Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nad pěnou

Přestali jsme kopat do kotníků. Zatím

Změna kurzu vůči Evropě se však nekoná

Autor: Globe Media /  Reuters
Autor: Globe Media / Reuters

Konec euroskepse v Čechách, hlásaly domácí servery poté, co Jiří Rusnok před nastoupenými českými velvyslanci slavnostně oznámil, že stát odstupuje od “intervence u Evropského soudního dvora na Evropskou radu kvůli posílené spolupráci na dani z finančních transakcí”. Téhle informaci rozuměl málokdo včetně osazenstva Černínu, a tak se za bernou minci vzala interpretace, již nabídl sám Rusnok. Totiž že se jeho vláda rozhodla nastavovat Unii vstřícnější tvář a že tohle je důkazem jiných časů.

Daň z finančních transakcí je dva roky starý nápad, který neuspěl v celku EU, a proto se evropští stoupenci takzvané Tobinovy daně rozhodli zavést ji menšinovou akcí, “posílenou spoluprací”. V praxi to znamená, že pro ni musí zvednout ruku nejméně devět států, což se stalo letos na jaře, když se k dani přihlásilo jedenáct ochotných.

Británie se krátce na to rozhodla žalovat Evropskou radu u unijního soudu za souhlas s krokem, který podle ní provede k “narušení vnitřního trhu”. Hojně citovaná analýza londýnského City uváděla, že daň sníží dostupnost kapitálu a prodraží cenné papíry včetně státních dluhopisů také u těch států, které se aliance nezúčastní. Bude stačit, aby se obchodovaná věc emitovala v jedné ze zúčastněných zemí, aby dani podléhala.

Jak se ukazovaly detaily daně, nadšení aliance začalo slábnout. Naposledy vzneslo výhrady Slovensko a žádá o odklad projektu – původní představa byla zavedení daně v lednu 2014. Zaleklo se, že by dani v důsledku podléhalo také obchodování na burze s komoditami a nově daněny by tak mohly být i slovenské elektrárny.

Jelikož obavy z vedlejšího efektu daně zaplavily i Belgii, hutně propojenou se sousedním Lucemburskem a Nizozemím, jež se projektu neúčastní, má projekt na kahánku. Nehledě na britskou žalobu a možný precedenční verdikt soudců.

České “ne” dani ještě Nečasovou vládou bylo motivována ideologicky (vypláznout jazyk na Brusel) i ekonomickou rozvahou. Transakční dani odváděné ven by podléhaly také akcie zahraničních bank obchodované u nás, typicky rakouské Erste, a analogicky se Slovenskem zřejmě také komoditní obchody ČEZ a dalších hráčů.

Česko se proto rozhodlo experimentu nezúčastnit. Dodatečná podpora britské žaloby nicméně připomínala jen kopání do člověka na zemi profackovaného předtím patnácti jinými a ležícího už v poutech – britských.

Že teď našinec s kopáním přestal, je jedna věc. Nic víc to však neznamená. Rozhodně ne změnu kurzu vůči Evropě, jakkoli otěže evropské politiky pravděpodobně převezme ČSSD. Klíčem je Miloš Zeman. O tom ale až příště.

PS: Jakkoli začít menšinový projekt uvnitř EU zrovna spornou transakční daní nebyl zrovna šťastný nápad, český přístup přesto obsahuje určitou míru vtipu. Jak české vlády pod vedením ODS, tak socialistické vždy hájily koncept posílené spolupráce jako příjemné vodítko, jak udělat integraci maximálně komfortní všem. Teď ji tedy máme a Češi ji chtěli žalovat.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].