reklama

Do středu chaosu

reklama

Ulice na cestě ze Sinkoru do centra Monrovie tepou stále zběsilejším rytmem. Provoz se zhušťuje. Řidiči častěji troubí. Jejich klaksony znějí čím dál naštvaněji.

„Žádné jídlo pro líného muže,“ nalepil si přes zadní sklo jeden taxikář. Mezi ním a dalšími auty uvězněnými v zácpě kličkují motorky, které zde v ulicích liberijské metropole slouží jako taxíky. Řidiči na svou Yamahu vezmou jednoho, někdy dva, jindy i tři cestující a vyráží s nimi mezi auta – někdy tak prudce jako závodní lyžaři do prvních branek slalomu.

Procházíme kolem z prken stlučeného obchodu, kde se dá nabít mobilní telefon (kredit i baterie), směnit místní dolary za ty americké, tisknout dokumenty, volat do zahraničí, a kde si zákaznice současně mohou nechat udělat umělé nehty a pedikúru. Ten malý krámek se jmenuje „God´s Will Communication Link“ - je jedním z tisíců liberijských pomníků lidské kreativity, která přežije i v nejchudších podmínkách.

Blíže k centru město vibruje stále rychleji. Na jedné křižovatce si příznivci politické strany postavili reproduktory a tančí k hip-hopu. Z obchodů s hudbou do ulic vyhrávají chrastící repráky a lákají k nákupu CDček a kazet. Nejčastěji „I Love My Life“ od jamajského zpěváka Demarca a „That´s My Area“ od jedné místní kapely. Lákají tím k nákupu vypálených CDček a nahraných kazet.

Z velkých černých reproduktorů před obchodem s DVD zas do ulice vykřikují herci nigerijského seriálu, který uvnitř plechové boudy běží v televizi. Ze stánku stlučeného z prken a plechů vychází hlas fotbalového komentátora – uvnitř si kluci za mírný poplatek na Playstationu rozdávají derby mezi Barcelonou a Realem Madrid.

Čeká na konci této cesty nějaké ohnisko chaosu? Místo, kde už nebude možné jít dál, ale jen stát a užasle zírat kolem sebe?

Ano, leží poblíž tržiště Waterside, nedaleko mostu zničeného během poslední války o vládu nad Libérií, jež skončila před osmi lety. Zde totiž vnímavost naráží na své hranice. Barev, zvuků, pachů, pohybů, zmatku, hluku, odpadků je v okolí příliš mnoho. Oko se v nich už neumí zorientovat.

V jednom z příštích vydání Respektu najdete dlouhou reportáž z Libérie. Další příběhy a fotografie se ve sloupku „Periferie“ objeví v příštích týdnech.

Cesta byla částečně financována evropským projektem "Football for Development", viz. www.fotbalprorozvoj.org nebo www.footballfordevelopment.net.

Přečtěte si více
reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama
reklama
reklama
Časopis Respekt
21. - 27. května 2012, č. 21/12

To kouzelné slovo primář

Adam Šůra

České nemocnice spouštějí možnost zaplatit a vybrat si...

celý článek

Ztracené děti jdou domů

Petr Třešňák

"Prcani už spí?" vykoukne ze dveří dvanáctiletá dívka v...

celý článek

Zajímá mě, kam až to může dojít

Jan Kovalík

Česká filozofka a designérka Denisa Kera tvrdí, že díky...

celý článek

Vymyslet a prodat za férovou cenu

L. P. Fish

Podle amerického časopisu Game Developer patří tento...

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

RESPEKT - DESPEKT

Redakce Respekt

RESPEKT Placákova vytrvalost Trvalo to 22 letech a zdálo se to jako marné úsilí, ale...

Editorial: Proč tak snadno?

Erik Tabery

Zřejmě každého napadla v posledních dnech otázka, jak to, že v případě Davida Ratha to...

Na zahrádku do města

Michaela Danelová

Veronika Tvardková a Martin Veselý zkoumají fenomén městských zahrádkářských osad. Jedna...

Ion navzdory všem

Michaela Danelová

Ion Barladeanu se narodil v roce 1946 v Rumunsku. Více než dvě dekády strávil na...

 
reklama
reklama