Ivan Derer nejen o třech kontinentech

Diskuse (0) 30. 3. 2009 11:00 -

O cestování, knížkách, psaní, blogerství, cyberchodcích i Slamníku jste mohli diskutovat s Ivanem Dererem, blogerem Respektu.

reklama

Ivan Derer

Ivan Derer (*1967) vystudoval ČVUT. V roce 1995 nastoupil k firmě Nokia Telekomunikace (Networks), kde zůstal dvanáct let. Pracoval v Německu, České republice, Argentině a Brazílii. Od roku 2003 začal psát literární a hudební texty. Je dlouholetým oblíbeným blogerem Respektu a blog začal psát na své pracovní cestě v Jižní Americe, kde zůstal několik let.
30. března vyjde v Respekt Edici knižní výběr textů z jeho blogu na Respekt.cz.

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

Již není možné vkládat otázky

Online rozhovor


Honza Orna 27.3. 13:20	Cau Ivane, uterni krest knihy Na slamniku - mas v ramci doprovodnyho programu pripraveny nejaky prekvapeni, tanecnice u tyce napriklad?
Ivan Derer 30.3. 11:04	Ahoj Honzo Překvapením bude doprovodný program sám. Bude to překvapení pro mě a zřejmě i pro návštěvníky. Naše hlavní erotická tanečnice, Angela Rogner bohužel nebude přítomna, skromě doufám, že ji nejen nahradí ale i předčí jiná erotická tanečnice, Kateřina S.

Teddy 27.3. 13:44	Mají vaše blogy nějaké společné téma s vašimi předchozími knihami?
Ivan Derer 30.3. 11:06	Moje knihy a blogy mají mě. Jinak, v blozích je většinou popsaná skutečnost, v knihách je spíš fantazie podepřená skutečností. Společných témat by se ale dalo jistě najít dost. Jen namátkou - cesty, lidé, země, oceán...atd. Klaus samozřejmě nejde přehlídnout a astrálové and iluminati taky ne.

Jack 27.3. 13:45	A čím se tedy živíte? Chtěl byste se živit psaním?
Ivan Derer 30.3. 11:06	Živit se teď budu znovu jako zaměstnanec telekomunikační firmy, tentokrát ve Španělsku. Moje naivní pokusy najít si práci v Česku, případně najít si práci v jiném oboru, zkrachovaly. Psaním se živit budu. Myslim si totiž, že už je potřeba toho jedinýho spisovatele, kterej se psaním živí, z toho piedestálu skopnout.

Martin Maliňák 27.3. 14:12	Jak dlouho vydržíte pod hladinou ve slané vodě pane inženýre?
Ivan Derer 30.3. 11:07	Ve srané vodě vydržím maximálně dvě minuty.

Kateřina Sidonová 27.3. 14:24	Ahoj Ivane, vím, že tě čeká životní setkání. Jak se připravuješ na rande s Ritou? Koupil sis na to novej oblek? Přineseš jí kytku ? A co když je to muž? To bys pak tu kytku moh dát servírce. Budete v kavárně? Dáte si sachr?
Ivan Derer 30.3. 11:07	Je pravda, že šlo o životní setkání. Něco jsem si dovolil uveřejnit na právě vyšlém Respekt Bulváru. Rita má podobné charisma, jako například Daniel Landa nebo El Pacino. Na kytku jsem se vykašlal, dal jsem jí darem svou knihu a ona mi na oplátku dala knihu, která jí je blízká. Jedna ukázka z knihy je též na zmíněném Respekt Bulváru. Byli jsme v kavárně a dali jsme si latte. Zaujala mě její obrovská erudovanost v politice. Myslím si, že o ní ještě hodně uslyšíme.

Nikola Tesla Loupežník 27.3. 14:25	Dlouho jste pobýval v cizině. Čistíte si zuby dentální nití?
Ivan Derer 30.3. 11:08	Cha! Ani ne, od tý doby, co mám zuby umělý se o ně moc nestarám, vypadaj dobře i bez nitě.

