a může fungovat pouze na omezenou dobu, je to nicméně jistý způsob, jak získat nějaký čas v tísni. Určitě je však možné očekávat chaos.

Dál je vše čistá spekulace. Logika Syrizy v referendu byla stejná jako před volbami: slíbila kroky, jejichž provedení nemůže zabezpečit. Řečtí občané mohou u volebních uren jen stěží zaúkolovat dalších osmnáct vlád eurozóny, které se odpovídají vlastním voličům. Situace je tak stejně patová jako před referendem, pouze s tím rozdílem, že řecká vláda za sebou přibouchla dveře k ústupu a musí teď trvat na svém.

Zbytek Evropy čeká zásadní strategická úvaha. Buď se rozhodne pro pokračování eurozóny bez Řecka a svéráznou zemi ponechá svému osudu, nebo udělá výrazný kompromis a v podstatě tak přepíše pravidla současného fungování eurozóny - ta se definitivně změní v přerozdělovací unii. Oba kroky přitom mají potenciál současné evropské uspořádání zásadně podkopat.