O extremismu s Janem Charvátem

Jan Charvát (*1974), vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd UK a Politickou sociologii na Hogskolan Dalarna ve Švédsku. Specializuje se na problematiku politického extremismu. Je autorem knihy

Současný politický extremismus a radikalismus

. Přispívá do odborných i populárních časopisů. Spolupracuje s obecně prospěšnou společností Člověk v tísni.

Není divu, že ultrapravici roste sebevědomí a s ním i počet akcí a komunikace s cizinou, především Německem. Právě odtud podle zprávy BIS proudí inspirace – od ovládání debat až po organizaci demonstrací. Němečtí neonacisté oceňují vlažný přístup české policie a násobí akce na českém území.
Inspirace by ale mohla fungovat i v opačném smyslu. Když minulý rok na demonstraci proti zákazu festivalu white power hudby Sachsentag napadli holohlavci českého fotografa Stanislava Krupaře, německá policie sice útok neviděla, ale okamžitě poté, co se zkopaný a kamenem do hlavy zasažený fotograf probral, zadržela stovku neonacistů. Krupař si je po jednom prohlédl, aby identifikoval pachatele. Jednoho se podařilo zadržet na místě, další pak podle videa, které sami neonacisté vyvěsili na internetu. Před dvěma týdny byli za napadení českého fotografa – spojené s dalšími delikty – odsouzeni dva Němci. Jeden útočník dostal za ublížení na zdraví 14 měsíců nepodmíněně a druhý kvůli svému nízkému věku dvouletou podmínku (z článku v Respektu 38/09).

(On-line rozhovorjehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.) 

:26M. LoubDobrý den. Pane Charváte, jak se stavíte ke sdělení, že ultrapravice a pravicoví extrémisté „představují ve většině případů potřebnou alternativu v demokratické diskusi“?14:22Jan CharvátDobrý den. Tento názor nezastávám. Ideologie krajní pravice představuje ve velké většině nesourodý shluk vzájemně si odporujících tvrzení motivovaných primárně záští a strachem. To není alternativa a už vůbec ne potřebná.:43D. GoldováNení v postkomunistických zemích větší prostor (podmínky) pro růst ultrapravice a extremistických spolků?14:23Jan CharvátDo jisté míry ano. Jednak díky obecné averzi ke komunismu, resp. levici obecně (tento moment byl u nás výrazný zejména na počátku 90. let) a jednak díky nižší politické kultuře, která umožňuje otevírá prostor populistickým gestům.:54K. K.Lze vnímat současnou snahu politických stran omezit nezávislost soudů za projev extremismu?14:23Jan CharvátNe. Ale jako snahu o zneužití moci ano.:38Miroslava B.Dobry den. Pane Charvate, v jednom textu (na webu Clovek v tisni) jste se vyjadril pro nezakazovani radne ohlasenych akci neonacistu, nasledne je ale citovano vase upozorneni na moznost prevzeti nekterych populistickych temat na ktera verejnost slysi jinymi stranami, ktere maji mnohem vetsi sanci dostat se do parlamentu. Neni to v rozporu?14:24Jan CharvátDobrý den. Jakým způsobem by zákaz demonstrací mohl zabránit přebírání populistických témat? Tím, že zakážeme demonstraci jsme nevyvrátili názor jejích svolavatelů. V tom je přesně problém. Současná politika směřuje k tomu ,aby problém krajní pravice nebyl vidět, nikoli k tomu ,aby byl vyřešen. A má-li být vyřešen, musí se o této problematice debatovat a postoje krajní pravice musí být vyvraceny, nikoli zakazovány.
Pro mne z toho vyplývá jediný možný závěr, který také prezentuji – dekriminalizovat používání neonacistické symboliky. Domnívám se, že současný trend, kdy jsou neonacisté zavíráni za to, že mají „závadné“ tričko nebo prapor je zhoubný, obzvlášť, když za páchání skutečně závažné trestné činnosti kriminalizován nejsou (viz demonstrace v Janově a počet stíhaných neonacistů). Důsledkem je na jedné straně posilování pozice perzekvovaných neonacistů v jejich vlastním prostředí (jsou pokládáni za mučedníky) a na druhé straně nárůst pocitu beztrestnosti u těch, kteří se dopouštějí násilí.
