reklama

S Jaroslavem Michálkem o vývoji protinádorových vakcín

reklama

Vývoj vakcín je zatím ve stadiu klinických zkoušek. Od loňského listopadu probíhá v Babákově výzkumném institutu klinická studie, jíž se účastní 40 pacientů s glioblastomem, náhodně rozdělených do dvou skupin po dvaceti lidech. Jedna skupina je léčena standardně, druhá skupina ještě navíc dostává očkovací látku. „Pro každého pacienta připravujeme šest až deset dávek vakcíny, které zmrazíme v kapalném dusíku,“ vysvětluje profesor Jaroslav Michálek, autor studie, který v Babákově výzkumném institutu vede Univerzitní centrum buněčné imunoterapie. Když přijde čas k očkování, vakcína ochlazená na minus 150 ºC se rozmrazí a do těla pacienta se vpraví obyčejnou injekční stříkačkou.
Studie má zjistit, jestli očkovací látka skutečně účinkuje a kdy je nejlepší ji podávat. Teoreticky by to mělo být několik dní po skončení chemoterapie a ozařování, kdy se imunitní systém vzpamatovává a obnovuje se krvetvorba. Zda tomu tak skutečně je, se ukáže až za tři roky, kdy má být studie hotova. (Z článku v Respektu 11/2010.)

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na dotazované osobnosti. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách. Vámi vložené dotazy se zobrazí s časovým zpožděním, po aktualizaci seznamu dotazů administrátorem.) 


  Online rozhovor
Již není možné vkládat otázky

Jiří Bajger
16.3. 15:50
Oněch šest až deset připravených dávek vakcíny by mělo postačit k zabránění návratu rakoviny? V jakém časovém rozmezí je třeba dávky aplikovat?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:09
První 4 dávky jsou podány v týdenním intervalu, dále pak se pokračuje ve 4-týdenním intervalu. Vakcína funguje tak, že upozorní imunitní systém na nebezpečné nádorové antigeny proti kterým by se měl bránit a buňky, které tyto antigeny nesou, zabíjet. Realita však může být jiná, nádorové buňky jsou rovněž chytré a mohou přestat některé nádorové antigeny produkovat – tím se mohu opět stát neviditelnými pro imunitní systém. Je to opravdu boj kdo z koho a dopředu nelze říct, zda u konkrétního jedince vyhraje imunitní systém nebo nádorové buňky. Každopádně vakcína zvýší podstatně šanci na rozpoznání a likvidaci nádoru vlastními silami imunitního systému.

Marie Mařáková
17.3. 12:02
Dosti laická otázka, ale proč pane profesore ty vakcíny přestanou po 11-12 měsících účinkovat? Jak jsem (doufám správně) pochopila z článku, naučíte imunitní systém rozpoznat rakovinné buňky a zničit je, proč tedy nakonec organismus podlehne? Děkuji Vám za odpověď a přeji mnoho úspěchů v tom co děláte.
Jaroslav Michálek
19.3. 08:11
Viz odpověď na otázku č.1

Magdaléna
17.3. 13:42
Lze tedy chápat zamýšlenou vakcínu fungující podobně jako ta na chřipku? člověk který by rakovinu prodělal by pak jednou ročně chodil na očkování, které by ho po zbytek roku ochránilo?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:15
To by byla ideální situace, bohužel to zatím takto ideálně nefunguje, viz také odpověď na otázku č.1

Josef Heyduk
17.3. 15:02
Jak je v textu pana Uhlíře napsáno, obvyklé u nás není, že podobný výzkum provádí akademické pracoviště, tohle by přeci ale obvyklé být mělo? Nebo ne? Vždyť komerčním laboratořím půjde primárně o maximální zisk. Nemýlím se?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:20
Ano, přesně tak. Realita je taková, že na převedení poznatků z laboratoře do klinické praxe tak, aby mohli být nově léčeni pacienti, si mnoho vědeckých pracovišť netroufá.

Jambůrek
18.3. 14:23
Lze vakcínu vytvořenou pro ženu která onemocněla zmíněným druhem rakoviny aplikovat přímému potomkovi se stejným onemocněním (po určitém čase) Uvažuji jen teoreticky. Jak dlouho je možné vytvořenou vakcínu uchovávat (při -150°C)?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:23
Ne, toto nelze. Nádor i imunitní systém je zcela jedinečný u každého člověka.

Vrábel R.
18.3. 17:52
Jak velkou roli hraje při rozhodování o použití vakcíny momentální počet bílých krvinek, lymfocytů?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:25
Hraje poměrně důležitou roli a je nastavena prahová hodnota, od které lze odebírat bílé krvinky. Pacient má však za sebou v době odběru bílých krvinek pouze operaci, která významně neovlivňuje počty bílých krvinek.

dan m.
18.3. 18:05
dobry den. muze byt pane michalku uspech vaseho projektu predzvesti moznosti lecby (vakciny) i dalsich smrtelnych nemoci jako napr viru hiv?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:26
Na infekci HIV se náš výzkum nezaměřuje. Ve světě je několik týmů, které zkoumají různé možnosti jak vakcínu proti HIV vymyslet.

Anežka Hůlková
19.3. 07:37
Postěžoval jste si v tištěném Respektu, že už není ani tolik problém vybavení, jako nedostatek zkušených odborníků, protože nejsou prostředky na jejich adekvátní ohodnocení... Daří se je získat lépe, třeba v případě takhle zajímavého projektu?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:27
Zatím to bohužel příliš nefunguje.

