Andrea Slováková (*1981) vystudovala Mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde obhájila rigorózní práci, a Filmovou vědu na Filozofické fakultě UK (postgraduální studium). Studuje dokumentární tvorbu na FAMU. Je šéfredaktorkou sborníku textů o dokumentárním filmu DO a časopisu DOK.revue (in Respekt). Publikovala v Literárních novinách, v časopisech Cinepur a Kino Ikon. Natočila portrét matematika Petra Vopěnky (2006) nebo film o mracích Oblaka (2007). Pracuje ve vedení Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava, kde nyní dramaturgicky připravuje sekci experimentálních dokumentů a je ředitelkou pro publikační činnost (zdroj: dokument-festival.cz).
Jan Hlubek (*1983), studuje filmovou vědu na Katedře filmových studií FF UK. S MFDF Jihlava spolupracuje v oblasti PR a vztahů s médii již třetím rokem. Je vedoucím mediální komunikace festivalu, koordinátorem Ceny Respektu a semináře Média a dokument. Spolupracuje i s dalšími filmovými festivaly (Febiofest, Letní filmová škola, Academia Film Olomouc) a věnuje se publicistické činnosti. Externě vyučuje estetiku obrazu na SPŠT Panská, obor filmová a televizní tvorba.
(On-line rozhovor rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)
| Bude letošní ročník Jihlavy nějak speciálně reflektovat o výročí 20-ti let svobody? |
| My jsme se rozhodli 20. výročí listopadového převratu nepřipomínat (přiznejme si, že dost prvoplánovými) přímými ohlasy - jako jsou tematické diskuse, či retrospektivní bloky. Daleko zajímavější a podnětnější nám, v duchu letošního hesla "rekonstrukce", přišlo dát spíše prostor celkové náladě, která v dnešním světě a společnosti (a navíc nejen té naší, polistopadové) panuje. Skrze filmy k nám hovoří veliká skepse na straně jedné, i vědomí možné změny či pozitivního vývoje na straně druhé. Považuji ale za důležité, že tenhle prostor k bilancování nevytváří festival a priori, ale že se vlastně vytvořil jakoby sám od sebe, skrze filmy, které se v posledním roce dvou rozhodli natáčet tvůrci po celém světě. |
| Čím bude letošní festival zvláštní? Dotknou se i jej finanční škrty? Budou oslavy "méně bujaré"? Byla v plánu nějaká "hvězda" na kterou nezbyly peníze? |
| Festivalu se bohužel finanční škrty dotkly (především ze strany sponzorů, kde argument o ekonomické krizi zaznívá téměř ze všech stran), je to citelné na počtu promítacích sálů - letos jsme si mohli dovolit pouze 3 (naproti loňským 5). Věřím, že každý ročník festivalu je zvláštní - hosty, vizuální tváří, a především filmy, které vznikly v uplynulém roce a které pokaždé jinak, ale pořád překvapivě rekonstruují realitu. Plánované hvězdy jsou tady - Jorgena Letha jste už včera mohli vidět i v našich televizních Minutách z Jihlavy do hlavy. |
| Bude přítomen i někdo z Respektu? |
| I letos byla na festivalu udělena Cena týdeníku Respekt za nejlepší televizní, video či online reportáž. Tuto Cenu převzali reportéři ČT David Macháček a Radek Kudela přímo z rukou šéfredaktora Respektu Erika Taberyho. A samozřejmě se festivalovým ruchem pohybuje i redaktor Honza Gregor. |
| Máte již svého favorita ze sekce Fascinace? |
| Ta sekce má obrovské rozpětí - jsou v ní filmy se silným tématem a ohromnou vizualitou (třeba Cobra Mist, který se vrací do prostoru bývalé radarové základny v Anglii, kde na začátku 70. let testovali radary, jež měly dosah na celou východní Evropu i západní oblasti Sovětského svazu, anebo časosběr SHU, který se dívá na jednu z nejpřísnějších věznic v USA (security housing unit - věznice, které jsou předmětem velké právní kontroverze v USA)) a na druhém konci filmy silně sebereflexivní, jako J., Akce: studie (problematizují vlastnosti filmového materiálu), no a opravdu famózní jsou Syntaktické stromy - film, který se přibližuje stromům a zároveň noří do filmového materiálu, nad těmi obrazy žasnu pokaždé, když je znovu vidím - těch vybraných 28 filmů v soutěžní světové části sekce a i všechny české experimentální programy byly favoritní z asi 600 filmů, z nichž byla sekce vybrána. Toho úplného favorita vybere porota, kterou je letos experimentátor a střihač Jan Daňhel se svojí rodinou. |