Takže já sám bych neměl problém s tím, kdyby neonacisté směli pochodovat pod vlajkami s hákovým křížem (aspoň by bylo hned vidět, kam se skutečně hlásí). Je mi ale jasné, že příslušnici Romské nebo židovské komunity to budou vnímat jinak, což je zcela legitimní. Současný stav ale nepokládám za udržitelný.:42TMDomníváte se, že program národního socialismu v podání Dělnické strany (resp. její Dělnické mládeže) nemá nic společného s jeho pojetím v Německu 30.let a navazuje na národní socialismus z období první republiky, jak interpretuje předseda strany Vandas?14:24Jan CharvátNedomnívám. Mám za to, že program národního socialismu má zřejmě jeho přívržencům nabízet legální formu přihlášení se k nacionálnímu socialismu.:38tomas urbanDobrý den a díky, že jste se ujal online rozhovoru. Myslíte si, že činnost a vliv extremistů stoupá nebo jsou jen víc vidět v médiích? Na jednu stranu údajně klesá počet rasově motivovaných činů na druhé straně mám pocit, že česká společnost začíná být až nenávistně antiromská.Existují pro sledování počtu členů extr. hnutí, nálad ve společnosti , apod. nějaké statistiky?14:25Jan CharvátDobrý den a děkuji za otázku. Začnu od konce. Statistiky vede ministerstvo vnitra, které je každoročně uvádí ve své Zprávě o extremismu. Jde ale pouze o odhady, skutečné výzkumy na toto téma citelně chybí. Dlouhodobě se odhaduje, že je v Čechách zhruba 4000 lidí, kteří se nějakým způsobem hlásí ke krajní pravici. Aktivní je však pouze zlomek, což lze měřit na veřejných vystoupeních, na kterých se obvykle účastní cca 200–300 lidí. Při maximální mobilizaci jsou příznivci krajní pravice schopni dostat do ulic zhruba 800 lidí.
Co se týče činnosti a vlivu. Podle mých zkušeností se krajně pravicová scéna pohybuje po sinusoidě, kdy období relativního klidu střídá období aktivity. První vrchol byl na počátku 90. let a souvisel se vstupem tohoto fenoménu na české území. Zhruba od roku 1994 vidíme jistý pokles aktivit, který končí okolo roku 1999, kdy opět přichází vlna horečné činnosti, která končí zhruba v roce 2001. Od roku 2006 pak vidíme opětovný nárůst, který se v poslední době začíná opět utlumovat.
Podle dosavadních sledování se ale zdá, že v obdobích zvýšeného aktivismu se nejedná v pravém slova smyslu o zvýšení počtu přívrženců krajní pravice, ale pouze o zvýšení počtu veřejných akcí.
Zcela jiná věc je ale akceptace či odmítnutí krajní pravice veřejností. Tady jsme dosud viděli, s výjimkou počátku 90. let, spíše odmítání ideologických postulátů pocházejících z krajní pravice. V poslední době, v souvislosti s obnovením protiromských aktivit krajní pravice, došlo k jistému zlepšení image krajní pravice u veřejnosti, přičemž se ale toto zlepšení zřejmě týká právě jen protiromských aktivit. Další aktivity (antisemitismus, rasismus) jsou stále vnímány negativně.:51J. PernetováPane Charváte, možná je to dotaz příliš laický na tuto debatu, ale ráda bych se zeptala na propojení ultrapravice a neonacistických skupin? Existuje? Dochází k němu? U nás nebo v zahraničí? Dost se občas ztrácím ve zprávách, které přináší média a mám velké podezření, že samotní autoři textů mnohdy nemají dostatečný přehled (minimálně v používaných termínech). Národní strana (v ČR) se ohrazuje proti nařčením o spolupráci s neonacisty (hlásá Stop neomarxismu. Stop neonacismu. Stop islamismu…), jaký je tedy základní a podstatný rozdíl mezi ultrapravicí a neonacisty? Skutečně je ultralevice v opozici ultrapravici?
Neplete si někdy i samotná policie tyto dvě skupiny? Existuje nějaký přesný a srozumitelný přehled u nás působících extremistických skupin?
Děkuji.14:25Jan CharvátDobrý den. Váš dotaz není příliš laický, spíše se obávám, že podobně zmatečně působí tato problematika na více lidí.
