Český boj proti novému terorismu

Tajné služby upozorňují, že hlavním rizikem budoucnosti západního světa jsou teroristické útoky – budou totiž čím dál tím méně předpovídatelné a jejich aktéři čím dál tím hůře „odhadnutelní“. Jasně, říká na to pan Patizon, už dvacet let útočí i osamělí vlci, kteří jsou předem neodhalitelní. Jasně, už od útoku na USA v roce 2001 víme, že teroristé se rekrutují z vrstev, od nichž dříve tajné služby žádný atak nepředpokládaly. Ale časy se nyní vskutku neodvratně mění a tajné služby horlivě hledají recept, jak atakům předcházet.

Když to s panem Patizonem velmi zjednodušíme – a jinak to v tomto prostoru nejde – tajné služby roky sledovaly rizikové skupiny, nasazovaly do nich své agenty, verbovaly práskače, odposlouchávaly, sledovaly, vyhodnocovaly. Když to vyšlo, odhalily přípravu útoku a zasáhly ony nebo policie. Hodně dělal i zastrašující faktor: o schopnostech amerických a vůbec západních tajných služeb se povídaly legendy a jít s nimi do války se nechtělo ani těm největším radikálům.

Irák ale přinesl změnu. Tajné služby se hodně spletly. Saddám Husajn byl sice tyran, vrah a zasloužil si trest, ale nikoli kvůli tomu, že by vlastnil zbraně hromadného ničení, že by se podílel na teroristickém útoku na USA nebo že by chystal jiné útoky na Evropu. Jak tajné služby tvrdily. Omyl to byl fatální; od té doby nejsou tajné služby těmi neporazitelnými legendami. Strach z nich se začal rozplývat a tajné služby nezískaly patřičný respekt ani odhalením řady připravovaných teroristických ataků v západních zemích. První změnou rizika teroristických útoků je proto vědomí teroristů, že tajné služby a vůbec bezpečnostní složky nejsou tak mocné a schopné, jak se zdálo v minulém století.

Nebezpečnějším faktorem je globální svět. Migrační přesuny dovolují islamistickým radikálům vyslat své bojovníky prakticky kamkoli a hlavně téměř bez rizika odhalení. (Tohle není výzva k boji proti migraci, ale upozornění, že se svět neodvratně mění.) Navíc, čím dál tím víc teroristů pochází z „normálního“ prostředí. Už to vůbec nejsou vytipovatelní bojovníci třeba z palestinských uprchlických táborů. Jsou to občané vyrůstající v běžném prostředí, kde tajné služby nemají šanci někoho tipovat či sledovat; prostě proto, že se o nich nedozvědí.

Vcelku paradoxně: víc nám zajistí bezpečí, když přijmeme odpovídající počet utečenců, než když je budeme odmítat.
Co s tím. David Cameron přišel o víkendu s pětiletkou boje proti islámskému radikalismu, který stojí především na integraci muslimů do britské společnosti. Britské tajné služby mají podle všeho velmi dobrou síť informátorů, kteří je upozorňují na rizikové islámské skupiny. Cílem veškerého snažení západních tajných služeb je přesvědčit potenciální teroristy, že se teror nevyplatí. Že je čeho se bát a že mohou o něco přijít.

České tajné služby čeká v tomto smyslu přeskupení priorit. Třeba BIS to uměla: historicky znala rizika přicházející ze zemí středního a blízkého východu. Ale situace se mění a tuzemské informace o tajnostech islámského radikalismu - které mají původ v někdejším přátelství českých komunistů s tyrany typu Saddáma Husajna, s otcem a synem Asadovými nebo ve strukturách někdejší Organizace pro osvobození Palestiny - nemají už tu hodnotu, co mívaly.

Jediné, co může BIS udržet v dobré kondici v protiteroristické práci, je velmi úzká spolupráce se zahraničními tajnými službami. Zní to hodně banálně. Nicméně informace o riziku terorismu musí sdílet celá západní civilizace. To zní taky banálně. Ale banální není fakt, že tajné služby sdílí informace pouze s těmi, kterým důvěřují.

Tedy hlavním nástrojem naší obrany proti terorismu není uzavřít se, ale sdílet nebezpečí s dalšími. Což není pro naši středoevropskou kotlinu samozřejmé. Vcelku paradoxně: víc nám zajistí bezpečí, když přijmeme odpovídající počet utečenců, než když je budeme odmítat. Přístup na nejnovějším summitu o rozdělení imigrantů do zemí Evropské unie byl proto od našich politiků rozumný.