| Nechystáte produkci loňských dokumentů i na DVD? Velmi rád bych si ji pořídil - do Jihlavy nemohu (je váš festival bezbariérový?), videorekordér nevlastním, internetové připojení mám zoufale pomalé :-( K narozeninám jsem však dostal DVDpřehrávač a rozumnou cenu bych za DVD zaplatil... |
| Vloni zrekonstruované kino Dukla je bezbariérové a naši milí brigádnící vám rádi pomůžou i v jiných prostorech festivalu - rozhodně se přijeďte podívat! Co se týče dalšího zpřístupňování dokumentů, takovým naším celoročním festivalem je portál www.docalliancefilms.com, na nějž během celého roku, společně s dalšími 4 evropskými festivaly, vybíráme a umisťujeme autorské dokumenty. Týdeník Respekt měl rovněž v úmyslu vydávat DVD dokumentů, a když k tomuto projektu dojde, my budeme rozhodně jeho součástí. |
| Bude letošní Jihlavský festival přehlídkou spíše mladých nadějí, nebo zkušených a ostřílených dokumentaristů? Podle jakého klíče jste vybírali snímky do soutěží? |
| Obojí! Nezáleží přece na tom, zda je autor mladý a natočil svůj první film anebo má za sebou už bohaté zkušenosti - důležité je, jak se ve filmu projevuje jako autorská osobnost, jaký postoj ke světu zaujímá a zda ho dokáže zprostředkovat osobitým stylem. I v české soutěži (ale třeba i ve Fascinacích) se každý rok setkávají velká jména se studenty dokumentární tvorby - a jen takto je ten festival živým organizmem střetů nejrůznějších pohledů a stylů. Toto je klíčové - samozřejmě i pro dramaturgii soutěží. A k tomu ve světové soutěži jsou zpravidla snímky uvedeny v české premiéře a v rámci České radosti upřednostňujeme světové premiéry vybraných filmů - abychom tak divákům (kteří i během roku s dokumentem žijí v kinech anebo na internetu) nabízeli neustále nová překvapení. |
| Jakkoli jsem příznivec Jihlavy, myslím, že na Aktuálně Kamil Fila cosi vystihl, když festivalu přiřkl levicové tíhnutí. Co si o tom myslíte - a pokud byste to měli popřít, pak které argumenty se vám zdají nejpádnější? |
| Žádná politická orientace není naším východiskem. Fakt, že se třeba v latinskoamerických retrospektivách často objevují snímky jemně či i radikálně levicově orientované, je předurčeno filmaři, kteří točili výjimečné filmy, nikoli naším apriori politickým výběrem. V retrospektivách hledáme autory a filmy, které proměnily kinematografii, které kromě názoru mají i progresivní estetiku - a, ano, v dějinách dokumentárního filmu jsou často takového filmy levicově orientované. A ještě jinak - opravdu se podívejte na 220 filmů v celém programu - a upřímně se vám zdá, že tolik levicové snímky převažují? Není tomu tak, pouze když jsou třeba v retrospektivních blocích, tak jsou na první pohled výraznější. Ale jenom na první pohled. |
| Na jaký dramaturgický nápad jste - ta poslední dva tři roky - nejvíc hrdí? |
| Letos promítáme k snímkům v České radosti předfilmy z youtube - jako konfrontaci "oficiálních" a "neoficiálních" obrazů, připravili jsme sekci Jak Čeči hajlovali?, která mapuje různé podoby kolaborace českých dokumentaristů s protektorátním režimem - je to dosud nejucelenější přehled o doku tvorbě v tomto období, jaký byl kdy v ČR promítán, z minulých let zavedení sekce Fasinace - takové laboratoře pro experimentální postupy v dokumentu anebo třeba Fotokomora - promítání fotografií s komentářem fotografa před hlavními projekcemi. |
| Nějakou perličku ze zahájení budete mít? :-) |