Mozkoliz Hranatý 27.3. 14:27	kdesi jsem se dočetl, že pan Yogumin je přestárlý ET. Můžete se k tomu jako jeho přítel vyjádřit?
Ivan Derer 30.3. 11:08	Pan Yogumin je světák. Není přestárlý, řekl bych, že je středověký. Co se týká toho, jestli je nebo není ET, to nemohu komentovat. Pravdou je, že na posledních fotkách se ukázalo, že má jenom tři prsty.

Bobina Márlejová 27.3. 14:33	Beatles nebo Rolling Stones? Stejk nebo naklíčené obilí? Atlantik nebo Pacifik? Kopaná nebo hokej? Káva nebo čaj?
Ivan Derer 30.3. 11:09	RSAHK

Hony 27.3. 18:27	Dám Ti otázku jako pitomej vtip, ale ne nereálnej. Bude se sestavovat nová vláda. Čeho bys chtěl být ministrem, kdyby Tě tam pozvali? A jaká opatření bys pak ve své funkci považoval za nejdůležitější? Nebo bys byl radši náměstkem?
Ivan Derer 30.3. 11:09	Legrační otázka. Někde už jsem podobnou úvahu viděl. Dali mi tam na starosti místní rozvoj. Když bych na ten vtip přistoupil, asi bych se snažil o totální decentralizaci a přesunutí rozhodovaní z ministerstva pro místní rozvoj do těch konkrétních míst toho rozvoje. Zároveń by následovalo postupné omezování ministerských úředníků až ke konečnému ukončení činnosti ministerstva. Já se vlastně na řízení čehokoliv dívám přes ty technologie. A technologie fungujou samy a do centra posílaj jenom měření a alarmy, na který je potřeba včas reagovat. Hony, rad bych, aby sis všimnul, že o postu náměstka jsem ani chvíli neuvažoval. Jsem myslel, že náměstci vymřeli s komoušema.

Kateřina S 28.3. 02:55	Teď vážně: byl jsi v pionýru? Čím jsi trávil čas na základce, co tě nejvíc bavilo? Učil ses dobře?
Ivan Derer 30.3. 11:12	Byl jsem v pionýru, dokud mě nevyhodili.Teda něco takovýho tam bylo, ale nepamatuju se přesně.Srazil jsem nějakou komunistickou Eiffelovku. Čas na základce jsem trávil dětskými hrami na dospělé a sportováním. Občasným kouřením, ne šlukováním. Nejvíc mě bavilo sportování a kouření. Učil jsem se slabě nadprůměrně, rodiče ve mě ovšem vytvářeli dojem, že se učím slabě a podprůměrně. Věřím, že kdyby mi řikali, že se učim nadprůměrně, moje výsledky by byly horší.

Karmína 28.3. 11:10	Co je podle vás v životě nejdůležitější?
Ivan Derer 30.3. 11:13	Podle mě je nejdůležitější...ehhh, to je ale dost zajímavá otázka. Opravdu, na takovou otázku se těžko odpovídá, je potřeba se nad tím zamyslet, než člověk něco plácne, co ho bude celý život potom pronásledovat a zatěžovat jeho mysl. Chápete, to neni jen tak!

Malý Světec 28.3. 11:11	Čím jste chtěl být jako malý kluk? Splnily se vám vaše dětské (příp. mladistvé) představy o životě?
Ivan Derer 30.3. 11:13	Jako mladý kluk jsem nechtěl být ničím. Tim pádem se moje představy naprosto přesně vyplnily.

Jakub Reisler 28.3. 11:15	Když jde do tuhýho a je třeba někoho fyzicky bránit, máš strach? Máš někdy chuť se porvat?
Ivan Derer 30.3. 11:14	Mám strach. Chuť porvat se mívám, ale po tom, co jsem začal chodit na Krav Magu vim, že nejdůležitější je ovládnout emoce. Kopnout útožníka do koulí a do hlavy a odejít k nejbližšímu východu. Nemá cenu se nechat zatáhnout do nějaký šlamastiky.

