S Janem Dusíkem o kodaňském summitu

3. 10. 2009 12:21 - Jan Dusík

Na téma nadcházející prosincové konference o klimatu v Kodani, globální dohody, která má nahradit po roce 2012 Kjótský protokol i emisních povolenek, jste mohli diskutovat s Janem Dusíkem, I. náměstkem ministra životního prostředí, ředitelem sekce zahraniční, legislativní a státní správy.

reklama

Jan Dusík (*1975) vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, dále absolvoval studia oboru Změny a management životního prostředí na univerzitě v Oxfordu (M.Sc.). V devadesátých letech pracoval jako vedoucí ústřední kanceláře Hnutí Brontosaurus, poté jako konzultant v oblasti evropského práva životního prostředí. Na Ministerstvu životního prostředí pracuje od roku 1998 a věnuje se po celou dobu především vztahům České republiky a Evropské unie v oblasti environmentální politiky. Zastával různé manažerské pozice – od zástupce ředitele odboru evropské integrace, přes ředitele odboru Evropské unie, náměstka ministra pro zahraniční vazby, až po současnou funkci I. náměstka ministra životního prostředí, kterou zastává od dubna 2007. V letech 2003 – 2004 pracoval v Evropské komisi na Generálním ředitelství pro životní prostředí (zdroj: mzp.cz).

S čím půjdou do Kodaně
Spojené státy: Americké emise skleníkových plynů mají podle návrhu Senátu klesnout o 20 % do roku 2020 a o 83 % do roku 2050. Obojí se však počítá oproti roku 2005, což znamená, že ve srovnání s rokem 1990 dojde v r. 2020 jen ke 4% redukci – to je mnohem slabší závazek než evropský. Návrh zavádí také systém obchodování s emisními povolenkami (podrobnosti zbývá doladit). Pokud Senát svoji vlastní verzi zákona o energiích schválí, musejí obě komory Kongresu teprve dohodnout výslednou podobu této právní normy.
Evropa: Chce do roku 2020 snížit emise o 20, případně 30 % oproti roku 1990 (záleží na tom, jaké závazky přijme zbytek světa; EU o podmínkách, za kterých by se rozhodla pro třicetiprocentní snížení, ještě jedná). Evropská komise navrhuje, aby členské země přispívaly rozvojovým státům na snižování emisí a adaptace dohromady 2–15 miliardami eur ročně.
Česko: Přístup by se měl blížit evropské pozici. V Kodani bude EU vyjednávat jako celek, řada věcí bude předjednána a členský stát nemá velkou šanci klíčové postoje na poslední chvíli ovlivnit. Dohadu z Kodaně musí ratifikovat český parlament, k čemuž zřejmě může dojít až někdy po roce 2010, protože i po případném úspěchu kodaňského summitu zůstane v mezinárodních jednáních řada detailů k dopracování. (Z článku v Respektu 41/09.)

(Související glosa Martina Uhlíře.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)

Již není možné vkládat otázky

Online rozhovor


Petr Salamon 5.10. 10:35	Dobrý den, chci se zeptat, jak se bude vyvíjet globální klima a lidská civilizace v případě, že v Kodani nedojde k potřebné dohodě. Děkuji
Jan Dusík 6.10. 11:04	Dobrý den, Kodaňská konference a přijetí dohody na ní je významné ze dvou důvodů: jednak platnost Kjótského protokolu vyprší na konci roku 2012 a od té doby není další mechanismus nastaven. Jednak se předpokládá, že nejpozději do roku 2020 by celosvětové emise měly kulminovat a začít klesat, a pro to je potřeba přijmout odpovídající závazky. Pokud se to nestane, dostane se růst teplot pravděpodobně za horizont, kdy je ještě možné jeho dopady přiměřeně zvládat.

V. Velich 5.10. 13:33	Skutečně Česko přistoupí raději k vyčkávací strategii, nebo přijde v Kodani s konkrétním dobrým nápadem?
Jan Dusík 6.10. 11:05	Česko rozhodně nevyčkává, jsme součástí pozic Evropské unie, plně je podporujeme a v prvním pololetí roku jsme je dokonce vytvářeli jako předsednická země EU. Evropská unie jako celek investovala do celého vyjednávání značné úsilí a stále je považována za toho, kdo celým "kodaňským" procesem hýbe.