| Těch vždy je! Již devátým rokem je Zahájení (a taky Zakončení) v režii divadla Vosto5, a jejich bravurní improvizační humor se každý rok postará o mnoho perliček. Někteří hosté se jejich nečekaných otázek bojí a někteří se na tu výzvu každý rok těší. Ale všichni se ve výsledku rádi stávají součástí té hry - tak třeba pan Bezděk z RWE, poté, co odpověděl na otázku, zda má RWE (mají slogan energie českého filmu) dostatek energie pro české filmy kladně, tak se nenechal zaskočit ani otázkou - a zůstane teda ještě pro domácnosti? Ani primátor Jihlavy se nedal a konfrontoval se s "realitami" různých politikckých stran. Ale ono to nejde úplně takto zprostředkovat - a proto - celé Zahájení najdete 1.11. na www.docalliancefilms.com online a můžete se podívat. Bylo to včera výbušné! |
| Zažíváme podle vás renesanci filmového dokumentu? Čím si vysvětlujete takový zájem o dokumenty? Táhnou lidi více dokumenty z Východu či Západu? Nebo je to hlavně o jménech? Nebývalý nárůst je i v oblasti dokumentů o ekologii, budou však sledovatelné i za dvacet let? |
| Pokusím se odpovědět alespoň na část vašich otázek. Východoevropský region je pro mnoho lidí v oblasti dokumentární kinematografie dost nepřehledný - nenarazíte moc často na infromace, jaký skvělý doku se natočil v Rumunsku anebo Gruzii. I proto jsme společně s Institutem dokumentárního filmu založili trh East Silver, kde každoročně zpřehledňujeme tu nejlepší tvorbu z východní Evropy - letos 277 snímků. A i pro tu nepřehlednost jsou východní dokumenty méně viditelné - teba na světových festivalech nebo ve východních televizích - a to se snažíme změnit. Daří se to, ale postupně, takže které více "táhnou" se nedá vlastně srovnat. Zájem o dokumenty rok od roku stoupá. V roce 2003 byly v kinech k vidění 2 dokumenty a letos to bylo jen do září 12! Dokumenty reagují živě a citlivě na aktuální problematická místa ve společnosti, pojmenovávají je kriticky, mají prostor analyzovat a porovnávat a často se radikálně vymezovat - ja myslím, že tato výzva je pro diváky stále víc atraktivní. |
| Je snažší díky festivalům jako je ten jihlavský získat prostředky na dokumenty? Jak to hodnotíte zpětně? Zvětšuje se rádius odkud přicházejí účastníci festivalu, nebo se spíše soustředíte na určité oblasti, země? |
| Právě toto je jedna z věcí, na kterou jsme hrdí. Institut dokumentárního filmu pořádá East European Forum, kde režiséři a producenti z východní Evropy prezentují svoje připravované náměty lidem z televizí a produkcí z celého světa - díky Foru už našlo svoje financování a mohlo vzniknout 50 filmů! Ano, tato setkání jsou pro možnosti získat financování naprosto klíčové. Návštěvníci festivalu jsou z velké části z ČR a Slovenska, ale každoročně přijíždí třeba i Rakušané (kvůli tomu jsme zavedli i speciální doku bus z Vídně, a letos i z Lipska), ale hosté jsou opravdu z celého světa (měli jsme tady třeba i japonské nebo argentinské režiséry, byly i hosté s afrického kontinentu nebo Austrálie..), a to už mnoho let. |
| Hrají Češi v časosběrných dokumentech stále prim? Kolik takových je v Jihlavě? |
| Myslím, že můžeme být skutečně dost hrdí na to, že máme tvůrce jako je Helena Třeštíková. Je totiž faktem, že z hlediska přístupu k zobrazovaným lidem i z hlediska čistě estetického (nejen) její filmy ten prim hrají. Určitě tu svou roli sehrává i fakt, že prakticky všechny její dosud představené filmy začaly vlastně vznikat ještě za totality a jsou tak dnes nejen vzrušujícím výletem do soukromí pozoruhodných lidí (často pozoruhodných i třeba tím, že na nich jinak nic zvlášť pozoruhodného ani není). Především nabízejí ponor do historie, který je v mnoha ohledech ohromně zajímavý a poučný a umožňuje nám dívat se na některé aspekty dneška poučeněji a s odstupem. Časosběrný dokument není jen záznamem plynutí času, je především záznamem proměn myšlení. A svého druhu sebereflexi při jeho sledování může provádět každý divák. |
| O čem byste řekli již nyní, že se vám na letošním konání opravdu vydařilo? Bude dnešní den ve stínu/světle oslav vzniku samostatného státu? |
