O trhu práce se Štěpánem Jurajdou

Štěpán Jurajda

Štěpán Jurajda je akademický ekonom. Po doktorátu na University of Pittsburgh působil na Princeton University a od roku 2000 pracuje v CERGE-EI, společném pracovišti Akademie věd a Univerzity Karlovy, kde je od letoška ředitelem. Je členem představenstva České společnosti ekonomické a členem výkonného výboru Evropské asociace ekonomů práce. Jeho hlavním oborem je ekonomika trhu práce a ekonometrie. Své práce pravidelně publikuje v mezinárodních vědeckých časopisech a prezentuje na evropských a amerických univerzitách. (Zdroj: CERGE-EI)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:11Lukáš KůželJak je to pane Jurajdo s ochotou lidí cestovat za zaměstnáním? Myslíte, že pod vlivem současné finanční i hospodářské situace se budou lidé stahovat do měst, nebo naopak na venkov?13:28Štěpán JurajdaNeumím odpovědět. Nevím totiž o dostatečně srovnatelném mezinárodní šetření dojíždění za prací, stejně jako statistické pokrytí odlivu mozků z Česka. Je ale jasné, že máme v mezinárodním srovnání poměrně velké okresní a regionální rozdíly v míře nezaměstnanosti, což by se dalo vysvětlit malou ochotou či schopností se stěhovat za prací. V 90. letech u nás převládalo dojíždění nad stěhováním se za prací (proces sub-urbanizace Prahy je z tohoto pohledu vedlejší). Uvolnění regulovaného nájmu (v Praze) jistě prospěje, stejně tak jako musel napomoci boom hypoték. Chybějící domácí pracovní sílu v minulých letech samozřejmě často nahrazovali cizinci, kteří jsou velmi mobilní. Nejvíc nám ale chybí přesvědčivé studie vlivu různých opatření, které politici nabízejí, jako podpora firem při přepravě zaměstnanců do práce. Bez studií o vlivu takových opatření není možné říct, jestli je lepší podporovat všechny autobusové linky v kraji nebo dát peníze některým firmám, atd. Příznivě se jeví fakt, že oproti ostatním zemím Visegrádské čtyřky u nás v minulých letech bylo cestování za prací vlakem levnější (vůči úrovni mezd, i těch minimálních).:17PietroMate podlozeny odhad o tom jak velka nezamestnanost nas v tomto a mozna pristim roce ceka? Kolik osobnich bankrotu nastane? Jak to zamava s cenami nemovitosti? Dekuji.14:06Štěpán JurajdaNemám. Kdybych měl užitečný (kvantifikovaný) odhad ekonomického vývoje a cen nemovitostí, snad bych Vám ho ani neprozradil, ale investoval bych do něj rodinné úspory. Ale např. můj kolega z CERGE-EI, Petr Zemčík, odhaduje nepodložený nárůst cen nemovitostí myslím přibližně na 20 procent za rok 2007. (Viz jeho nedávný článek, za detaily zde ale neručím.) Předpovídám jen, že naroste počet lidí na invalidních důchodech (hlavně v okresech s vyšší mírou nezaměstnanosti). Obecně teď panuje tak velká míra nejistoty ohledně globálního i lokálního vývoje, že se opravdu jen těžko předpovídá. V obdobích klidnějších se naopak míra nezaměstnanosti dá celkem solidně na několik měsíců dopředu předpovídat s metodami časových řad při využití informací o přílivu a odlivu nezaměstnaných. Centrální banka má pak informovanější modely chování naší ekonomiky. Ale zpět k obsahu otázky: osobně se bojím dlouhodobé recese, ale tento odhad nemá s mou kvalifikací ekonoma práce až tak moc společného.:14Petr VranýNedávno si tu pan Macháček z R povzdychl nad Vaší nepřítomností v NERVu - proč tam vlastně nejste?13:29Štěpán JurajdaNebyl jsem osloven. Je pravda, že akademický kdedit v rámci formování hospodářské politiky je u nás zatím poměrně malý a hodně „hlučný“ (málokdo je schopen rozeznat skutečnou vědu na mezinárodní úrovni od místní vědy i od ideologie). Na druhou stranu ne každý vynikající praktický ekonom musí být zároveň kvalitní akademicky (a naopak). Praxe musí z vědy vycházet (lékař nemůže ignorovat výsledky výzkumu), ale autor nových léků nemusí být ten nejlepší chirurg. V Německu jsou hodnocení ekonomů striktně oddělena pro praktické ekonomy (články v novinách, vládní komise, atd.) od akademických (články v kvalitních vědeckých časopisech, citace, objevy) a jen málokdo se objevuje v obou (viz Handelsblatt a K. Zimmermann). Co se týče NERVu, tak jsem v častém kontaktu s Prof. Mejstříkem z Institutu ekonomických studií, který v NERVu je.:08Filip ČermákJak hodnotíte současnou politiku zaměstnanosti naší vlády? Na mne působí dosti chaoticky…