Pojem „ultrapravice“ (nebo extrémní pravice, či krajní pravice) je poměrně vágní. Navíc, což je důležité pro vaši otázku, neoznačuje jeden ideologický směr, ale konglomerát celé řady ideologických proudů. Velmi obecně lze v současné době v rámci krajní pravice rozlišit tři hlavní proudy. Neonacismus, neofašismus a reakční populismus (jiní autoři používají i termín ultranacionalismus či nacionalistický populismus). Společné všem těmto proudům je příklon k autoritářství, xenofobii a agresivitě. Odlišuje je, alespoň teoreticky, přístup k rasismu (populisté ho verbálně odmítají, neofašisté vychází z kulturního rasismu, neonacisté z biologického) a nacionalismu (populisté i neofašisté ho akceptují, neonacisté s ním mají problém). Tyto odlišnosti existují v teoretické rovině, v rovině ideologií. V praxi ale vidíme velmi často přerůstání xenofobie do rasismu u všech subjektů krajní pravice, stejně jako odvolávání se na nacionalismus. Je to způsobeno tím, že jen velmi malá část příznivců krajní pravice má skutečně ujasněné své ideologické ukotvení. Pro většinu z nich je důležitější image a násilí. Na druhé straně můžeme pozorovat snahu některých neonacistických aktivistů pronikat do politické sféry, která je nutí veřejně odmítat otevřený neonacismus, díky čemuž se posouvají nejprve na pozice neofašistů a následně populistů. Ze všech těchto důvodů působí celá krajní pravice nepřehledně. Nicméně na váš dotaz mohu říci, že neonacismus je součástí ultrapravice.
Národní strana patří do kategorie populistické, pro kterou je důležité distancovat se od otevřeného neonacismu, neboť obvykle usiluje o uznání v rámci politického systému. Národní strana ale jinak skutečně nemá neonacistické rysy.
Ohledně přehledů extremistických skupin existuje poměrně dost literatury a také ministerstvo vnitra vydává každoročně „Zprávu o extremismu“, která je veřejně dostupná na webových stránkách MVČR.:11CarlosV úvodu jste představen jako specialista na politický extremismus a autor knihy s „extremismem“ v názvu. Domnívám se, že koncept extremismu je jen výsledkem maloměšťáckého strachu z jinakosti a zastírá skutečné společnské hrozby, tím že je dává na roveň činnostem, které mohou pro společnost pozitivní. Mohl byste tento koncept obhájit nebo naopak se od něj distancovat?14:25Jan CharvátVe skutečnosti začal být pojem extremismus používán hlavně proto, že vytvořil nálepku, kterou bylo možné použít jak na fašistické či nacistické režimy, tak i na režimy komunistické. Skutečný problém s tímto pojmem je, že nemá v zásadě žádný konkrétní obsah. Pokud o někom řeknu, že je extremista, neříkám tím vůbec, čeho chce dosáhnout, ani jak nebo proč. Pokud o někom řeknu, že je neonacista, nebo marxista-leninista, tento problém neexistuje. V rámci akademické obce se vede o používání tohoto pojmu spor. Osobně se snažím s tímto pojmem nepracovat, nicméně se nemohu vyhnout tomu, že v naší mediální sféře již zdomácněl a řada lidí si na něj navykla.:39AKDobrý den, srovnal byste prosím společenskou škodlivost (1) současných českých squaterů a lidi, řekněme, kolem Týdne nepřizpůsobivosti, (2) a Dělnické strany a jim podobných? Zdráhám se použít dle mého názoru se nehodícího označení „extrémní pravice a levice“.14:26Jan CharvátOsobně nepokládám squattery za žádné nebezpečí a razantní zásah policie mi přijde neadekvátní. Odpovídající mi přijde právní rozbor od Mgr. Čižinského, který zpochybňuje porušení zákona squattery vůbec.
