Hanebnost prezidentů

Někdy se stane, že když dva dělají totéž, je to opravdu totéž: v tomto případě tatáž hanebnost. Český a slovenský prezident si na poslední chvíli navzájem udělí nejvyšší vyznamenání, čímž oba správně završí své politické kariéry tím, na čem byly od začátku postaveny: výsměchem slušnosti. 

V jedné věci je však přece jen rozdíl. Český Řád bílého lva je mnohem důstojnější vyznamenání než slovenský Řád bílého dvojkříže I. třídy. Václavu Klausovi budiž přáno, že dostane stejný řád jako jeho přítel, kazašský prezident Nursultan Nazarbajev. Slovenská vyznamenání, jež udělili slovenští prezidenti, nikdy neměla valný význam a jejich pověsti už Klausův přídavek nemůže ublížit.

Ivan Gašparovič si nezaslouží Řád bílého lva, protože není ani slušný člověk ani významný politik. 

Když se však člověk podívá na seznam osobností, jimž byl udělen český Řád bílého lva, najde buď jen samé slušné lidi jako třeba Simon Wiesenthal, nebo opravdu významné bývalé politiky jako třeba Helmut Kohl. Ivan Gašparovič si nezaslouží být v této společnosti, protože není ani slušný člověk ani významný politik.

Jeho jediným talentem - kromě toho, že v osmdesátých letech coby učitel na právnické fakultě dokázal kšeftovat se součástkami do aut, za což si vysloužil přezdívku Ičo Blatník – byl instinkt přežití v mocenské hierarchii. Gašparovič je esencí průměrnosti a mravního nihilismu. Samotný fakt, že právě on je prezidentem, vypovídá o Slovensku víc než jakékoli analýzy.

Průměrnost zajisté není vlastnost, díky nimž by měl být člověk oceněn nejvyšším řádem, ale budiž. Problém je však v tom, že Gašparovič se v moderních dějinách Slovenska účinně podílel na erozi jeho demokratických základů. Byl to on, kdo jako předseda parlamentu sehrál v roce 1996 klíčovou roli v jednom z nejhanebnějších okamžiků slovenské demokracie, když parlament zbavil poslance Františka Gauliedera mandátu (Ústavní soud to později prohlásil za protiústavní). A je to Ivan Gašparovič, který zjevně na přání premiéra Roberta Fica odmítl jmenovat právoplatně zvoleného generálního prokurátora, takže slovenská justice je už prakticky dva roky v limbu.

Tento muž sloužil nejdřív Vladimíru Mečiarovi, dnes Robertu Ficovi a dělá to vždy se stejnou hroší kůží bez ohledu na demokratické principy, o slušnosti ani nemluvě.

To, že si Klaus a Gašparovič vymění medaile, je sice hanebnost, ale nijak se nevymyká jejich politickým portrétům. Mnohem horší je to, že česká vláda Klausův návrh udělit Gašparovičovi Řád bílého lva schválila. To je ta opravdová ostuda, kterou z ní a ze všech jejich členů už nikdo nesmyje.