Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

O přírodním bohatství české krajiny s Jiřím Sádlem

Na téma vztahu člověka k přírodnímu bohatství a krajině v níž žije, jste mohli diskutovat s Jiřím Sádlem, přírodovědcem a botanikem.

Jiří Sádlo Foto:Archiv Bechyňského kláštera
Jiří Sádlo Foto:Archiv Bechyňského kláštera
Jiří Sádlo Foto:Archiv Bechyňského kláštera
Jiří Sádlo Foto:Archiv Bechyňského kláštera

Jiří Sádlo

(*1958) vystudoval geobotaniku na Katedře botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v letech 1978 - 1983. Později se stal vědeckým pracovníkem na oddělení geobotaniky Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Zabývá se geobotanikou, přesněji fytocenologií, která se zabývá rostlinnými společenstvy a slouží také jako abeceda k bádání o krajině. Zúčastnil se série výzkumných expedic do většiny zemí Středního Východu a do Severní Koreje. Kromě úzce odborných textů je spolautorem knih např. sborník

Krajina a revoluce

nebo knihy napsané ve spolupráci s Davidem Storchem

Biologie krajiny – Biotopy České republiky

. V roce 2007 vydal knižně své deníkové postřehy, inspirované především proměnami krajiny a přírody během roku, pod názvem

Prázdná země - listopadová část roku.

On-line rozhovor navazuje na cyklus diskusí pořádaných Masarykovou univerzitou,Divadlem Husa na provázku a občanským sdružením DIALOG centrum, o.s. pod názvem "KABINET HAVEL - Úsvit v Čechách", který je věnován reflexi současné české společnosti u příležitosti dvacátého výročí listopadových událostí roku 1989 a poběží od listopadu 2008 do listopadu 2009. Cyklus začal 8. listopadu 2008 diskusí "Prolog s Václavem Havlem". Více na http://www.usvitvcechach.cz/.

(Rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:30Míra KulíkDobrý den, proč se staví nové a nové sportovní haly (často na ,,zelené louce"), například v Praze a ty stará chátrají… Mrzí mě, že mrháme s úrodnou půdou.14:03jiří sádloOstatně nejen sportovní a nejen haly, že. Je to taková expanze do vakua – od Přemyslovců až do 1989 bylo všechno sešněrováno nějakým vlastnictvím, a jednotlivé způsoby vlastnění na sebe těsně navazovaly. Jeden pán dal, druhý vzal a pokračoval. I socialismus v tom byl vlastně docela důsledný, i když často jinak, než bych si byl přál. Ale místo sedláka družstevník, to není zas až takový rozdíl, Franta jako Honza a pole jako pole. Teprve od 90. let doteď to u nás chodí všecko jinak, než kdy dřív. Místo Honzy opět Franta, jenže z kukuřice se nezbohatne. Z hangáru na europóvl jo. Na úrovni státu nějaká ucelená a funční koncepce tvorby krajiny prakticky neexistuje, není ani příliš jasné, co je vlastně nyní, v nových podmínkách, pro krajinu dobré. To by ještě vůbec nevadilo, kdyby to nějak fungovalo odzdola. Jenže na úrovni soukromé (až státní) funguje spíš Co můžeš, to urvi, a co nemůžeš, to zkurvi.
Je to zcela dobrovolné.
Je jedno, jestli to dělají všichni, nebo jen někdo, stačí jich pár.
To se pak není co divit.
Ty dnešní podmínky, pozor, jsou skutečně nové, fungl nové, o tom žádná pochybnost. To totiž není ani kapitalismem, ani globálním oteplením. Hlavní je konec zemědělské tradice, venkov se vylidňuje anebo poměstšťuje, zemědělství je druh chemické a strojové výroby. To ale je po celé Evropě a nejen tam, zdá se, pokud s tím nezamíchá třeba palivová krize, že tak nějak už to zůstane. Musíme se v tom teprv naučit chodit. Pak je ale možné, že to plýtvání prostorem je taková dětská nemoc nové krajiny a nové doby. Jenom dětská nemoc. Ale pozor, dětské nemoci někdy přinesou trvalou invaliditu.
V rámci toho pohledu je mi zrovna úrodnosti půdy líto dost málo. Mnohem spíš prostoru, ale nejen ve smyslu té zabrané plochy, ale ve smyslu jeho utváření, strukturování. Halu časem zboříme a ze země pod ní může být pole nebo park nebo domy. Ale ne už polní cesta s mezí a remízkem. Zbude jen nesmyslně široká asfaltka, která to celé zdaleka objíždí zoufale kopírujíc bývalý obrys haly.:25Kabinet HavelSetkal jste se při putování českou krajinou s geniem loci / duchem / atmosférou místa? Existuje genius loci? Jak ho vnímáte?14:04jiří sádloOno je to těžké o tom mluvit. Jedna část lidu kdáká, že génius loci existuje, a to stejně blbým a doslovným způsobem, jako prý má existovat hmota nebo bota. Jen ho tedy géniusa odchytit a systematickým kdákáním přesvědčit, aby začal dělat ministra životního prostředáí, a máme péči o krajinu z krku, G. Loci, PhD. nám laskavě nadiktuje, co máme kdy dělat. A část druhá opačná kokrhá, že ne a ne, jednak fyzikálně vzato neexistuje, protože na něj v učebnici nebyl vzorec, a kdyby náhodou, tak mu to zakážem, např. pro jistotu zprasíme všechno, co by mohlo nějakou atmosféru mít, takže následně národ přestane věřit nejen na atmosféru místa, ale na místa vůbec.
Svou atmosféru (duchovní i čuchovní) má každá hospoda, a umí si ji podržet, anebo také změnit. Potud je genius loci běžná věc. Potíž je s tou změnou – génius loci může být taky dost násilně zaveden či změněn, dokonce k lepšímu změněn. Hrubým násilím. Stavbou města. Stejně tak se v pořádku věřit, že člověk nebo pes duši má, i že ji spíše jaksi nemá. Obojí správně podle situace, kterou si chceme vysvětlit.:30Kabinet HavelMáte k nějakému místu v české krajině silný citový vztah? Co je to za místo, v čem je vám blízké?14:05jiří sádloNe, myslím, že nemám. Bráním se tomu. Ty ostatní by plakaly.:30Kabinet HavelJak se určitá doba může zapsat do krajiny, tváří měst a vesnic?
Jak se zapsalo 20. století do české krajiny a jak se do krajiny zapíše naše současná doba?14:06jiří sádloS trochou obraznosti a nadsázky: 19. století krajinu civilizovalo a opatřilo kontexty a vysvětlujícími cedulkami a návody k použití. Bylo to pohodlné a nesvobodné, bylo toho přes moc a tak to brzo to začalo lézt krkem, zrodilo to napřed romantismus a ekologii, hledající aspoň kousky něčeho spontánního, co by vznikalo samo ze sebe, a ne z té civilizační matrix. A hned potom to zrodilo škrtání kontextů, zjednodušování, zkracování, zcelování a tak. To bylo 20. století, století destrukce, století definic typu „člověk není nic než…“