| Toho mohu již druhý den festivalu naštěstí zmínit docela dost. Především se nám podařilo přivábit do Jihlavy jednoho z nejdůležitějších současných dokumentaristů Jorgena Letha. Tvůrce stejně kontroverzní jako nezaměnitelný navazuje svou návštěvou na retrospektivu, kterou mu festival připravil před několika lety. A nejen že Jorgen Leth do Jihlavy přijel, ale velice se prý těší i na celou řadu úkolů, které jsme pro něj vymysleli - autorské čtení, diskuse, master class o tom, jak točí své filmy.... Úžasnou zprávou o prestiži festivalu v zahraničí pro nás je třeba světová premiéra nového filmu japonského experimentálního filmaře Kawaguchi Hajimeho "Mizející bod". Rovněž dva slovenské filmy ze soutěže Mezi moři, Hranice a Hrdina naší doby, jsou u nás k vidění vůbec poprvé. Naše očekávání překonal i počet hostů - filmových profesionálů a odborníků, kterých se do Jihlavy letos sjede (nebo už sjelo) na šest stovek. A mohli bychom dlouho pokračovat - v každém případě platí, že několik měsíců intenzivních příprav právě teď přináší své ovoce. |
| Na festivalu se jistě sejde mnoho návštěvníků i samotných režiséru nejrůznějších národností, kultur a nejspíš i vyznání - zohledňujete toto nějak při přípravách? Myslím např. zajištěním různých pokrmů, občerstvení, ubytování, zázemí atd. ? |
| Určitě je tomu tak, že se do Jihlavy sjíždí hosté z celého světa a tedy i nejrůznějších kulturních prostředí, nicméně - přinejmenším v posledních dvou dnech - se na nás nikdo s žádnými speciálními přáními neobrátil. Pokud by se tak stalo, určitě uděláme ale maximum, abychom mu vyšli vstříc. |
| Bude v Jihlavě k vidění i animovaný dokument? |
| Animovaným dokumentem můžeme určitě nazvat úchvatnou fresku blízkovýchodních dějin Valčík s Baširem, který uvádíme dnes večer od 18.30 na Masarykově náměstí - i pro neakreditované a zdarma. I sekce Fascinace nabídne několik zajímavých mixů animačních technik s výzvou, kterou představuje reflexe okolního světa a jeho fenoménů. S různými animačními formami pracuje třeba film SmyčkaSmyčka Patricka Bergerona, který se jinak živí jako animátor pro velká americká studia (spolupracoval třeba na trikové podobě Matrixu). A třeba film Tonyho Donoghua Filmy z mé farnosti - šest farem lze do této paradoxní škatulky zahrnout také. |
| Který druh dokumentů se momentálně tzv. nejlépe "prodává"? A proč? |
| Závisí, komu se prodává (a teď to prodává beru doslovně). Pokud jde o kinodistributory, hledají často velké příběhy a samozřejmě jistou dávku zábavnosti, hry s divákem, dynamické tempo, které neustále obnovuje pozornost. Většinou také vizualitu, která počítá s projekcí na velkém plátně. U televizí je více faktorů, které hrají klíčovou roli - třeba délka filmu. Některé televize mají tzv. sloty i na celovečerní dokumenty, ale zpravidla všechny vyhledávají cca 55 minutové (plus minus 3 minuty) anebo cca 25 minutové filmy - o krátké filmy jiné délky mají televize zájem pouze pokud jdou v balících (který dohromady má tu standardní délku) a o solitérní krátké filmy "nestandardní délky" mají zájem pouze 2 televize v Evropě - jedna švédská a pak Arte. |
| Neinspiruje Vás Andreo tolik dokumentů na festivalu k novým plánům na natočení dokumentu? Chystáte nějaký? |
| Ty filmy, které promítáme, jsou obrovskou inspirací - k promýšlení světa a samozřejmě i filmu. Připravuju momentálně film o dohledu ve společnosti - na jihlavském festivalu ho jistě neuvidíte (jako dramaturgové své filmy do programu samozřejmě nevybíráme), ale jiná příležitost jistě bude - například na místě, kde mám i dva starší - na www.docalliancefilms.com. Chci se poděkovat všem diskutujícím za podnětné otázky - bylo to příjemné vytržení z běhu festivalu, kde se už odvčera promítá a houfně přijíždějí návštěvníci a hosté. Doufám, že přijedete - je tu krásně - venku i v kinech! Těšíme se na setkání, Andrea a Honza |