Tutanchamon 28.3. 11:17	Chtěl bys být někým jiným? jaký bys pak byl?
Ivan Derer 30.3. 11:15	Chtěl bych být...ach jo, to je zase otázka. Kdysi jsem chtěl být Old Shatterhandem, ale to se mi potom slizlo dohromady s Mirkem Dušínem. Teď už na mě podobný myšlenky přijdou málokdy, snad jenom, když v kině vidim Jeniffer Lopez...

Vyzvědač 28.3. 11:18	jaké životní období bylo pro tebe nejkrásnější?
Ivan Derer 30.3. 11:16	Rio de Janeiro, 28.2.2004 1500 V tý chvíli jsem chytnul svuj první "tube".

Hokus pokus 28.3. 11:19	Máte nějaké tetování?
Ivan Derer 30.3. 11:17	Ano. Nechal jsem si přetetovat svoje křečový žíly, uz jsem se na ně nemoh divat. Tetování je dneska v módě já chtěl být sexy a trendy.

všichni kdo tě mají rádi 28.3. 11:23	Máme Tě rádi, Ivane!
Ivan Derer 30.3. 11:18	Já Vás mám taky moc rád.

yogumin 28.3. 14:48	Ivane, neodpovidej prosim na dotaz Mozkolize Hranateho. Jedna se zrejme o nejakou intergalaktickou provokaci.
Ivan Derer 30.3. 11:18	Já věřím, že to je validní dotaz. Nemůžeš se své identity zbavit, ani ji zamlžit. Rozumíš, musíš se vydat na cestu. Najít své já. Najít sám sebe. Teprve potom budeš znovu nový člověk.

Tomáš Hotový 28.3. 20:46	Jakou máte velikost bot? Nosíte spíš sportovní boty? Jaké značce dáváte přednost? Jakou používáte kolínskou? Holíte se strojkem, břitvou nebo žiletkou?
Ivan Derer 30.3. 11:19	Tomáši, velikost mých bot je v ČR 11, v USA 13, v Brazílii 12 nebo 11 a půl, někdy i 13. V Argentině 10, někdy i 11. Nosil jsem Converse, teď když jsem v ČR, nosim Martens. Ale ty mě poslední dobou už netěšej, jejich kvalita se změnila ve smutnou. Za pár týdnů zase přejdu na Converse. Kolínskou...není mi jasný ten výraz. Evokuje mi to něco z Kolína a já ke Kolínu nemám žádný vztah. Holim se žiletkou. Vetšinou si půjčuju žiletku mé ženy. Vždycky mě napadá, jak chytře výrobci žiletek zapojili do své hry ženy. Kdo by to čekal, že.

Antonie Kyďásová 28.3. 20:47	Pace, Rifle, nebo Levi Strauss?
Ivan Derer 30.3. 11:22	Musel jsem se svlýknout a teď koukám, že tam je napsaný Sicko.

Martina Brenova 28.3. 20:59	Ahoj Ivane, promin mi osobni dotaz. Jak jste s rodinou zvladali to odlouceni? Z vlastni zkusenosti vim, ze je to nekdy peklo. Diky.
Ivan Derer 30.3. 11:22	Ptal jsem se na to svý ženy. Řekla, že to nějak šlo. Vim ale, že to byl solidní rodinnej rozvrat. Já nechápal, proč rodina nejde se mnou a voni nechápali, proč já se vracim do Jižní Ameriky. Bylo to celkem na nic, aspoň pár prvních měsíců. A potom po každý, třeba tejdenní, návštěvě Prahy. Já to řešil každodenním pobytem v oceánu a alkoholem. To pomáhalo. Taky, když je hodně práce, člověk na to peklo tolik nemyslí. A dneska je přece jen to propojení světa dost velký, takže se daj věci nějak řešit i na dálku. Ale nedoporučoval bych to nikomu.