Co 20. století rozleptalo, to současná doba dodělala. Tradiční česká krajina je nebožtík a momentálně jdeme z funusu. Zatím se nějak narodilo (z prachu a popele nebožtíkova) něco nového, takové ošklivé káče, navíc s různými nehezkými nemocemi a nedostatky, které k útlému věku patří. Zatím nevěříme, že by z té hromádky neštěstí byla jednou nová krajina, nový a spravedlivý král, kterého bychom měli rádi. Ale je to nejlepší a jediné, co teď můžeme udělat. Věřit. Mít rádi.:22Miroslav LičkoMají i současná „moderní“ sídliště ve svém okolí typické, charakteristické a unikátní biotopy?14:06jiří sádloProč v okolí? Každé sídliště je uníkátní biotop. Že jsou všechna stejná? Ale nepovídejte, to je jako že Ćínani jsou pro nás všichni stejní – prostě je dobře neznáme a neumíme je rozeznat. Už třeba v Praze Bohnice a Jižňák, to jsou dva světy. Step a chladná pustina, biologicky, a jak sociálně, na to tady není místo a čas…:41Kabinet HavelVidíte nějaké problémy současné české krajiny?14:07jiří sádloRoztomile formulováno. Pardon. To nejspíš bylo myšleno jako snadná otázka, na kterou každý najde odpověď, všichni tak tuší jaká asi tak bude. Asi jako když se v knajpě řekne tchyně. Jenže právě proto se mi to sem nějak nehodí.
Takže ne, kdepak, já žádné problémy krajiny nevidím. Kdepak já. To by se vám, pane Kabinet, hodilo. Totiž: předně se snažím nevidět je jako problémy. Aspoň ve smyslu, který se asi očekává. Současná krajina je přece jako všechny jiné, někdy zlobí, někdy má svoji hlavu, co na tom. Chodím se na ní dívat a sleduju, k čemu hezkému a novému má asi talent. Jak si řekneme, že současná krajina je problémové dítě, lže, krade, nemeje se, tak je zle. Rákoska, děcák, znesvéprávnit, vydědit.
A úplně nejhůř, pokud se ta identifikace a náprava problémů dětí a krajin institucionalizuje.
Máte, pane Sádlo, nějaké děti? A máte je rád? A co ty problémy, vidíte nějaké, he? Aha, tak nevidíte, no to abychom si na Vás a na ty Vaše všiváky posvítili.:20David ProcházkaNa jaké největší „zvěrstvo“ spáchané na české krajině jste na svých toulkách přírodou narazil?14:08jiří sádloVíte, já nejsem sběratel zvěrstev. To známe oba z detektivek, že ani policajt, pokud to není blb, není vypátraným zločinem a usvědčeným zločincem zaujat a rozlícen, spíš je takový smutný. No, nejvíc mi vadí zvěrstva páchaná ve jménu ekologie, posvěcená státem a placená z peněz na ekologii, státních nebo firemních, to je jedno.
Agroenvironmentální programy mohly leccos v přírodě zachránit, a spíš to ničí kvůli nesmyslně nalinýrovanému managementu.
Mánie zalesňovací ničí poslední palouky a stovky druhů živáčků na nich – a náhradou není samo sebou les, ještě sto let tam bude ošklivá nefunkční kultura.
Rekultivace těžebních prostor: dobře, když tam chceme mít lesní kulturu, fabriku, golfáč nebo hanbinec, někomu to přinese peníze, slávu nebo potěšení. Jenže když se naperou do pustiny uplně mimo obce okrasné keře, co je zelené, to je ekologické, navíc takové, které spolu ani nevydrží, je to škoda peněz a zejména škoda prostoru – aspoň malou část výsypek potřebujeme, aby se na nich příroda napřed vyvíjela sama a ukázala, co umí, co je nám s to nabídnout a co od nás za to bude později potřebovat k další údržbě.
Herbicidování na železnicích – údajně proti invazním druhům rostlin, reálně je jen podusí, ale nevyžene, a poskytne jim spoustu prostoru ke vzniku odrůd rezistentních vůči herbicidům. Velkovýroba krajně nebezpečných potvor. A nádraží červená od vlčích máku jsou pryč, lilie a lomikameny ve štěrku náspů jsou pryč.:12Martin ŘíhaČeská krajina utrpěla vyhnáním Čechů z pohraničí 1938–39, Němců 1945–46, pronásledováním sedláků a tzv. „kolektivizací“, resp. „socializací“ zemědělství po roce 1948 a velkovýrobními technologiemi v rostlinné i živočišné výrobě. Mimo pozornost zůstala zatím poslední „rána“ socialismu v krajině, způsobená tzv. „náhradními rekultivacemi“ za