V případě příznivců krajní pravice je situace poněkud odlišná. Na rozdíl od squatterů zde vidím konkrétní nebezpečí v násilných akcích typu Janov a v šíření nenávistné propagandy. Popravdě se ale domnívám, že se otázka tzv. „extremismu“ velmi přeceňuje. Jinak řečeno, nepokládám aktivity krajní pravice za skutečně zásadní nebezpečí pro společnost.:30reezinkaDobry den pane Charvate, mohl byste strucne popsat vývoj pravicoveho extremismu, jak ho odhadujete do budoucna? Jaka jsou mozna rizika a hrozby? Od roku 2007 mam silny pocit, ze vyhranenost, resp. rozpoznatelnost je stale obtiznejsi, v ramci prizpusobovani image ultralevici, medialnimu obrazu, hlasu obycejnych lidi, kteri se zdaji byt stale vice rasistictejsi, mene tolerantni zejmena k Romum, ale i k jinym, a take i diky politickemu deni a ekonomicke krizi… Děkuji.14:26Jan CharvátDobrý den. Odhady do budoucna jsou vždy ošidné. Odhaduji, že část exponentů krajní pravice bude dál rozvíjet koncepci populismu a xenofobie, která zjevně funguje, nicméně se zdá, že vlna aktivit krajní pravice o které jsem již mluvil, se začíná stáčet dolů. Menšina bude pravděpodobně zklamána cestou politiky a bude volit cestu razantních akcí typu Vítkov, což bude poskytovat státnímu aparátu možnost proti krajní pravici razantně zasahovat. Možnost převzetí moci pokládám za nereálnou (pokud nedojde k nějakým zásadním společenským či ekonomickým zvratům a pokud se zároveň neobjeví v rámci krajní pravice skutečně charismatická osobnost)
Riziko resp. hrozbu představuje krajní pravice podle mého názoru ve dvou směrech.
První je nebezpečí fyzického napadání, které se bohužel nedá nik zcela eliminovat. Skutečným problém, který může krajní pravice představovat, je ale spíše její agenda, resp. přebírání této agendy (cizinec=problém, Rom=parazit, muslim=terorista atd.) většinovou společností. Tyto zjednodušující zkratky se objevují přesně v krizových obdobích, kdy společenská frustrace stoupá, a lidé se snaží najít si nějakého obětního beránka.:10Lukas.HepburnDobrý den pane Charvát,
zajímal by mě Váš názor na násilný odpor vůči neonacistům. Myslíte, že napadení jejich demonstrací povede k jejich zastrašení, anebo spíše k vyvolání soucitu z řad „normálních“ občanů?14:45Jan CharvátDobrý den. Z praxe se zdá, že násilní útoky proti krajní pravici mají v delším časovém horizontu paralyzující účinky. Soucit skutečně nevyvolávají. Spíše mohou vyvolat odpor k násilí jako takovému.:47VeronikaDobrý den, ráda bych se zeptala, jestli si myslíte, že existují nějaké pro ČR nebo pro středoevropský region specifické motivy/důvody neonacistického a rasově motivovaného uvažování nebo jednání. Jinými slovy - je míra neonacismu a rasismu v ČR pouze obvyklu mírou zastoupení takových názorů v dnešní společnosti nebo má nějaký specifický důvod nebo je něčím výjimečná, vyšší, jiná?14:27Jan CharvátDomnívám se, že kromě zkušenosti s komunistickou nadvládou ne. V každé zemi a společnosti existuje určitá skupina, která se, jak se říká „cítí pohodlněji ve vojenských holinkách než v polobotkách“. Všechny evropské státy mají zhruba podobnou zkušenost. Počet přívrženců krajní pravice ale obvykle nepřesahuje 5% populace.:26JakubDobrý den, myslíte, že neonacistické hnutí ve své řekněme „subkulturní“ podobě (mladé komunity s obdobným stylem oblékání, hudbou, germánská mytologická symbolika atd.) je stále problém? V poslední době se mi zdá, jako by tato subkulturní podoba neonacismu oslabila. Může to znamenat, že se ultranacionalistické a xenofobní uvažování stalo více normou, že nyní snáze zapadá mezi většinovou populaci? Děkuji14:27Jan CharvátDobrý den. Máte pravdu v tom, že jasně subkulturně vymezené neonacistické hnutí je minulostí. To že z ulic zmizely bombery a holé hlavy ale neznamená, že zmizelo neonacistické hnutí. Pouze na sebe bere jinou podobu, pro kterou je ale například specifická hudba stále dominantní.:11MonarchistaCo rikate na to, ze mlady Cech David Pazdera z KSM-SMKC (Komunistic. svaz mladeze-Svaz mladych komunistu Ceskoslovenska) nosi verejne v roce 2009 triko se sovets. diktatorem a vrahem a zlocincem Stalinem a nikdo se nad tim nepozastavuje, nestiha to?14:27Jan CharvátNeříkám na to nic. Ukazuje to na onen podle mého soudu neudržitelný stav kriminalizace symbolů, tentokrát ale z druhé strany. Kriminalizace nacistických symbolů existuje, kriminalizace komunistických nikoli. Tato dvojakost nahrává krajní pravici. Logicky lze buď obojí zakázat, nebo obojí povolit. Já se domnívám, že správná cesta je obojí povolit.:33MonarchistaJe KSCM v roce 2009 podle Vas levicoveextremistickou organizaci?14:29Jan CharvátPodle mého názoru ne. To ale nemění nic na tom, že jde o nástupnickou stranu KSČ, která byla klasickou totalitní stranou jejíž členové se dopustili řady zločinů.:13volvendobrý den, proč se u nás ještě 20 let po pádu komunistů zatvrzele používá hloupá a nepřesná terminologie při označování extrémních skupin? Myslíte, že komunisti dokázali svojí propagandou vymýt mozky všem včetně Vás tak důkladně, že se už ani nepozastavujete nad pravdivostí označení, která používáte?