Vráťa Smrk 28.3. 21:00	Máte nějaký oblíbený film? Jaký?
Ivan Derer 30.3. 11:23	http://en.wikipedia.org/wiki/Powaqqatsi

Milena Vařečková 29.3. 16:04	Dobrý den, procestovla jste spoustu zemí. Bylo to díky pracovním cestám a pobytům. Či spíše cestovatelská vášeň o dovolených. Studoval jste také někdy v zahraničí? Pokud ano, kde a zda je to dobrá zkušenost?
Ivan Derer 30.3. 11:24	Mileno, bylo to díky pracovním cestám i cestovatelská vášeň. Začalo to tak, že mě kamarád v roce 5 po komunismu pozval do Ameriky. Moc jsem si od toho nesliboval, když jsem se tam ocitnul, byl to pro mě totální kulturní šok. Bylo to tak odlišný od toho, co jsem kdy před tim zažil! Projeli jsme tam 6000 mil. Od tý chvíle jsem chtěl cestovat. Proto jsem si taky později dokázal představit život v tak odlišný zemi, jako je Brazílie. Nikdy jsem v zahraničí nestudoval, ale vřele bych to chtěl tímto všem mladým lidem doporučit. Je důležitý vědět, že Česko neni tak důležitý, jak by to mohlo při životě tady vypadat a taky to, jak se na věci dívaj lidi na různejch kontinentech.

Rita Holoubková 30.3. 10:52	Ivane, všimla jsem si, že kromě rozvíjení úspěšné kariéry spisovatele, jste se vrhl též na bulvární žurnalistiku a stal jste se šéfredaktorem bulvární internetové verze Respektu. Kdybych to v pátek tušila, nikdy bych se s Vámi v hotelu Imperiál nesetkala a neposkytla Vám důvěrné informace ze zákulisí současné vládní krize. Doufám však, že naleznete v sobě odvahu a přiznáte veřejnosti, za čí peníze je tento nechutný plátek vydáván? Jste agent Mosadu nebo CIA?
Ivan Derer 30.3. 11:29	Milá Rito Nachytal jsem Vas v nedbalkách. Vy, která si zakládáte na konspiraci jste mi vydala veškerá svoje tajemství. Mohl bych teď hýbat děním v Česku, ale já to neudělám. Z hodin politologie určitě víte, že protivníka nejlépe získáme tak, že ho přetáhneme. A o to se já budu snažit. Nechutným plátkem myslíte náš první, skutečně kvalitní bulvární týdeník? To bych od vás, autorky milostných románků pro mladé hochy nečekal. Ohledně financování plátku: Vy byste snad na takovou otázku odpověděla? A agent. Ano, jsem agent.

Kateřina M. 30.3. 10:56	Ahoj Ivane, jak se stavíš názoru, že blog není nic pro tzv. skutečného spisovatele, protože autora brzdí diskuse pod vlastními texty a negativně ovlivňuje jeho tvorbu - autor kvůli nim podléhá autocenzuře a nepíše svobodně?
Ivan Derer 30.3. 11:35	Ahoj Kateřino Skutečný spisovatel? To je kdo? Já si myslim, že stojíme na prahu docela zásadní změny světa a literatura je úplně zřetelně součástí týhle změny. Publikační možnosti jsou dneska obrovský. V Japonsku se staly trhákem knihy, který lidi napsali na mobilech. V dnesni glose na R.cz je o chlapikovi, kterej zmixoval kusy songu, který se válej všude po síti a jeho video vidělo už přes milion lidi. Fakt je, že aspoň já nedokážu psát prózu, pokud se věnuju internetovýmu publikování. Jakobych měl v sobě jenom určitou dávku grafomanství, která na všechno nestačí. Diskuse je výborná, na reakci nemusim čekat rok jako v případech, kdy vydávám knihu, ale třeba jen pár minut. Nevěřim, že by to mělo na psaní jakejkoliv vliv ve smyslu autocenzury. Píšu jak chci já, ne jak chce někdo jinej.