Radim Zenkl 5.10. 14:01	Bude podle vás tenhle celosvětový strašák větší podporou pro jádro nebo alternativní zdroje energie (slunce, voda, vítr, biomasa...)? Při "hře" o čas bych tipoval jádro, to nám však v případě havárie může udělat pěkné horko.
Jan Dusík 6.10. 11:08	Předpokládá se, že by se vyspělé ekonomiky měly do roku 2050 prakticky zbavit závislosti na uhlíku a snížit emise o cca 80-95 procent. To bude vyžadovat rozsáhlé investice do dnešních obnovitelných zdrojů, do zachycování uhlíku i do nových technologií. Jaderná energie je nyní součástí energetického mixu a ještě nějakou dobu jím zůstane, je to ale energie z podstaty věci neobnovitelná (zdroje jaderného paliva jsou v horizontu několika desetiletí vyčerpatelné). Myslím, že v roce 2050 už budou energie získávány jinak.

E. Havlena 5.10. 14:50	Kdo bude především zastupovat ČR při jednáních v Kodani? Jsou již nyní známa jména "vyjednavačů, kteří se ještě hodně zapotí"? Nebude hrubý rámec příliš hrubý a neumožní tak pozdější pád celé chystané dohody? Co si slibuje naše MŽP od kodaňského summitu?
Jan Dusík 6.10. 11:14	Jednání v Kodani (celkem cca 14denní) povedou nejdříve experti, pak přijedou ministři životního prostředí a na závěr se předpokládá jedno až dvoudenní jednání hlav států a vlád. Evropská unie vystupuje jako celek, mluví za ni předsednická země (tj. dnes Švédsko) a vystupování se ladí na koordinacích evropských delegací, které probíhají každý den, někdy i častěji. Nakolik bude rámec hrubý se ukáže, je možné, že některé detailní otázky se budou vyjednávat i po kodaňském summitu. Kodaň by měla každopádně přinést rámec dohody o snižování emisí a o financování opatření v rozvojových zemích.

Jindřich V. 5.10. 15:41	Bude tématem české delegace v Kodani i možná dostavba Temelína?
Jan Dusík 6.10. 11:15	Určitě nebude. to je otázka energetické politiky České republiky, kodaňská dohoda určitě nebude nikomu ani zakazovat, ani předepisovat výstavbu jaderných elektráren, na to nemá kompetenci ani Evropská unie.

Magdaléna 5.10. 15:58	Bude summit v Kodani znamenat pro ČR i nějaké zásadní legislativní změny?
Jan Dusík 6.10. 11:17	Nejspíše ano. Evropská unie má sice dohodu o snižování emisí již přijatou v podobě klimaticko-energetického balíčku z prosince 2008, ale je pravděpodobné, že dohoda nějaké další změny bude vyžadovat. Každopádně se počítá s novelou zákona o emisním obchodování, která zajistí provedení klimaticko-energetického balíčku EU. Bude také nutné dohodu z Kodaně ratifikovat.

Ivan Pochobradský 5.10. 16:11	V čem vidíte největší omyly týkající s pohledu laické veřejnosti na klimatické změny?
Jan Dusík 6.10. 11:22	Velmi často se směšuje počasí a klima. Pokud je dnes 6. října venku třeba 20 stupňů Celsia, ještě to nic nevypovídá o tom, zda se klima mění. Klima se mění v řádech let, desetiletí, staletí a tisíciletí. Ale třeba četnost extrémních jevů (povodně, sucha, mírné zimy) už vypovídací schopnost o klimatu mají. Dalším mýtem je, že nejsme u moře, takže se nás změna klimatu nedotkne - dopadů např. na zemědělství, biologickou rozmanitost, ale i třeba šíření chorob budou významné; není to jen problém zemí, které mají moře. Konečně bych zmínil i časté tvrzení, že s tím jednotlivec stejně nic nenadělá - suma jednotlivců určitě svým stylem života významně klima ovlivňuje a změnou tohoto stylu může přispět i k řešení.

