Britský think-tank Open Europe se sídlem v Londýně a v Bruselu zveřejnil seznam padesáti projektů, které považuje za nejflagrantnější ukázky toho, jak se v zemích unie plýtvá penězi daňových poplatníků. Dělá to tak každoročně a vždycky zhruba v téhle době – jako svůj příspěvek do debaty o rozpočtu unie na následující rok. Návrh rozpočtu na ten příští právě teď leží v Evropském parlamentu, kontext je proto jasný.
Mezi projekty, které si sáhly na evropské dotace a ty pak vyletěly komínem nebo byly použity nanejvýš sporně, jsou mnohé „klasiky.“ Je tu hodně zemědělských příběhů – například o dvou sicilských bratřích, kteří dostali z bruselské kasy 260 tisíc eur na svoji „farmu“, která nikdy neexistovala – jsou tu silnice za miliony vedoucí od nikud nikam, je tu podpora luxusního psího útulku v Maďarsku za 400 tisíc eur, který dosud nestojí a dodavatele stíhá maďarská finanční policie, jsou tu dotace pro golfové kluby v Anglii, a tak dále.
Jak už to ale bývá, seznam kromě nesporných nesmyslů a podfuků obsahuje i plány, které jsou na hraně a jejich užitečnost nebo neužitečnost je věc názoru. Autoři z Open Europe se kupříkladu rozčilují nad dotací pro dolnosaskou vládu: ta nechala vyrobit komiksovou postavičku koně, která dětem ve speciálně vydané knížce přibližuje, co to je Evropská unie. Dolnosaská vláda na to použila z evropského rozpočtu od roku 2003 pět tisíc eur; z „našich“ peněz tedy během sedmi let utratila v přepočtu zhruba 120 tisíc korun. Stojí tohle za veřejné odsouzení?
Open Europe ale založili a financují britští byznysmeni a institut tudíž odráží jejich vidění světa. Kromě obecné euroskepse, skepsi vůči bruselským dotacím a státnímu přerozdělování peněz vůbec je na seznamu znát nedůvěra vůči nápadům, které nemají jasný byznys profit nebo nepřinášejí hmatatelný prospěch pro lidstvo. Dobře to ilustrují projekty uvedené na konci seznamu, které autoři označili za ukázky toho, jak se to má dělat – jsou tu dotace do zdravotních zařízení a laboratoří, které, například, posunuly výzkum rakoviny zase o krok dál.
Do plýtvačské padesátky se kvůli této nedůvěře dostal i jeden český projekt, přesněji řečeno česko-polský. Jde o výstavbu 250 kilometrů dlouhé cyklostezky na česko-polském pomezí dotované 340 tisíci eur z Bruselu a otevřené letos v létě. Stezka provází okolo míst a tvrzí, kde se ve středověku upalovaly náboženské heretičky a Open Europe se proto vysmívá dotaci pro „hon na čarodějnice,“ jak se stezka pojmenovala.
Pokud se v přepočtu za osm a půl milionu korun postavilo podél mrtvých lesních cest pár cedulí „tudy“ a cyklisté se sem nepohrnou, půjde o velmi drahý špás. Jestliže ale vidina projížďky s překvapením přiláká do regionu rodiny na kolech, oživí ho a zvedne místní obrat z turistiky, pak je zhruba třicet čtyři tisíc korun na jeden kilometr ve srovnání s řádově jiným plýtváním v téhle zemi a jinde ještě přátelská investice z našich daní. Nebo máte jiný názor?
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
