Libérie a OSN

Následující situace je tak trochu metaforou práce OSN ve státech, které rozvrátila občanská válka: u velkého stolu sedí zástupci všech dvacet tři prezidentských kandidátů. Chybí jen reprezentant největší, vládní strany. Ostatní došli všichni, i když mnozí s více než půlhodinovým zpožděním. V čele stolu s mikrofonem v ruce stojí tisková mluvčí liberijské mise OSN. Před ní leží dva losovací koše. Na vymezených židlích si místní novináři píší zápisky.

Cílem setkání je rozlosovat termíny a přesné časy, kdy budou kandidáti na prezidenta a viceprezidenta debatovat v rádiu OSN. Kdyby OSN libovolně určila rozvrh debat, tak by hrozilo, že by to některé strany – jakkoli bez důkazů - považovali za manipulaci, zvýhodňování jejich soupeřů. Proto je třeba losovat, byť tento proces místy působí komicky a absurdně – úplně odtrženě od reálné volební kampaně, kde si kandidáti kupují přízeň chudé a negramotné většiny voličů rozdáváním rýže, školních sešitů nebo pouhými igelitovými sáčky s fotografiemi politických vůdců.

K hlasovacímu koši kráčí první losující. Podle zmateného výrazu ve tváři se zdá, že proceduře příliš nerozumí (také ji nebudu přesně popisovat, paměť selhala). Po něm postupně následují také nejistě působící zástupci hlavní opoziční strany – má tričko a čepici polepenou samolepkami s hesly a tvářemi svých politických idolů – a další politici.

Tato scéna v klimatizované místnosti působí ve srovnání s životem v ulicích Monrovie jako z jiné planety. Zapadá do argumentů kritiků OSN, kteří upozorňují na odtrženost globální organizace od zemí, v nichž pomáhá.

To je skutečně často pravda – i bezpečnostní kodexy, kterými se zaměstnanci OSN musí řídit (například zákaz používat místní taxíky a hromadnou dopravu), skoro znemožňují kontakty s běžnými lidmi a omezují lepší pochopení země.

Jenže jednoznačný odsudek je příliš zjednodušující. OSN se u losovacích košů v Monrovii – jakkoli uměle – pokoušela vytvořit fórum pro setkávání různých politických stran. I takové absurdní procedury možná pomohou upevnit vzájemnou důvěru politiků a dlouhodobě pomohou udržet mír. Možná.

Stopa OSN na kopci nad Voinjamou na severu Libérie / Foto: Tomáš Lindner

Cesta byla částečně financována evropským projektem "Football for Development", viz. www.fotbalprorozvoj.org nebo www.footballfordevelopment.net.