Zlo primitivní a rafinované

Ta mladá žena, která si ve Varnsdorfu na protiromském shromáždění oblékla tričko s nápisem Oživte Hitlera, je příkladem toho, jak se zlo v Česku i jinde vyjadřuje stále méně rafinovaněji. To proto, že si to může stále více dovolit.

Ale zlo ve své rafinované podobě je stále ještě napřed před tím primitivním a je ještě stále svým způsoben nebezpečnější, protože lidem se noří do mozku nepozorovaně a oni si tak můžou myslet, že mu neslouží. Třeba když vezmou vážně slova prezidenta Klause o tom, že pan Dobeš je nejlepší porevoluční ministr školství, a nedojde jim, že ho chválí kvůli Bátorovi, čímž tuto pilulku zla mimoděk spolknou.

Na Slovensku se minulý týden nechal slyšet ministr vnitra Daniel Lipšic (za křesťanské demokraty), že „multikulturalismus selhal“ a Slovensko bude přijímat jen takové imigranty, kteří budou plně akceptovat „kulturu a tradice Slovenska“ a naučí se jazyk domorodců.

Spousta slušných lidí si jistě řekne, že to je přece správný postoj, a do mozku se jim nepozorovaně noří zlo, neboť si rázem představí onu „kulturu a tradice“ jako slovenskou nesnášenlivost vůči cizincům (což historicky mimochodem vůbec není pravda, pokud ovšem nemluvíme o 20. století). Například tradici antisemitismu, když právě před 70 lety (přesně 9. září 1941) přijal Slovenský stát tzv. Židovský kodex, o němž tehdejší slovenský tisk hrdě psal, že je přísnější než Norimberské zákony.

Může mi být stokrát jasné, že jsme svědky křeče moderního státu, jenž neví „jak sloučit moc se společenskou různorodostí“ (citát historika Timothy Snydera v dnešním Respektu v rubrice Eseje) a část konzervativní pravice se intuitivně vrací k marné ideji „založit moc státu na eliminaci různorodosti“, jehož příkladem bylo fašistické Německo. Může mi to být stokrát jasné, přesto se mi zvedá žaludek.