Jiří Hruzek 6.10. 10:11	Změní něco setkání v Kodani na systému evropských emisních povolenek?
Jan Dusík 6.10. 11:26	Evropský systém emisního obchodování se změní každopádně, na základě již schváleného tzv. klimaticko-energetického balíčku EU. Podle něj již dobudoucna nebudou přijímány národní alokační plány, jako dosud, povolenky průmyslovým odvětvím jsou přidělovány na celoevropské bázi. Také se bude čím dál více povolenek nakupovat v aukci. Kodaňská dohoda by měla dát odpověď, kam až bude možné uhlíkový trh rozšířit a jak již existující nebo vznikající trhy propojit, aby obchodování mohlo probíhat i v širším rámci než je Evropská unie. V zásadě čím větší bude trh, tím efektivnější bude regulace a tím nižší náklady na snižování emisí. Součástí vyjednávání je i regulace emisí z letecké a námořní dopravy, což je již částečně v evropském systému odraženo, ale patrně si to vyžádá další úpravy.

Mirek K. 6.10. 10:23	Může nastat situace, že americký senát nestihne schválit Obamovy legislativní změny a návrhy týkající se klimatu a setkání se zruší? Z článku vyplývá, že pokud to Američané nestihnou, pak bude summit jen bezobsažným setkáním bez efektu.
Jan Dusík 6.10. 11:33	Tato situace samozřejmě nastat může a v současnosti jsou USA pod největším tlakem ostatních států. Klíčové bude nejen to, zda Senát přijme potřebnou legislativu, ale jak ambiciózní ta legislativa bude. Na to je navázána mj. i úvaha Evropské unie, že přechod z 20% cíle na 30% snížení emisí uskuteční jen tehdy, budou-li mít ostatní partneři srovnatelné (tedy formulace o něco volnější než identické) závazky. Očekávání od kodaňského summitu je značné, což si myslím uvědomují i američtí senátoři. Mimochodem v těchto dnech delegace Evropského parlamentu právě ve Washingtonu s kongresmany jedná. Nemyslím si, že prezident Obama přijede na kodaňský summit bez mandátu se dohodnout. Rovněž si nikdo nepřeje, aby se v Kodani přijala dohoda, k níž pak USA nepřistoupí, jak se to již stalo v případě Kjótského protokolu. Shrnuto: myslím si, že v Kodani bude dohoda přijata, klíčové bude, aby měla ambici, která bude odpovídat vědeckým doporučením.

T. Kraus 6.10. 10:37	Budou jednání účastni i zástupci některých největších znečištovatelů /firem ať už státních či nadnárodních/?
Jan Dusík 6.10. 11:38	Samozřejmě budou. Očekává se, že se summitu zúčastní cca 30000 lidí (!), včetně početných řad zástupců nevládních organizací a byznysu. Konference není jen jedna velká zasedací místnost, kde se čtou připravená stanoviska; je to veletrh informací, které si účastníci mezi sebou vyměňují a jež sdělují těm, kteří dohody vyjednávají. Byznys čím dál více chápe klimatickou politiku jako realitu a své ekonomické plány jí přizpůsobuje - proklimatická aliance firem obsahuje celou řadu klíčových nadnárodních korporací. Přál bych si, aby do Kodaně přijeli i zástupci českých firem, kterých se nová klimatická regulace bude bezprostředně týkat, ještě před rokem v Poznani jsem je bohužel nepotkal.

Iveta Snopková 6.10. 11:13	Čím bude zajistěna vymahatelnost přijatých závazků? Bude to formou nějakých sankcí?
Jan Dusík 6.10. 11:44	Je pravda, že vymahatelnost je obecně problémem mezinárodních smluv. Účinnost klimatické dohody však předpokládá, že ji budou všichni dodržovat. Jednání o právním charakteru, včetně sankčních ustanovení, jsou jedna z nejsložitějších. Každopádně globální uhlíkový trh by měl mít jasná pravidla a dobře nastavený tržní mechanismus teoreticky přinese vyrovnaný přístupu bez úniků. Dalším prvkem kontroly - u rozvojových zemí - by měly být tzv. nízkouhlíkové rozvojové strategie; měly by obsahovat soubor opatření pro snižování emisí a pro adaptace na změnu klimatu v rozvojových zemích a být nutnou podmínkou pro poskytnutí finančních prostředků rozvinutých zemí.

