Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

S Petrem Orlem o ochraně orla skalního

Na téma záchrany ohrožených živočichů, projektu návratu orla skalního do volné přírody i takzvané ptačí kriminality, jste mohli diskutovat s ochráncem přírody - ornitologem Petrem Orlem.

Orel skalní Foto: Záchranná stanice Bartošovice • Autor: Záchranná stanice Bartošovice
Orel skalní Foto: Záchranná stanice Bartošovice • Autor: Záchranná stanice Bartošovice
Petr Orel Foto: zeleni.cz • Autor: zeleni.cz
Petr Orel Foto: zeleni.cz • Autor: zeleni.cz

Petr Orel

pracuje na

Stanici pro záchranu živočichů

a centru ekologické výchovy v Bartošovicích na Moravě, kterou provozuje Základní organizace Českého svazu ochránců přírody v Novém Jičíně. Od roku 2006 vede Petr Orel projekt

Návrat orla skalního do České republiky

, jehož cílem je vytvoření stabilní hnízdní populace orla skalního, tak jako tomu bylo v Moravskoslezských Beskydech před více jak 100 lety (zdroj:

orelskalni.cz

).

„Celý profesní život jsem toužil, aby se k nám orel skalní vrátil, je to úžasný pták a do české přírody patří,“ říká vedoucí již zmíněného programu s příznačným jménem Petr Orel. Ještě na začátku dvacátého století bylo možné orla skalního běžně spatřit třeba na Šumavě, z Krkonoš a Beskyd zmizel o půl století dříve v rámci mysliveckého vybíjení takzvaných škůdc“, jak se v lovecké hantýrce označují dravci a šelmy. Česko je tak vedle Irska jedinou evropskou zemí, kde orel skalní nežije; jinak se evropská orlí populace počítá na pět a půl tisíce jedinců. (Z článku v Respektu 51/09.)

(On-line rozhovor jehodinový,je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s malým časovým zpožděním.)  