| Děkuji za odpověď na mou první otázku. Ještě se zpetám - co musí všechno takový organizátor festivalu zkousnout? Jaké nutně musí mít charakterové vlastnosti a jak se vlastně k takové práci dostane? |
| Každá pozice na festivalu si vyžaduje jiné schopnosti a kompetence - když jste třeba shipper (a my máme skvělého Petra Pádivého) anebo programový koordinátor (Káča Bartošová), musíte být naprosto systematický, nezanedbat žádnou drobnost a taky být schopen myslet na sto věcí (nebo 220 filmů) zároveň, když pečujete o hosty (Martino Štruncová a Petro Čechová, díky), je vaší největší předností otevřená a rychlá a vždy milá komunikace (ale taky údernost, když bojujete o víza pro některého z hostů), když jste produkční (Luděk Valchář a Lenka Randíková), tak máte obří paměť, absolutní pohotovost a stovky kontaktů v mobilu. Každopádně pro všechny na festivalu, i pro ředitele Marka Hovorku, i pro editora katalogu Ivana Davida anebo hlavu IT jakuba Kotála či marketingovou ředitelku Dagmar Ostřanskou (a i pro mně či Honzu) platí, že musí myslet a dbát na celek, ale mít smysl i pro nejmenší detaily. |
| Bude lepší vzít si na Masarykovo náměstí deštník nebo sněhuly? |
| Ha, zatím to vypadá, že sněhule potřeba nebudou, nicméně deštník, alespoň do tašky či batohu, bych pro jistotu doporučil, aby byl při ruce ;) |
| Má letošní ročník své motto? Máte vy nějaký interní "válečný pokřik" :-) ? A každý sám za sebe - který z dokumentů si rozhodně nechcete a nenecháte ujít? Díky. |
| Rekonstrukce! Rekonstrukce reality. Každý z dokumentů nachází jinou cestu své rekonstrukce - třeba moře, duše, lesa, ale i samotného filmu. Taky třeba rekonstrukce festivalu - letos jsme promítácí sály rozšířily o jihlavské domácnosti, které hostí režiséry, kteří divákůmpustí film a někteří (například Peter Kerekes) jim třeba i uvaří oběd ;) Doktrínu šoku od M. Winterbottoma, Výběr (to je název filmu) ze sekce Béla Balázs Studio, Koloběh vody od Albrechta Viktora Bluma v rámci retrospektivy Stuttgartské výstavy fotografie a filmu, ke kterému bude hudební doprovod hrát porotce České radosti Vít Janeček. (andrea) O kapitalismu s láskou od Michaela Moora - asi ne úplně korektní, ale v autorově přesvědčivosti neuvěřitelně úderná palba proti americkému kapitalistickému establishmentu je především skvělým výchozím bodem debaty, která už na věcných argumentech být založená může. Vždycky si u Moora říkám, že - ať už má pravdu, nebo ne - důležité je, jak nahlas a nadrzle bez obalu svoje otázky klade... (honza) |
Rath a povinnost skepse
Marie Poledňáková (v tom) lítá jako ďáblice
Někdo to Rath horké
Dr. Rath, důkazy, české HDP a Pussy Riot
Voliči se chovají správně
Hejtman Rath a právo v Česku
Rathův odkaz
DJ středa 28. 3. 2012
Na sjezdu
Editorial: Proč tak snadno?
G-8 a drachmatizace Řecka
Zajímá mě, kam až to může dojít …
Česká filozofka a designérka Denisa Kera tvrdí, že díky...
celý článekVymyslet a prodat za férovou cenu …
Podle amerického časopisu Game Developer patří tento...
celý článek- SUPPLIER DEVELOPMENT ENGINEER
- Generální manažer společnosti
- SALES DIRECTOR
- Senior HR Consultant / Future Branch Manager
- Ředitel divize
- ředitel o.p.s. Sladovna Písek
- koordinátor vzdělávacích akcí a kurzů
- Senior manager (Brno)
- Manažer plánování Divize služeb BOZP, PO a ŽP
- ŘEDITEL/ŘEDITELKA SPOLEČNOSTI - REKLAMNÍ AGENTURY
RESPEKT - DESPEKT
RESPEKT Placákova vytrvalost Trvalo to 22 letech a zdálo se to jako marné úsilí, ale...…
Editorial: Proč tak snadno?
Zřejmě každého napadla v posledních dnech otázka, jak to, že v případě Davida Ratha to...…
Na zahrádku do města
Veronika Tvardková a Martin Veselý zkoumají fenomén městských zahrádkářských osad. Jedna...…
Ion navzdory všem
Ion Barladeanu se narodil v roce 1946 v Rumunsku. Více než dvě dekády strávil na...…