Děkuji za odpověď.14:05Štěpán JurajdaNa mne taky působí chaoticky např. velmi rozdílný poměr mezi počtem nezaměstnaných a počtem zaměstnanců jednotlivých úřadů práce nebo způsob hodnocení efektivity programů aktivní politiky zaměstnanosti.:22Pavel ZborilDobry den, jake byste navrh zmeny politiky vlady na trhu prace ve svetle globalni recese?13:31Štěpán JurajdaDíky za otázku č. 1 dneška. Já se obávám, že recese bude dlouhodobá. Je globální, jak správně upozorňujete, není v jednom oboru, ale systémová - zatuhlé kreditní trhy jsou to nejhorší, co může ekonomiku potkat. Změny politiky vlády na trhu práce? Začnu zeširoka a skončím tím, že trh práce je klíčový (hned po podpoře úvěrování). Můžete se snažit podpořit investice nebo spotřebu. V každém případě ideální dodatečné opatření (utrácení) z veřejných rozpočtů splňuje tři vlastnosti: (i) má v sobě zabudován svůj konec (lze ho snadno zrušit, ale nejlépe, když se po čase zruší samo s dočerpáním pevně dané rozpočtové částky), (ii) má dlouhodobě blahodárný účinek na ekonomiku a (iii) funguje rychle. Nejprve investice. Daňové prázdniny pro investice se tu nabízejí už mnoho let, takže velká část investičních příležitostí už byla využita, navíc v období tak ohromné nejistoty a velké šance na dlouhodobý ekonomický útlum firmy moc investovat nebudou. Takže tady se daleko nedostaneme. Veřejné projekty (silnice) určitě ano, ale trvá to a je v tom korupce. Co spotřeba? Pokud někomu přidat, tak těm, kdo to utratí. Další snižování daní pro střední a vyšší příjmové skupiny nepřichází do úvahy, stejně jako další peníze pro důchodce či státní zaměstnance – tam bych nesplnil podmínku (i) a navíc bych dále navýšil obrovské nikde nevyčíslené (kromě zprávy Bezděkovy komise) závazky státu vůči příštím generacím – jde o několikanásobky HDP v penzích a zdravotních výdajích a za chvíli nás to dožene (příští generace důchodců, které benefitují z delšího života se prostě budou muset smířit s podobně dlouhým důchodem, který se pobíral v minulosti, tj. pozdějším odchodem do důchodu). Tlačit peníze do spotřeby zboží (např. aut) nemá velký smysl v tak otevřené ekonomice jako je ta naše (fiskální multiplikátor = 1). Takže nám zbývají politiky v souladu s jinými než ekonomickými cíly vlády jako např. životní prostředí a pak samozřejmě trh práce: aktivní politiky na trhu práce (rekvalifikace apod., ale jen v případě, že si budu jistý, že jsou užitečné, což se dnes říci nedá) a možná navýšení daňových bonusů pro pracující rodiny s dětmi (tzv. „earned income tax credit,“ ale jen pro rodiny s nižšími příjmy!). Podporou rodin s dětmi se trochu dostáváme k podmínce (ii). Hlavně ale máme nedovzdělanou populaci ve středním věku a v jakémkoli mezinárodním srovnání podfinancované vysoké školství (veřejných peněz dost, soukromé skoro žádné). Navíc jeden rok ve škole přináší v průměru 7–9 procentní nárůst mezd. Takovou návratnost žádný jiný investiční projekt nemá. Takže je třeba podpořit celoživotní vzdělávání pracujících ve středním věku (rozsáhlé rekvalifikace, ne jen týdenní kursy na úřadě práce, ale vyšší odborné školy, síť nevyužitých učilišť a bakalářské programy na všech VŠ) a dále navýšit výdaje na jednoho vysokoškoláka, ale ne formou veřejných prostředků, jejichž alokace je tristní (jak na vědu, tak na výuku), ale formou individuálních rozhodnutí studentů a jejich rodičů, kde dodatečné peníze utratit. Mám na mysli školné na dluh od státu a půjčky na studia. Studenti peníze utratí, podpoří to spotřebu a navíc to má dlouhodobý efekt. Ideální řešení vzhledem k podmínce (iii) v nedohlednu.:40Marián B.Hodnotíte podporu v nezaměstnanosti jako dostatečnou? Bude třeba ji pod vlivem momentálním ekonomických propadů aktualizovat?