J. Kánský
19.3. 08:04
Znamená to, že buňky vámi vycvičené k odhalení a zlikvidování těch rakovinných, předávají tyto informace i dalším buňkám imunitního systému v těle pacienta?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:35
Přesně tak. Správné předání správným buňkám v imunitním systému je základem dobré léčebné odpovědi.

Karel Tvrdík
19.3. 08:31
Váš výzkum je zaměřen jen na nejnebezpečnější z rakovinných nádorů? V případě těch méně progresivních by se tedy dalo předpokládat, že budou vakcíny účinější?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:44
Každý nádor se chová poněkud jinak, na ty méně progresivní často existuje jiná standartní a relativně účinné léčba.

Novotná Iva
19.3. 08:40
Manžel má rakovinu prostaty s metastázami v kostech.V lednu tohoto roku byla zahájena hormonální léčba.Vyvíjíte vakcíny i pro pacienty s tímto typem onemocnění?Pokud ano, koho máme kontaktovat?Děkuji za odpověď.
Jaroslav Michálek
19.3. 08:51
Je nutno vyčkat na výsledek hormonální léčby - jistě jste informování od vašeho ošetřujícího lékaře. Přínos vakcíny při rozsevu nádoru a kostních metastázách již bohužel nelze očekávat. Obecně příprava vakcíny je možná pro různá nádorová onemocnění, ale pouze tehdy, když je nádor operovatelný.

Zdeněk Bušek
19.3. 08:44
Nedávno jsem četl, že nádorové buňky často mění svou dědičnou informaci, je tomu tak? A pokud ano, jak velký vliv to má právě na vývoj vakcíny?
Jaroslav Michálek
19.3. 08:57
Ano, vzhledem k časté změně genetické informace v nádorové buňce může dojít k tomu, že ty antigeny, proti kterým byl vakcinací imunitní systém naučen reagovat a ničit, se mohou ztratit a imunitní systém již dále není schopen rozpoznávat nádorové buňky.

R. Šenkeřík
19.3. 08:51
Pane Michálku, co je na vašem projektu vyjimečného oproti jiným "podobným"? Čím je brněnský specifický? Stane se třeba, že v jiné zemi pracují na stejném nebo velice podobném výzkumu podobným postupem?
Jaroslav Michálek
19.3. 09:04
Ano, zejména v Evropě i v USA pracují na podobných postupech jiné týmy a každý má svůj historický vývoj. Jinými slovy náš výzkum v loňském roce dospěl k originálnímu postupu přípravy vakcíny, o kterém si myslíme, že je v dané chvíli ten nejlepší. Na základě toho jsme připravili klinickou studii, která poběží ještě dva roky. Teprve tedy za 3 roky od vytvoření nového postupu může dojít k podrobnému bilancování a hodnocení léčebného výsledku. V naší práci jsme vyšli z výsledků belgických kolegů, kteří zaznamenali povzbudivé výsledky a až zdvojnásobení délky přežití pacientů s glioblastomem, což lze považovat za veliký úspěch. Naše vakcína by měla být minimálně stejně tak účinná jako ta belgická. Za dobu 3 let ale jiné týmy ve světě možná najdou zase ještě lepší a novější postup. To je přirozený vývoj nových léčebných metod.

H. K.
19.3. 08:55
Nedávný případ s vakcínami proti tzv. prasečí chřipce vyvolal docela velký vzestup nedůvěry k vakcínám obecně, nemáte obavy, že se tento vývoj dotkne i vašeho projektu?
Jaroslav Michálek
19.3. 09:19
Prasečí chřipka je především mediálně zajímavé téma a podle mého názoru je jí v médiích věnována až příliš velká pozornost. Pro pacienta s nádorem je způsob námi navržené vakcinace zcela odlišný, je to vakcína šitá na míru z vlastních buněk pacienta. Dosavadní zkušenosti ukazují, že je zcela bezpečná a pro daného pacienta může být velmi užitečná. Každý pacient, u kterého zvažujeme přínos vakcinace je podrobně seznámem se způsobem léčby, včetně fungování vakcíny a svobodně se rozhoduje, zda takové očkování chce podstoupit.

Již není možné vkládat otázky
  Online rozhovor


reklama
Zobrazit náhled
Zbývá 1000 znaků
Článek neobsahuje komentáře.
reklama
reklama
reklama
 
Časopis Respekt
21. - 27. května 2012, č. 21/12

To kouzelné slovo primář

Adam Šůra

České nemocnice spouštějí možnost zaplatit a vybrat si...

celý článek

Ztracené děti jdou domů

Petr Třešňák

"Prcani už spí?" vykoukne ze dveří dvanáctiletá dívka v...

celý článek

Zajímá mě, kam až to může dojít

Jan Kovalík

Česká filozofka a designérka Denisa Kera tvrdí, že díky...

celý článek

Vymyslet a prodat za férovou cenu

L. P. Fish

Podle amerického časopisu Game Developer patří tento...

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

RESPEKT - DESPEKT

Redakce Respekt

RESPEKT Placákova vytrvalost Trvalo to 22 letech a zdálo se to jako marné úsilí, ale...

Editorial: Proč tak snadno?

Erik Tabery

Zřejmě každého napadla v posledních dnech otázka, jak to, že v případě Davida Ratha to...

Na zahrádku do města

Michaela Danelová

Veronika Tvardková a Martin Veselý zkoumají fenomén městských zahrádkářských osad. Jedna...

Ion navzdory všem

Michaela Danelová

Ion Barladeanu se narodil v roce 1946 v Rumunsku. Více než dvě dekády strávil na...

 
reklama
reklama