:00Marek C.Dobry den.Proc nezije orel skalni v Irsku? Maji tam podobne problemy jako u nas?14:02Petr OrelV Irsku byla populace orlů skalních vyhubena již před cca 150 lety, velké šelmy pak někdy v 16. století, možná i dříve, vztah člověka k predátorům byl i tady samozřejmě silně negativní. Jde o ostrov kde je zcela minimální zalesněnost. Do jisté míry je zde podobná situace jako u nás v tom, že také 30–40 km vzdušnou čarou je vzdálená velmi silná populace orlů skalních ve Skotsku, která čítá přes 400 párů, odtud jsou také získávána mláďat k vypuštění v Národním parku Glenveagh. V Irsku bylo od roku 2001 vypuštěno celkem 53 mláďat, v roce 2007 bylo zaznamenáno poprvé úspěšné zahnízdění a vyvedení jednoho mláděte, v letošním roce bylo také úspěšné hnízdění a opět bylo vyvedeno jedno mládě, celkem je obsazeno vypuštěnými orly 8 teritorií.:00Kryštof RybákOpravdu to vypadá tak, že by se vám do roku 2011 podařilo vypustit do volné přírody 25 orlů?14:03Petr OrelDobrý den, bohužel není to reálné, předpokládáme, že celkem vypustíme 20 – 23 mláďat. Druhá mláďata mohou být odebírána z hnízd na Slovensku pouze z hnízd nacházejících se mimo velkoplošná chráněná území ( NP a CHKO). Pokud by byly tak špatné hnízdní sezóny jako ta letošní, která byla nejhorší za posledních 20 let, pak bychom zvažovali prodloužení vypouštění o další rok, či dva.:00Pavel Dočkal (student se zájmem o envirometalistiku)Pane Orel, velmi fandím tomu co děláte, je to něco skutečně smysluplného. Jak se mladý člověk jako já může do podobného projektu zapojit? Přijímáte dobrovolníky?14:03Petr OrelDěkujeme za podporu, na projektu již dnes participuje několik studentů, či dobrovolníků. Určitě by jsme potřebovali více spolupracovníků v terénu na monitoring vypuštěných orlů, bohužel musí být vybaveni odpovídajícím radiovým přijímačem a anténou a to je o penězích, které na tyto výdaje momentálně nemáme. Potřeba dobrovolníků bude aktuální v blízké budoucnosti, alespoň pevně doufám, při ostraze hnízdišť.:00KoniklecJaké nezbytnosti přichází se zimou v péči o „naše“ orly?14:04Petr OrelOrli skalní dobře snášejí i tuhé zimy, takže zimní období pro nás neznamená z hlediska realizace projektu nic mimořádného, dle časových možností probíhá jejich monitoring. Přikrmujeme pouze v místě kde máme nestabilní páru a zvažujeme ještě další jednu či dvě lokality kde bychom předkládali orlům v zimním období potravu.:00Milena LibišováTaké tomu co děláte velice fandím, ale skutečně věříte tomu, že pokud se vám podaří orla do volné přírody vrátit, že tam za dalších patnáct davcet let stále ještě bude? Při všech těch stávbách silnic a dálnic, pochybných setkáních v Kodani atd.?14:04Petr OrelVěnuji se ochraně přírody a krajiny poměrně dlouho, od roku 1978. Co mě nejvíce bolí u srdce je právě nesmyslné plýtvání půdou, půdou jako neobnovitelným přírodním zdrojem, devastace krajiny, snižování její prostupnosti pro volně žijící zvířata apod. . Někdy mám dojem, že by některé zájmové skupiny chtěli tuto zemi zasfaltovat a zabetonovat a možná by sem tam kousek toho betonu,či asfaltu pro přírodu odloupli. Těch problémů je samozřejmě celá řada, mimo jiné i obrovský rekreační tlak na krajinu, na velkoplošná chráněná území. Nicméně není možné tento boj o přírodu, krajinu vzdávat, snažím se o to dle svých sil a možností. Jako komunální politik o to usiluji mimo jiné ve vztahu k územnímu plánování. „Kodaň“ je kapitola sama pro sebe, jsem však rád, že politici vůbec k tomuto problému sešli a přes zdánlivý nezdar výsledek považuji za malý krok vpřed.
Pozitivní výsledek našeho projektu může znamenat větší územní ochranu některých lokalit. Orel skalní je „vlajkový“ druh, který poutá pozornost veřejnosti a právě toho chceme a již využíváme k informovaní veřejnosti o problematice ochrany přírody a krajiny. V rámci předmětného projektu probíhá poměrně rozsáhlá informační a osvětová kampaň. Je to běh na dlouhou trať. Jsem realista, přeji si, abychom byli úspěšní a nově založenou hnízdní populaci v ČR udrželi.:14Evelína BímováJaké další kroky chystáte proti „karbofuranovým zabíječům“? Kdo je teď na tahu? Jak zajistit, aby byl případný viník spravedlivě a dostatečně potrestán? Z médií mám ten sžíravý pocit, že v boji proti týrání zvířat se u nás mnoho nedělá a lapení zločinci se s úsměvem trestu vyhnou.14:10Petr OrelNic speciálního chystat nemůžeme, je to věcí orgánů činných v trestním řízení, České inspekce životního prostředí. Případ orlice Gabči řeší Policie ČR, uvidíme jak dopadne vyšetřování. My musíme především dle časových možností zabezpečit ve vztahu k vypuštěným orlům důsledný monitoring, být jim „na blízku“ a tak potencionální pachatele svou přítomností odrazovat. Trávení probíhá ve volné přírodě a tak je velmi obtížné pachatele chytit při činu. Je nutné, aby také z ústředí ČMMJ byl v tomto smyslu vyvíjen tlak