Myslíte, že hned jak se začne vláda vypořádávat s nadbytkem pracovních sil z Východu, přejde i k eliminaci pracovníků nad padesát, matek s dětmi atd.?13:37Štěpán JurajdaVytlačení starších pracujících, matek s dětmi atd. z trhu práce by byla naprostá katastrofa. To dělaly (hlavně soc.-dem.) vlády v 90. letech. Je to založeno na mylném předpokladu, že když někdo přestane pracovat, zbyde více práce pro ostatní. Takhle to mysleli i ve Francii či Německu se zkrácením pracovní doby a nefunguje to. Naopak, je třeba dále rozmělňovat pojem důchodový věk a podpořit státní síť mateřských školek a jeslí a podpořit tak dlouhodobě zaměstnanost (žen). Podpora v nezaměstnanosti dnes není štědrá. Již delší dobu se u nás snižuje rozsah pasti neaktivity (kdy nepracovat se vyplatí), co ž je dobře. Otázka je, jestli by nešlo navýšit podpory (dočasně) pro ty, kteří se budou rekvalifikovat. Otázka sociálního dopadu nezaměstnanosti pracujících z Východu je ohromně důležitá a do posledních dnů dost podceňovaná.:49KubaDobrý den,K čemu nám je vlastě ekonomie (tedy asi spíše makroekonomie)? Rád bych znal odpověď zejména v kontextu těchto otázek aspektů: (opravte mě, jestli se mýlím v předpokladech)
* současnou krizi v podstatě nikdo nečekal (kvalitně nepředpověděl), neumí předpovědět její další průběh, zato po zveřejnění čehokoli se ekonomové ozvou s „no, to jsme ale čekali…“
(pokud to ale ekonomie umí, pak bych rád znal termín, kdy budou akcie nejlevnější, pochopitelně:)
* ekonomie je dobrá hlavně v popisu historie
* je možné získat nobelovu cenu za zcela protichůdné (odporující si) teorie
* existence a podoba ekonomie jako vědy sama ovlivňuje zkoumaný obor - to pak vypadá oproti třeba fyzice dost virtuálně/zbytečně, ne?
* když už něco ekonomie vyplodí, není to srozumitelné běžným lidem, nemohou to nijak použít, nepomůže nijak udělat si na věc vlastní názor.děkuji za názor15:00Štěpán JurajdaChápu Vaši skepsi. To by bylo na delší rozpravu. Každopádně to, co z ekonomie „vidíte“, na co se odkazujete, je (předpokládám) jen malá část a to ještě ne nutně ta nejlepší. V USA, UK, Německu už roky fungují evidence-based policies (nebo aspoň evidence-informed policies), kdy vám ekonom s pomocí teorie i empirie (dat o chování jednotlivců, firem, rodin, nemocnic, apod.) vyčíslí a porovná dopady různých typů opatřední ve zdravotní, sociální, daňové, vzdělávací politice. Ekonomie se změnila z formalizovaných teoretických úvah na empirickou vědu, kde se testují hypotézy, a která je metodologicky velmi vyspělá. (nejde o žádné povídání a názory.) Na druhou stranu máte pravdu, že poučení často vycházejí z minulosti. Existují stavy, které jsme ještě nikdy neviděli - co by dělal fyzik, kdyby se náhle výrazně změnilo chování Slunce. Musel by vybudovat a otestovat novou teorii. Ekonomická teorie také skutečně trhy nejen popisuje, ale i vytváří (hlavně ty finanční). To je fascinující proces. Není to ale zbytečné, právě naopak. Zavedením nových trhů s pomocí ekonomické teorie se dá odstranit obrovský rozsah neefektivity. Podobně podobor „mechanism design“ je dnes snad nejdůležitější vzhledem k nutnosti odstranit toxic assets z finančních trhů co nejlevněji a bez dopadů tzv. morálního hazardu.Ale zpět k makroekonomii. Zatímco v mikroekonomii máme k dispozici poměrně hodně experimentů (ať už řízených nebo tzv. přirozených), takže se s daty o chování jednotlivců i trhů daří testovat a vyvracet hypotézy i dodávat užitečné kvantifikované efekty