Podle mého je orwelovský Newspeak, který označuje nacionální socialisty a fašisty za „pravicové“ extremisty, nebezpečně matoucí. Historické dokumenty přesvědčivě dokládají, že nacismus, fašismus i komunismus jsou jednoznačně extrémně levicová hnutí.
Pokud se mluví o extrémní pravici, tomuto označení by snad mohli odpovídat anarchisté, ale těžko hnutí, která totálně omezují práva jednotlivce ve prospěch všemocného státu.
Není čas začít používat sémanticky pravdivou terminologii?14:41Jan CharvátDobrý den. Dopouštíte se klasického omylu, který je v české republice velmi častý. První problém je, že ztotožňujete pravici pouze s liberalismem. To je chyba. Politickou pravici tvoří liberalismus a konzervatizmus. Fašismus vznikl jako revoluční podoba konzervatizmu a obsahuje řadu prvků této ideologie – silný stát, hierarchická společnost, odpor k rovnosti atd..
Druhý problém spočívá v tom, jak vůbec dělit pravici a levici. Nejstarší způsob tohoto dělení, vchází z odlišného vztahu k soukromému majetku. Podíváme-li se na vztah k soukromému majetku, dělíme pravici a levici podle toho, zda soukromé vlastnictví uznává (pravice) a nebo problematizuje (levice). Co vidíme u fašismu a nacismu? Spolupráci s velkokapitálem a akceptaci soukromého majetku. Tedy postoje v zásadě pravicové. Existují ale i další způsoby dělení, reagující na změny, kterými pravice i levice prošly během svého vývoje od 19. století do současnosti. Významným prvkem odlišujícím pravici a levici se později stává otázka rovnosti. Levice vnímá rovnost pozitivně, pravice negativně. Co vidíme u nacismu a fašismu? Absolutní popření rovnosti (a jde o jeden ze základních postulátů obou ideologií). Takže v žádném případě nemůže hovořit o nacismu jakožto o levici.
Navíc se dopouštíte ještě třetího omylu, neboť po všemocném státu volá fašismus, ale nikoli nacismus, který je ke státu relativně kritický…:47jindrichDobrý den, jaký máte názor na ANTIFu a její aktivyty (may-day festival, demonstrace, různé radikálnější akce..)? mediální diskurs jí staví naroveň neonacistickým uskupením a v hlavních médiích jsou její konfrontace s fašisty hodonceny jako boje mezi levicovým a pravicovým extremismem, tzn. jednoho zla s druhým.14:54Jan CharvátDobrý den. Antifašistická akce (AFA, Antifa) vychází z anarchistického hnutí a vznikla jako logický důsledek a odpověď na neonacistické násilí. Rejstřík jejích aktivit je poměrně široký. Nejproblematičtější je samozřejmě používání násilí, které je pro společnost nepřijatelné. Označování fašistů i antifašistů za „dvě různé větve jednoho stromu“ však pokládám za scestné. Antifašismus je součástí moderní evropské tradice.:21volvenObávám se, že jdete prvoplánově po povrchu věcí a nehledíte na skutečný stav. Nacismus, fašismus i komunismus skutečně podporují velkokapitál – v případě komunismu ve státním vlastnictví, nacisté a fašisté formálně ponechali podniky v soukromém vlastnictví, ale svázali je stejně jako komunisté plánovaným hospodářstvím a v případě fašismu také silným podílem zaměstnanců na řízení podniků. Nevidím v tom významný rozdíl. Mnohem důležitějším měřítkem myslím je pravicový důraz na individuální svobodu vs. levicový důraz na silný stát a obětování jednotlivce jakémusi společnému dobru.
