Je u nás míra korupce opravdu alarmující? Nakolik negativně ji vnímáme? Jak jsme na tom v porovnání s ostatními státy?
Měření úrovně korupce není snadným úkolem. Zpravidla se používají dva ukazatele: vnímaná míra korupce a počet trestných činů ve spojení s korupcí.
Míra vnímané korupce
Měří ji mezinárodní výzkum Transparency International, který každoročně probíhá přibližně ve 180 státech světa. Míra korupce vyjadřuje vnímání rozsahu a závažnosti korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. Nevypovídá tedy o reálném stavu, ale o přesvědčení zástupců podnikatelské sféry, analytiků a odborníků na danou zemi. Výzkum je vhodný zejména pro mezinárodní srovnání. Česká republika se v roce 2010 propadla na 53. místo světa. Vnímání korupce je silně ovlivněno kulturou, etikou, politikou a médii každé země.
Výzkum veřejného mínění vnímání míry korupce z března 2011 ukázal, že:
- 60 % populace spatřuje nárůst míry korupce oproti období před 10 lety,
- většina dotázaných je přesvědčena o zapletení velké části politiků do korupce
- nejvyšší míra korupce je veřejností vnímána v politických stranách, ústřední státní správě a na stavebních úřadech (Michael Smith, Sociologický ústav Akademie věd ČR, 2011).
Počet trestných činů souvisejících s korupcí
Těmito trestnými činy se zabývá především tzv. protikorupční policie (Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality Policie ČR), která vyšetřuje úplatkářství, pletichy ve veřejné soutěži, úvěrové či dotační podvody, zneužití postavení veřejného činitele, zpronevěru, nebo porušování povinností při správě cizího majetku. Za rok 2010 se protikorupční policie zabývala 86 spisy a stíhala 94 osob.
Situaci pomůžeme, když budeme aktivními občany v průběhu celého volebního období, budeme odmítat úplatkářství, komunikovat s volenými zástupci a nahlašovat nepravosti. Odměnou nám bude demokratičtější společnost, průhlednější politika a vzájemná důvěra.