opatření pro hospodářskou a jinou politiku, tak v makroekonomii je to s testováním podstatně těžší. Jednak se snažíte pochopit měnící se „hlučný“ objekt, jednak nemáte dost alternativních planet, na kterých byste mohl sledovat vliv nějaké změny makroekonomické politiky (nemáte skupinu pacientů, tj. ekonomik ČR, na placebu). Takže vývoj poznání v makroekonomii je hodně teoreticky podmíněn a možná ho lze připodobnit k některým odvětvím kosmologie nebo teorii strun, kdy nemáme dost pozorování k potvrzení nebo vyvrácení dané teorie. Na druhou stranu je makroekonomie jen jednou z mnoha odnoží oboru a dynamicky se rozvíjející podobory jako např. behaviorální ekonomie jsou z tohoto pohledu metodologicky „bezpečnější“. Tím nechci říct, že v ekonomii nedochází k úspěšnému přežívání bláznivých myšlenek nebo k problémům s výběrem článků do prestižních časopisů, kdy větší šanci mají testy s významnými výsledky oproti stejně dobře teoreticky motivovým i empiricky provedeným testům, které k tzv. statisticky významnému výsledku nedospěly. Konečně je spousta otázek na které současná ekonomie neumí dát přesvědčivou odpověď. Tam je pak užitečné použít intuici nebo ideologii. Ještě k popisu historie versus předpovídání budoucnosti. Pokud je budoucnost jako minulost, tak stačí si dělat poznámky, jak se nám ta ekonomika vyvíjí, a radit do budoucna na základě těchto záznamů. Jenže často se mění okolnosti nebo institucionální nastavení trhů a někdy chceme odhadnout dokonce efekt ještě nikdy nepozorované změny či nové hospodářské politiky. To je samozřejmě hodně ambiciózní. Někdy ale v ekonomii dokážeme pomocí teoretických modelů vztáhnout (použít) pozorovaný vývoj v minulosti k odhadu vlivu ještě nikdy nepozorovaného opatření v budoucnosti. Bez teorie, i té makroekonomické, jsou nám pozorování historického vývoje k ničemu. Současnou krizi zavinili (kromě autorů bubliny na trhu s nemovitostmi v USA - i když bublina byla i v Číně) především komplexní velké finanční instituce (velké banky, pojišťovny, hedge fondy, atd.), které vytvořily alternativní bankovní systém bez kapitálových rezerv, bez dohledu a regulace. A navíc se rizika ani nezbavily. Finanční instrumenty pod vhodnou regulací jsou ohromně prospěšné. Absence užitečné ekonomie v běžném životě má na svědomí zřejmě ekonomická nedovzdělanost populace i politiků spolu s malou kapacitou místní vědecké obce.:15David KocourekDobry den,uz jste se toho doktl v odpovedi na otazku p. Kuzelu, ze „Nejvíc nám ale chybí přesvědčivé studie vlivu různých opatření“. Jake dalsí náklady (krome toho, ze prijata opatreni asi nedosahuji first best solution) pro spolecnost plynou z toho, ze v policy makingu CR se nevyuzivaji nejnovejsi poznatky ekonomie a ekonometrie a tudiz, ze ony presvedcive studie na pripadu CR nejsou k dispozici? Je to dano neznalosti toho k cemu tyto studie mohou slouzit nebo spis neznalosti metodologie k jejich vytvareni, popr. snad ci nezajmem? Diky za odpovedi a hodne stesi pri sefovani CERGE-EI.14:24Štěpán JurajdaTěžko říct. Myslím, že většina lidí u nás, i těch vzdělaných a mimořádně schopných a inteligentních, má jen velmi zkreslenou představu o tom, co že to ta ekonomie vlastně je. (Předseda Akademie věd Prof. Pačes v tomto rozhovodu pro Respekt nedávno řekl, že ekonomii za vědu nepovažuje.) Debaty v televizi a „mluvící hlavy“ předpovídající vývoj směnného kursu (což nejde) tomu nepomůžou. Zatímco každý středoškolách zná detaily z chemie či