Kateřina M. 30.3. 11:18	Když teď čtu tvoje odpovědi, napdlo mě ještě zeptat se, v čem byly tvoje představy sehnat si práci v ČR naivní. A taky bych se ráda zeptala, v jakým stavu jsi před lety vyrážel do ciziny: jazykově vybavený, nebo ses učil za pochodu? Plný očekávání, která se naplnila? Nenaplnila? A v čem je vlastně dlouhobý pobyt v cizině pro tebe osobně nejcennější?
Ivan Derer 30.3. 11:43	Práci v Česku jsem nesehnal, protože jsem byl asi "overqualified" Jenom proto, že je teď mediální celebritou nějaká krize, nebudu přece dělat za míň peněz. A taky, těch míst je teď fakt málo... Ale je to asi na delší odpověď, napíšu o tom nějakej text. Používal jsem angličtinu a myslel jsem si, že i v Brazílii se domluvim. Tam jsem pak zjistil, že to byl omyl. Musel jsem se naučit portugalsky. Prostě to nešlo jinak. Očekávání se více než přeplnila, nikdy jsem si nemyslel, že se vůbec kdy vrátim do Česka. Ale život je zvláštní... Pro mě je nejcenější, že jsem se vůbec dostal do světa.

Kastelán 30.3. 11:26	Zdravím vás, Mistře! Odkud se vlastně znáte s yoguminem?
Ivan Derer 30.3. 11:50	Kdysi jsem šel s Honzou Ornou na pivo Na Slamník. Honza řek, že příjde Yogumin, kterýho prej jednou viděl někde běhat. A tak se to stalo.

Kastelán 30.3. 11:31	Ještě mě napadla jedna o lásce/vztazích: Co byste poradil dlouhodobě zadanýmu bezdětnýmu chlapovi, který si našel milenku s dětmi? První, nebo druhou?
Ivan Derer 30.3. 11:51	CHA! To je otázka do naší poradny v Bulváru. Já bych mu poradil, ať si najde někoho třetího. Z tohodle koukaj jenom komplikace.

Kateřina M. 30.3. 11:48	Skutečným spisovatelem mínil dotyčný, od něhož jsem zmíněný názor pochytila, člověka, jemuž vyšla minimálně jedna "papírová" kniha :-) Díky za odpověď!
Ivan Derer 30.3. 11:53	Aha, hehe. To už je dneska kdekdo. Ale já si myslim, že budoucnost "papírových" knih není velká. Když vidim u sebe doma novou generaci neustále se zabývající elektronikou, nemůžu si pomoct a přepadá mě marnost nad vydáváním "papírových" knih. Navíc mám v živé paměti jednu návštěvu distribuční firmy. Obrovskej sklad až ke stropu přeplněnej neprodanejma knihama. Jsem pevně odhodlanej něco takovýho s Derer@Respekt nedopustit. Je to tristní pohled. Budoucnost jsou ale určitě elektronický knihy, jde jen o to dodat dostatečně příjemnou věc, na který se knihy budou číst a která bude sloužit i jako dnešní počítač nebo třeba videokamera, mobil, fotak...atd. Starý známý věci, nic novýho.

krátkodobá ctitelka 30.3. 13:01	Čím bude kniha pokřtěna, když jí ještě není osmnáct? JAK SE NEJVHODNĚJI OBLÉCT NA SLAMNÍK? Jsou pozvané i špičky současného politického života, popř. jiné celebrity šoubyznysu?
Ivan Derer 30.3. 11:28	kratkodoba ctitelko, kniha bude pokrtena normalne asi pivem, at ji je osumnact nebo ne. Na Slamnik bych doporučoval nějakej igelitovej oblek, pláštěnku nebo starý hadry, který se druhej den vyhoděj. Smrad sto let starý hospody je neúnosnej. Špičky současného politického života a jiné celebrity zvány nejsou, protože jsou všem akorát pro srandu králikům a nevim, proč bychom se s nima měli obtěžovat.