větší zábory zemědělské půdy, jako např. rekultivace v povodí Stropnice za zábor pro JE Temelín v 80. letech minulého století - s regulací vodotečí, odstraňováním mokřin a náletových dřevin v polnostech, cenných mokřadů. Je známa celková bilance škod této poslední „křeče“ reálného socialismu v krajině?14:11jiří sádloJe mi líto, nevím a ani bych to nedokázal kalkulovat. Jasně, je to zásadní ohavnost a tím hůř, že se rekultivovalo ve jménu ekologie – říkalo se, že místo neplodného mokřadu pole se skřivany atd. atd.:10Jan MašekDokáže si živá příroda poradit s všudypřítomným betonem? Budou jednou děti našich dětí navštěvovat pozůstatky betonových sídlišť (osídlení), zarostlá bujnou vegetací?14:12jiří sádloNo, vždyť to už je. Okraje Prahy, Kladna, Ostravy… s tím si příroda dokáže poradit, a výsledek je prales plný dobrodružství, ostatně sám jsem v něečm takovém vyrost, já jsem ze Žižkova. Jiná věc je, jestli právě takovou přírodu (se zavlečenými druhy apod) vždycky chceme. Neobstojí tedy argumet, že si příroda vždycky poradí.:36MagdaCo Vás na krajině a tedy i přírodě uchvacuje více - celky nebo detaily?14:13jiří sádloInu, to je jako se vším hezkým. A co Vy, co Vás na nás mužích uchvacuje více - celek nebo detaily?
Tohle není jen takový paradox: asi je totiž potřeba odpovědět: To, že je vždycky důležité obojí, celky i detaily. Jde většinou o to, v každém okouzlení, jak se k sobě ty detaily a celek vzájemně vztahují. Harmonie z nesouladu, protiklady, ambivalence. Např. z mého hlediska - ona je to celkově bloncka, ale ne v tak uplně ve všech tělesných a duševních detailech, jaké by člověk na začátku hádal - a to je právě posléze to milé překvapení.
A teď si to zkuste představit v krajině. Funguje to?:21Karel PestakJak se pane Sadlo divate na ceske zahradkare a jejich snazeni? Nakolik zahradkarske kolonie ovlivnuji okolni prirodu?14:17jiří sádloJá je mám docela rád, nikdy jich není zas tak příliš moc a plošně. Mě se líbí, že je to tam většinou chudé a skromné, spíš sousedské=, než soukromnické. „Na plechárně…“ Lepší než kolonie chatařské, o mnoho. Akorát je potřeba, aby tam měli kontejnery nebo rozumnou skládku, a netrousili odpady jak dobytci všude kolem sebe, z toho jsou pak invaze zavlečených kytek a vůbec… Taky jde o to, kde jsou. V příměstí je to normálka. Ale kdysi tak byly zničeny velké plochy stepí a starých sadů pod Litoměřicemi, tech je škoda.:52PavelJiří, co byste udělal kdybyste byl prezidentem? (Ptám se proto, že lepšího kandidáta v zemi neznám.)
(Že by kolem hradu byly mokrořady to je jasný…ale co dál…):50OndrejZdravím, pane Sádlo. Zajímalo by mě, jestli má podle vás krajina nějakou paměť. A pokud ano, jak dlouho trvá její znovunabytí, pokud ji třeba kvůli člověku postihne Alzheimer.14:25jiří sádloPaměť lze vymazat, ale nelze ji udržet vymazanou. Tím momentem se zas začne plnit. Alzheimer většinou nehrozí.:47Filip StarýMiloslav Topinka mluví knize Hadí kámen o poezii krajiny a o citlivosti a vnímavosti k ní. Zajímalo by mě tedy, jaká krajina oslovuje k veršotepectví vás. A jak vaše výpravy třeba do Bílých Karpat probíhají, co při nich zažíváte? A co vždycky spolehlivě zasáhne váš myokard?14:47jiří sádloNo jo, o zasáhnutí by nebylo, ale on je problém jiný - v Bílých Karpatech a vůbec na jihu Moravy, tam já Cajzl nemám co pohledávat, tam se smím procházet, ale je to hájemství Tomečka a Skácela, a já ten jejich revír ctím. Tomeček se po smrti vtělil ve žluvu a Skácel v pěničku, a teď na mě vesele čučí ze střemchy, co tu jako ten Pražák tropí. Mají recht. Kdybyste je tam potkal, pozdravujte je.:09Tomáš F.Dobrý den,jak byste charakterizoval nebo popsal současnou českou krajinu jako odborník,pokud byste ji měl představit odborné veřejnosti například v tak vzdálené krajině,jako je například Korea?? Co byste vyzdvihl nebo nač byste poukázal v případě české krajiny? Jaký druh biotopu byste vyzdvihl v souvislosti s českou krajinou? Čím byste se tzv.„pochlubil“? Děkuji za odpověď.14:30jiří sádloTo asi spíš středoevropská než česká.