Petr Hendl 6.10. 11:22	Bude mít česká delegace k dispozici stejné podklady (odborné zprávy) jako ostatní? Podle jakých vyhodnocení a zpráv o stavu klimatu se bude jednat a postupovat? Děkuji za odpověď.
Jan Dusík 6.10. 11:54	Ano, samozřejmě, klimatická vyjednávání se vedou na bázi vědeckých podkladů, z nichž nejkomplexnější a nejkonsensuálnější jsou závěry Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Neustále se objevují nová data, modely a predikce. Nicméně ustálený vědecký základ pro klimatickou dohodu je omezení růstu teplot pod 2 stupně Celsia oproti předprůmyslovým hodnotám; zvýšení globálních teplot o více než dva stupně by podle vědeckých poznatků znamenalo zcela zásadní změny ve vodním režimu a v ekosystémech. Jaká výše stabilizace emisí v atmosféře těm 2 stupňům Celsia odpovídá je již předmětem větších disputací, v současnosti jsou jednání vedena v úrovni 450 ppmv (milióntiny objemu), je ale možné, že to bude spíše někde kolem 350 ppmv (současná úroveň je kolem 380 ppmv), čili je možné, že současné úvahy o redukci emisí (25-40 % v rozvinutých zemích do roku 2020 oproti roku 1990) nemusí být dostačující a výsledný nárůst teploty by tak byl větší.

Marie Dunková 6.10. 11:31	Co pro vás osobně bude v případě kodaňského summitu velkým úspěchem (vítězstvím)? Máte svou vlastní metu, které chcete v Kodani dosáhnout?
Jan Dusík 6.10. 11:59	Mým přáním je, aby došlo k přijetí opravdu globální dohody. Ta musí být účinná ve vztahu k problému změny klimatu, který se snaží řešit, tj. přijaté závazky musí dát rozumnou naději na to, že se změnu klimatu podaří udržet v přijatelných mezích (2 stupně Celsia). Jakkoliv jsou ta jednání velmi složitá, je to problém řešitelný, potřebné finanční prostředky nejsou astronomické (a zejména v porovnání s ekonomickými dopady neřešení změny klimatu jsou výrazně nižší - viz zpráva Sira Nicholase Sterna) a v zásadě vše bude především o politické vůli jednotlivých států se dohodnout. Věřím, že se to, navzdory skeptikům, podaří.

F. Novák 6.10. 11:50	Padle v Kodani závazná dohoda o tom, kolik prostředků budeme investovat (minimálně v procentech)do jádra a kolik do jednotlivých projektů výroby energie z obnovitelných zdrojů?
Jan Dusík 6.10. 12:05	Určitě ne. Kodaňská dohoda bude o tom, o kolik má kdo snížit své emise skleníkových plynů, ne jak má získávat energii. Samozřejmě její aplikace bude znamenat postupný odklon od uhlovodíkových paliv, kam ale nepatří ani jádro, ani obnovitelné zdroje. Generování prostředků na investice do obnovitelných zdrojů by mělo mimo jiné zajistit obchodování s emisními povolenkami. Jediné přímé finanční dopady, které by pro nás měla kodaňská dohoda přinést, bude příspěvek na financování klimatických (hlavně adaptačních) opatření v rozvojových zemích. Výše finančních prostředků od rozvinutých zemí pro rozvojové je v centru vyjednávání, současný předpoklad českého příspěvku je pro rok 2020 mezi 2 a 5 miliardami korun. Děkuji všem tazatelům za dotazy, snad jsem je stihl všechny zodpovědět. Přeji hezký den a věřím ve Vaši přízeň v klimatická jednání a v úspěšnou kodaňskou konferenci. Jan Dusík