Německo podle Klause

Měli jste za to, že pravými Hitlerovými dědici jsou neonacisté? Chyba, podle české prezidenta je to německá politická elita.

Autorka prosí všechny, kteří případně utrpí alergickou reakci, o prominutí, ale toto jednoduše nelze přejít bez povšimnutí. Václav Klaus bude českým prezidentem ještě tři roky a bude mít vliv na zahraniční politiku země, proto bychom jeho názorům měli věnovat pozornost, byť už je to trochu únavné.

O co jde? Prezident napsal esej k šedesátinám německého liberála Gerharda Schwarze (jeho českou verzi otiskl minulý týden časopis Euro) a vedle obvyklých nářků nad evropským socialismem tu Klaus píše, že „Německo získalo mírovou cestou jasnou evropskou hegemonii, o níž bezúspěšně vedlo dvě světové války“. Jinými slovy – tuzemská hlava státu tvrdí, že Němci po válce pokračovali v šíleném plánu nacistů, na jehož konci byly desítky milionů mrtvých a kontinent v troskách. A tedy jsou v tomto směru pravými dědici Adolfa Hitlera. Že to není nesprávné čtení Klausova názoru nakonec potvrzují i jeho fanoušci, kteří přesně takto jeho slova interpretují. „Hitler neuspěl, ale Německo Evropu ovládlo přes EU“, píše v odkazu na Klausovu esej člen brněnské ODS Petr Paulczynski. A ve shodě se svým šéfem je i hradní kancléř Petr Hájek, který ve své knize Smrt ve středu píše, že projekt ovládnout Evropu byl sice „prohranou válkou neuskutečněný“, ale „nikdy neodumřel“, i když byl za časů studené války udržován u ledu.

Autorku by nejprve zajímalo, jak by prezident či jeho následovníci reagovali, pokud by někdo přišel s podobně nehorázným prohlášením o Češích – něco ve smyslu, že Němci by neměli do Česka raději jezdit, protože jim reálně hrozí, že jim tady oholí hlavu, namalují na záda hákový kříž, zabaví majetek, případně rovnou zastřelí. Podobné argumenty jsou v civilizované debatě nepřijatelné a ten, kdo je použije, se z ní automaticky vylučuje.

Navíc jakási absolutní německá nadvláda nad Evropou je i faktický nesmysl. Stále ještě platí, že pokud si některá země v Evropské unii v určité otázce postaví hlavu a návrh vetuje, nikdo s tím nic nenadělá. A i u témat, v nichž už není jednomyslnost požadována je hlasování nastaveno tak, aby velké země nemohly rozhodnout všechno samy. A naopak sdružení menších zemí, pokud se dohodnou, mohou být pravými hybateli dění. Neformální vliv mají Němci samozřejmě velký, ale je na tom něco divného, když jde o nejlidnatější a nejbohatší zemi Evropy? Tento vliv je tedy výsledkem píle a schopností Němců, nikoliv nějaké mírové verze hitlerovských plánů.

Václav Klaus také peskuje Němce, že se jim prý nechce „nést náklady, které se od něj všeobecně očekávají“. Jednak co to znamená „všeobecně očekávají“? Před více než půlstoletím prohráli válku, budou nadosmrti pořádně „solit“? Jenže oni „solí“ už nějakou dobu a v takové míře, že to nemá v Evropě obdoby: je to právě Německo, které dlouhodobě nejvíce přispívá do unijního rozpočtu. Bylo tedy na místě, aby Česko odmítlo všechny miliardy z evropských fondů, protože přece ve velké míře pocházejí od, jaká hrůza, Němčourů bažících po Čtvrté nebo kolikáté říši! Prezident by to mohl navrhnout nové vládě. Byť by asi neuspěl, protože právě Nečasův tým se netají tím, že by bruselské zdroje rád „podojil“.

A konečně – právě silné, prosperující a bohaté Německo je pro nás životně důležité. Téměř polovina tuzemských výrobků jde právě tam, proto čeští exportéři čekali na oživení německé ekonomiky jako na smilování. Bude velkým testem nové vlády, jestli a jak se k takovým prezidentovým excesům postaví. A obcházení konfliktu a mlčení nebude v tomto případě stačit. Česko si nemůže dovolit, aby za něj mluvil právě takový hlas.