Hodně zvláštní rys je hluboké propojení lidské a přírodní složky v krajině. Lesy jsou kulturní, ale je to vlastně příroda, totéž louky atd. Obojí je tu zároveň. To zrovna v Koreji je to prostorově odděleno - rýžoviště jsou velmi kulturní, i půda je tam uměle přestavěná, sazenice v řádkách, nicc není náhoda, a za hranou posledního pole začíná prales, a ten zas je velmi přírodní a ne moc pro člověka. Tam to člověk teprv pochopí. To je naše dědictví antického Středomoří.:34Žaneta JirkovskáV TV nás nedávno seznámili s předpoklady, že i u nás v ČR si budeme muset pomalu zvykat na stále častější požáry lesů a luk, které půjdou ruku v ruce s posunem teplejších pásem směrem na sever. Co to zanmená pro naši přírodu a myslíte, že bude třeba i určitých zásahů do krajiny (v rámci ochrany před ohněm)?14:19jiří sádloVypadá to divně, ale je to tak: naše příroda oheň potřebuje, zvykla si na něj a postrádá ho. Vypalovalo se od doby kamenné do 1950, vše prospívalo. Krajina je dnes přecpaná živinami, a většina živáčků to odskáče životem. Potřebujeme nízké trávníky, lesy bez ostružiní a kopřiv. To znamená: pryč s biomasou z přízemí. Kozu, ovci, kosu, pilu, dokonce bagr a dokonce sirky. Půl palouku vyhoří, stařina je pryč a za rok je tam nová tráva a všechen hmyz a kytky. Když se to nevypálí, časem živáčky vystrnadí natýlka stařiny a později kopřiva nebo křoví. Jde jen o to, aby oheň každý rok vzal jen kousek, který bude po palouku rok co rok putovat. S lesy je to všem jiná věc, protože se špatně ovládá. Ale zdá se, že i za přežití vzácností v lesích např. u Máchova jezera vděčíme ohni a schopnosti borovice shořet a zas vstát z popela.:36Radek LéblKrajina je dle mého pohledu především výsledkem vývoje a samoté existence přírodních společenstev (fungujících obecně na ekologických principech) a samotného působení člověka.Tento výsledek je v současné době (cca od začátku průmyslové revoluce) nejvíce odvislý od činnosti člověka.Pokládáte environmentální výchovu a vůbec brzké působení na člověka v jeho vztahu ke všemu přírodnímu kolem něj,za stěžejní řešení v otázkách budoucího vztahu člověka ke krajině nebo myslíte,že se toto člověku vštípit nedá?? Dá se tzv.„naučit lásce ke krajině“??14:19jiří sádloAle jo, dá se to naučit. Kdo se chce naučit na kytaru, musí mít trochu dobré vůle, Když ji má, tak ještě špetku talentu. Když ji nemá, nepomůže ani svěcená voda. S krajinou stejně tak.
Anebo naučit se být zdvořilý, to je ještě lepší příklad. Protože tam hrozí i přestřelení do servility, hrozí pokrytecká zdvořilost mizery, apod., stejně jako environmentální výchova může přinést i bigotnost nebo pokrytecké vykazování lásky k přírodě, když se na to jde špatně. Viz i dál o kodexu a selském rozumu.:18PotůčekMá podle vás v sobě člověk již při svém narození nějaký vnitřní kodex jak se chovat ke krajině a přírodě ve které bude vyrůstat?
Jakým kodexem se řídíte vy? Máte svůj vlastní?14:20jiří sádloNe, je to až kulturně získané. Ale ta kultura se nadá jen tak uvařit podle příručky. U nás to byl takzvaný selský rozum, tradiční leč proměnlivá sotva definovatelná, ale fungující soustava, která ve skutečnosti řídila spíš cit a intuici, než rozum (proto právě označení selský rozum, městský intoš chtěl zavtipkovat, že to vlastně žádný rozum není, co to ten vesnický dřevák dělá). Dneska je selský rozum v koncích, sedláci jsou v koncích a selský rozum na nové situace nestačí. Tady už musíme citem kočírovat znalosti, znalostmi živit cit.:05Petra VolákováMůže ještě dnešní mnohde „rozháraná“ příroda a krajina pomoci člověku sladit svůj vnitřní biorytmus a seřídit vnitřní hodiny?14:21jiří sádloNo, nevím, mě na biorytmy stačila vždycky postel, v lese a na louce je mi většinou líto spát a nekoukat kolem sebe. Biorytmy jsou spíš v nás, než okolo nás, jinak by se letní čas nikdo ani vůbec nepokusil zavést.:34JirkaDobry den,
Zajimalo by me jak se divate na problem kurovec a vcerejsi Zemanovo prohlaseni a zruseni Narodniho parku Sumava.
Jak se divate na postupne zastavovani vesnic novou zastavbou. Prikladem dalsi znicene vesnice muze byt i Koleč u Kladna. Novy uzemni plan pocita z rozsirenim vesnice zhruba na 2× vetsi rozlohu. Podle starosty je to jen ku prospechu veci, vice lidi = vice penez pro obec, ale kde je v dnesni dobe otazka rozumneho vyuzivani prirody.