Tvrdíte-li, že fašismus vznikl jako revoluční podoba konzervatismu, měl byste si možná ty dvě vysoké školy zopakovat. Socialistické kořeny fašismu – vč. vámi zmiňovaného silného státu, hierarchické společnosti a popírání rovnosti, jsou zcela zřetelné. (Pro jistotu polopaticky: mluvit o rovnosti a prosazovat rovnost jsou dvě různé věci, je třeba vnímat skutečný stav, ne levicovou propagandu.)15:18Jan CharvátStátní vlastnictví není podpora velkokapitálu. Už z principu to není možné. Přinejmenším potud, že státní kapitalismus likvidoval soukromé vlastnictví, zatímco fašismu a nacismus nikoli. Zisk tedy v jednom případě jde státu, v druhém případu majitelům továren. Soukromý majetek tedy za fašismu zrušen není. Pokud v tom nevidíte rozdíl, pak se obávám, že jen proto, že ho tam vidět nechcete. Naopak silný podíl zaměstnanců (korporativní, nebo-li stavovský systém povinného členství v odborech) na fašistických továrnách je fikcí, která existovala na papíře, ale nikoli v praxi.
Hluboce se mýlíte, když hovoříte o „pravicovém důrazu na individuální svobodu“. Existuje liberální důraz na individuální svobodu, ale pravice není pouze liberalismus. Součástí pravice je i konzervatizmus, který vznikl jako opozice vůči liberalismu i vůči individualismu (a také vůči demokracii). Pouze razantní nástup socialistických stran v 19. století vedl ke „sňatku z rozumu“ mezi liberalismem a konzervatizmem, který vyústil v dnešní podobu pravice, ve které se obě tyto ideologie setkávají, přestože původně vznikly jako opozity.
Silný stát, hierarchická společnost a odpor vůči rovnosti jsou základní poznávací znaky konzervatizmu, stačí otevřít kteroukoli učebnici politologie.
To, že Mussolini začínal svou politickou cestu jako radikální socialista neznamená, že jím byl i v době formování fašismu. Ostatně, kdo prosadil první zákony na ochranu dělníků v Evropě? Bismarck a D‘Israeli – tedy dva konzervativní politici. Doporučuji vám k nastudování heslo „sociální paternalismus“. Zjistíte, že právě konzervativní (a tedy pravicová) politika uvedla do praxe poměrně rozsáhlé sociální zákonodárství (nikoli nepodobné tomu, které prosadil Hitler). Pozor – sociální a nikoli socialistické.
Tvrdit, že popírání rovnosti je socialistické je, promiňte mi ten výraz, politická fantasmagorie. Doporučím vám návštěvu skandinávských zemí a nastudování jejich sociálního systému. Uvidíte, co znamená rovnost v praxi – se všemi klady i zápory.:18Rambo nr.4Je spravne, ze politolog pan Radim Gonda byl ci mozna jeste je clenem Komunistickeho svazu mladeze? Je spravne obecne aby politolog byl clenem stran, obc. sdruzeni a vymezoval se tak?15:27Jan CharvátV ideálním případě by politologové měli být lidé bez politického názoru, aby jejich zkoumání nebyla ničím ovlivněná. V ideálním světě ale nežijeme a každý politolog (jako ostatně i každý jiný vědec) má své politické názory. Měli bychom jim je zakázat? Domnívám se, že ne.:06volvenJeště ke kritičnosti nacismu ke státu: Opět se dopouštíte drobného omylu. Nacismus byl kritický ke státu jen do té doby, než ho plně ovládl a paralelně se státními institucemi vytvořil stranické. Zkuste si třeba srovnat pravomoci berlínského gauleitera NSDAP s pravomocemi berlínského starosty zhruba po roce 35.
I toto bylo naprosto totožné s tím, jak fungoval komunistický režim v socialistickém ráji – snad to ještě pamatujete – vždy se mluvilo o Straně a vládě dohromady, komunističtí pohlaváři doslova řídili veškeré paralelní státní instituce…
Znovu opakuji, že nevidím významný rozdíl.15:24Jan CharvátDoporučím vám nastudovat si Hitlerův Mein Kampf. Uvidíte, že o státu v něm téměř nehovoří. Jeho vize budoucnosti byla víceméně bezstátní. Což mimochodem zcela dopovídá i vizi W. L. Pierce, vůdce pravděpodobně nejvýznamější americké neonacistické organizace National Alliance.