„Drahá Olinko, tady se také znamenitě ochladilo, ta sobota, kdy jsi odjížděla, byl nejžhavější den po celé desítky let – bylo ve stínu 35,5°C… v těch vedrech jsem tělesně chátral a mám co napravovat.“ Tato slova napsal Karel Čapek Olze Scheinpflugové 12. července 1930 (Listy Olze). Soudě podle toho, kolikrát ve svých dopisech Čapek komentuje počasí, patřil by dnes určitě mezi menšinu oněch 36 procent Čechů, kteří považují hrozbu klimatických změn za jeden z největších problémů současnosti. Ve Válce s mloky si musel Čapek dokonce vymyslet ty podivné tvory, aby mohl vystavit lidstvo hrozbě utopení – dnes by se divil, že lidé si dokáží zaplavit města i bez mloků.
Vzhledem k české vlažnosti je tedy dobře, že světový summit o klimatu je v Kodani, protože až 69 procent Dánů se obává globálního oteplování a politikům tam bude snad dostatečně horko, aby se na něčem shodli.
Středoevropanům, kromě Maďarů, jsou však počasí a osud lidstva vůbec dost lhostejné. Jen 30 procent Poláků si myslí, že klima může být problém, Slováci se sice obávají o něco víc (41 procent), ale to jistě jen proto, že nemají Klause a naopak mají na svém jihu Maďary, které trápí stále sušší léta a pokles úrody. A Maďaři také, jak známo, vidí budoucnost vždy černě (v Maďarsku se děsí změny klimatu až 52 procent lidí – průměr EU je 47): až 78 procent si jich myslí, že světu hrozí chudoba, nedostatek jídla a vody (průměr EU je 69 procent), zatímco tohle trápí jen menšinu Čechů (47 procent) a ani Slováci (59 procent) nedosahují průměr evropského zděšení, natož maďarského.
Jenže jak přijde na peníze, Češi hned zavětří problém. Až 63 procent se jich obává, že světová ekonomika půjde ke dnu, zatímco průměr EU je jen 39 procent. Češi jsou ve své skepsi na tom skoro jako Bulhaři (71 procent) nebo Litevci (68 procent), přestože se jim vede nesrovnatelně lépe. Dokonce i ti Maďaři, kteří mají pádné důvody se bát, jsou optimističtější (jen 48 procent má obavy), Slováci s nimi drží krok (47 procent) a Poláci si z celosvětové krize dělají srandu (jen 25 procent z nich se bojí recese).
Jistě, průzkum veřejného mínění je vždy poněkud zavádějící (údaje jsou z nejnovějšího Eurobarometru), ale ty rozdíly jsou až příliš velké, než aby šlo jen o náhodu. Češi se z nejasných důvodů s pozoruhodnou urputností liší od evropského průměru. Proč? To je otázka pro Čapka. Ale snad má pravdu, když v jiném dopise z 29. července 1926 píše z Prahy Olze, která je na dovolené u moře: „Jinak jsem rád, že jsi tlustá a pěkně vypečená na slunci. Ten déšť, který venku padá, je tak trochu pozdrav od Tebe; neboť podle novin je to prý porucha od Biskajského zálivu. Od nás nikdy žádné poruchy na západ nejdou.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