Jak se divate na nazor, ze priroda je tu pouze jen k tomu abychom z ni tezili?
Poradite mi nejakou ekologickou organizaci z okoli mezi Kladnem a Prahou, ktera by poradala vychazky do prirody.
Dekuji a preji pekny den Jirka14:22jiří sádloMě na starém pánovi spíš upoutala argumentace. Má rád stromy a umí to lidu sdělit, což je zajisté jasná poukázka na zlaté srcce, viděl Šumavu na vlastní oči z rychlíku, pardon z helikoptéry, hned měl nápad, co zakázat, aby se stal zachráncem přírody, ani stopa v argumentech, že by o tom něco někdy četl. Něco jako neznaboh, který poprvé vrazí do kostela, a za minutu odejde ne jako věřící, ale jako náboženský fanatik. Ekologem snadno a rychle.
No jo, ale já v tom nějak Zemana při vší neúctě nepoznávám, takhle se přeci jen nechoval. Tak se třeba pletu? Rád bych se plet.
Koleč znám, detaily neznám, dám jenom na tuto informaci. Rozšiřovat obce, proč ne, Kladensko je celkem už dávno suburbie. Ale dvakrát tolik je moc. Hrozí kolaps sociálních struktur, celého fungování vsi. Jako když čtyřčlenná rodina naráz a bez přípravy adpotuje rovnou čtyři neznámé sirotky (z dobrých rodin, tím někdy hůř). Může se to uřídit, ale riziko je velikánské.:40Bob TvrdíkJsou podle vás české ochranářské společnosti dostatečně sehrané? Jdou společně tím správným směrem? Bude ekologie vypadat za dvecet let stejně jako dnes? Vidíte již nyní nějaké hrubé chyby a nedostatky současné ochrany přírody?15:06jiří sádlo1. Nejsou a nejdou, ale to by nemuselo nutně vadit (cesty mohou býti rozličné, jen vůli mějme všichni rovnou, to je tuším že Kollár). 2. Za dvacet let - no určitě ne, mění se příroda, lidský vliv a zejména, což se často neříká, se mění znalosti. Všechno je jinak.3. Jak říká můj výtečný kolega Konnvička, přírodu nechráníme málo, ale chráníme ji špatně. Viz např. odpověď výš o argroenvirommentálních programech, málem jsem napsal pogromech.:53V. VojtěchovskýJak se stavíte ke kryobankám, ve kterých se uchovávájí vymírající druhy rostlin?
Je dobré na místě, kde jednou určitý druh již zanikl jej znovu oživovat?14:54jiří sádloKryobanky jsou východisko z nouze. Lepší než herbář, horší než populace v přírodě. Představte si kryobanku na lidi, kolik by jich muselo být, aby byl zachycen zlomek variability populace. S kytkama je to stejné, a navíc tu variabilitu ani nejsme stavu poznat jinak, než dlouhodobým pěstováním (jde třeba o odolnost k nemocem - a tak i u lidí). Oživování zmizelých populací - jak a kde, ale většinou je to nesmysl a ohavnost už proto, že nejsme stavu zjistit, zda ten druh fakt vymizel. Co když někde čeká semínko, a my ho přepráskneme genetikou cizí dosazené populace? A navíc, pokud populace zmizela, proč ji vůbec vracet? A konečně, ten druh vrátíme, ale jinou populaci, takže to je stejně náhražka.:25PetrZopakuji dotaz na kůrovec. Jaký je Váš názor : kůrovec + Šumava ? A co kůrovec a globální změny klimatu - nepřišel nám ten brouček pomoci, abychom si pospíšili s restrukturalizací lesních porostů ? Nebo ji máme nechat na přírodě samé ? Nebo sázet duby a čekat, že za 60 let odejdou také jako dnes smrky ?15:16jiří sádloAno, porosty je potřeba restrukturalizovat. Na tom se shodnou konzervátoři i sekerníci. Ale jak na to? Jeden doktor radí nepohnutý klid, druhý řeže orgány a pouští litry krve, mezi tím se spolu perou. Není divu, že nemocný lehl vzhůru kopytama. Šumava z výšky vypadá děsně, taky jsem ji tak viděl. Zblízka vypadá paseka taky děsně - metr široký potok zmizí pod oranicí, nic nepřežije, to zas už je lepší ten mrtvý les s podrostem smrčků a třitiny (a dosadbou buku). Ale čím níž, tím je mi lesa míň líto, tam patří se smrkem buk a jedle, ane ty kultury, vem je čert. (na dub zapomeneme, ano? ten tam nemá co dělat ale zas není důvod aby po 60 letech zdechl, to je myslím renonc):48MatějPatří konopí (Cannabis sativa L.) do našich končin?14:58jiří sádloMoc nerozumím - původní teda u nás není, ale to třeba pšenice a jabloň taky ne, původnost není argument. Takže nezbývá, že patří, pokud se pro to svobodně rozhodneme si ho tu držet.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].