na členskou základnu.:00MagdaLze opravdu orla skalního označit za superdruh?14:13Petr OrelNeznám pojem superdruh, jde o kriticky ohrožený druh, který svou majestátností a velikostí vzbuzuje u člověka přirozenou pozornost. Člověk orla skalního jako hnízdní druh vyhubil a je dle našeho soudu na člověku, aby ho vrátil zpět do naší přírody.:47Lucie MěšťákováČím se vám vaši orly odměňují za vaše snažení? Za sebe posílám obrovské díky! :-)14:16Petr OrelDěkujeme. Určitě nejsilnější zážitky jsou při jejich vypuštění do volné přírody a jejich následné pozorování. Nutno přiznat, že spíše máme zachycený signál z jejich vysílaček než, že je vidíme na vlastní oči.:56Petr NěmčekKam tedy májí správně vést kroky člověka, který nalezne uhynulého dravce?14:20Petr OrelDoporučuji oznámit nález uhynulého dravce nejbližší záchranné stanici ( seznam najdete na www.csop.cz ) nebo na www.cso.cz (Česká společnost ornitologická). Pokud se jedná o kriticky ohrožený druh pak určitě kontaktovat také Českou inspekci životního prostředí a Polici ČR:53IvanKterý z vašich svěřenců je váš největší „mazlík“, ke ktrému z nich vzhlížíte, který je vašemu srdci nejbližší (i přesto, že je to težké říkat :-)) ?14:24Petr OrelNa to se těžko odpovídá, při vypouštění orlů skalních je dbáno na to, aby byl kontakt s člověkem velmi omezen, nejlépe žádný. Určitě mi k srdci přirostla hodně orlice Gabča, byla přijatá ve špatném zdravotním stavu, jako mláděti ji výrazně chyběl thiamin ( B1) a tak jsem se ji musel věnovat mnohem více než ostatním mláďatům. Nakonec z ní vyrostla nádherná orlice, která si však pobyla ve volnosti pouze 29 měsíců.:22L.KortusJiž několikrát jsem zahlédl ptačího dravce „viset“ přímo nad dálnicí - zajímalo by mne, jak takový pták vnímá všechny ty vozidla pod sebou? Neruší ho to v jeho lovu? Bylo to tak i dříve, nebo si ptáci jednoduše na přítomnost aut zvykli?14:43Petr OrelKolem dálnic se nejčastěji objevuje káně lesní a poštolka obecná, za příznivých povětrnostních podmínek „visí“ ve vzduchu a vyhlížejí kořist nejčastěji drobné zemní hlodavce v náspech cest. Bohužel se hlavně soustředí na kořist a mnohdy na to doplatí, protože nevnímá projíždějící auta a už vůbec nedokáže odhadnout jejich rychlost. Ročně přijmeme do naší záchranné stanice desítky těchto dravců s poměrně těžkými frakturami končetin a to samozřejmě nemluvím o těch, kteří na lov u silnic doplatí přímo životem.:26pppavlikNejspíše je to jen lidová fáma: může orel napadnout psa malého plemene, pokud je v blízkosti jeho pán?14:46Petr OrelDivoký orel skalní se útoku na kořist v blízskosti člověka vyhne. Neznám případ kdy by orel skalní zaútočil na plemeno malého psa v blízkosti chovatele. Samozřejmě, že pokud se pes skutečně malého plemene výrazně vzdálí, sám pobíhá ve volné přírodě, pak se to nedá vyloučit. Orel skalní je schopen ulovit třeba dospělou lišku.:57PomeloDávají orly skalní přednost lovu v zalesněné krajině a ve skalách a nebo raději volí pole?14:50Petr OrelOrli loví jak v zalesněné krajině, tak ve volné krajině, jsou velmi přizpůsobiví a přes svou velikost nenápadní. Je to především o potravní nabídce. To máme ověřené nejen ze Slovenska, ale také s „našimi“ orly, díky jejich sledování.:30Jiří JanataJsou projekty ochrany orla skalního v okolních zemích podobné, nebo je ten český něčím vyjimečný? Funguje výměna zkušeností mezi jednotlivými stanicemi?14:55Petr OrelObdobný projekt běží v Irsku ( viz jeden z předchozích dotazů), v některých zemích je snad v přípravě. Irsko jsme navštivili v roce 2005 a s kolegy z Irska jsme v pravidelném kontaktu. Pokud se ptáte na záchranné stanice, tak mezi nimi existuje úzká spolupráce. V ČR funguje tzv. Národní síť záchranných stanic, kterou kordinuje Český svaz ochránců přírody. Repatriační projekty, jako je náš projekt „Návrat orla skalního do ČR“ však není vlastní náplní stanic.:19Jimmy NovákJakou událost vnímáte jako zásadní pro váš projekt v roce 2009 a jaká zásadní se chystá v roce 2010?15:01Petr OrelRok 2009 byl pozitivní z toho hlediska , že se nám podařilo získat finanční podporu z Fondu regionálního rozvoje Evropské unie v rámci tzv. příhraniční spolupráce SR-ČR. Máme řadu zajímavých etologických pozorování, dosud nepublikovaných. Samozřejmě jsme také zaznamenali první definitivní ztrátu vypuštěného orla. V roce 2010 se chceme především soustředit na dohledání teritorií orlů vypuštěných v roce 2006.:00Pavel DočkalDěkuji vám pane Orel za vaši odpověď na mou předchozí otázku. Ještě se prosím chci zeptat, kam se (ana koho) můžu obrátit, kdybych v budoucnu chtěl pomáhat s hlídáním hnízd? Tedy jako dobrovolník…
Pohodové svátky a úspěšný další rok. P. Dočkal15:02Petr OrelDoporučuji podívat se na naše webové stránky, kde naleznete přímý kontakt na mou osobu. www.csopnj.cz
www.orelskalni.cz

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].