fyziky, které se považují za nutnou součást vzdělání, tak celá populace chodí k volbám bez znalostí základů ekonomického myšlení, přestože vládnutí je o ekonomice. Na druhou stranu se tyto metody (měření dopadů opatření) musí umět. Je to docela technicky náročná záležitost, kterou konzultační firma bez ekonometrů s kvalitním doktorátem neudělá. Podstatné detaily jsou složité. Jsme zpátky u definice renomé. V Česku zatím nedostatečně platí zvuk univerzity (uvnitř ČR i mimo), z které máte diplom.Ještě jsem chtěl poděkovat za přání a doplnit odpověď o dopady (další náklady) nepodloženosti velké části hospodářských politik - jde o ztrátu legitimity vládnutí. Když děláte amatérskou politiku, tak vám lidé nedůvěřují (opatření nedokážete obhájit a velká část jich nefunguje). Jak řekl prezident Obama, nejde o to jestli velkou nebo malou vládu, hlavně ať funguje…:25Jirka PavlataPane Jurajdo, je mi 22 - reálně - myslíte, že budu mít ve stáří v tomto státě nejen nárok na důchod, ale že jej skutečně i dostanu?13:52Štěpán JurajdaNěco dostanete, ale málo a hodně pozdě. Zadlužte se a pořiďte si skvělé vzdělání. Budete mobilnější (schopen přejít před důchodem do jiné země) a budete schopen si sám lépe našetřit. Další varianta: mějte více dětí. V Itálii vedlo snížení důchodů k nárůstu porodnosti. Ale je možné, že v naší společnosti se tímto způsobem nepojistíte.:11Roman V.Vidíte v podpoře výzkumu a vědy blýskání na lepší časy, nebo se nám i nadále nebude dařit udržet si u nás špičkové vědecké pracovníky?14:02Štěpán JurajdaAno i ne. Základní princip reformy (odměňování S POMOCÍ kvantifikovaných měření rozsahu vědecké „výroby“) je správný a ohromně potřebný. Podstatné detaily implementace této myšlenky jsou ale špatně a mohou mít velmi negativní následky na všechny obory, nejen sociální a humanitní jak se často říká. Jde o dost technickou diskusi, kterou trochu rozvádím na svých stránkách.:41Lenka JeřábkováMají se rozdíly v platech žen a mužů zcela smazat, nebo by podle Vás měly v určitých oblastech být?14:53Štěpán JurajdaI když se podaří odstranit všechny neodůvodněné rozdíly v platech (potenciální diskriminace atd.), věřím, že rozdíly (v průměrných platech) zůstanou. Existují totiž rozdíly v preferencích (např. výberu typů zaměstnání, hodnoty jejich nemzdových vlastností, hodnoty práce versus rodina). Otázka je, jestli jsou tyto rozdíly zděděné (nature) nebo kulturně vložené (nurture). Nejsem evoluční psycholog, ale mám za to, že existují zděděné rozdíly, ale že jsou i ty kulturní. Moc jsem Vám asi neodpověděl, ale ona ta otázka k užitečné odpovědi moc nevedla.:36MagdalénaRadíte investovat především do školy a do vzdělání - v kterých oblastech vzdělání je v dnešní době největší návratnost investice a jak moc se Češi podle tohoto kritéria řídí při výběru vzdělání?14:32Štěpán JurajdaJá bych na střední úrovni vzdělání investoval do obecných dovedností a pak do dovedností v sociálních službách a zdravotnictví. Budeme stárnout a taky trávit hodně času nemocí a umíráním. Jinak technické obory. Je to v tuhle chvíli ale těžké říct, velmi těžké až nemožné u jednotlivých odvětví - ale pracujeme na CERGE-EI spolu s MPSV a NVF na vývoji určitých pomůcek pro rozhodování (více viz práce kolegy Municha). Za rok snad budeme schopni nejakou užitečnou radu nabídnout - především při započtení věkové struktury jednotlivých segmentů trhu práce (nejde o nic přehnaně sofistikovaného, ale přesto to dlouho trvá takový model odladit).