Hledání konsenzu
Podobně jako majitelé podniků volí pro své firmy řešení, které bude nejlépe sloužit jejich zájmu, tedy zvýšení výkonnosti a ziskovosti (a to vše pochopitelně v dlouhodobě udržitelné perspektivě), mělo by totéž být i zájmem občanů ve vztahu k politice.
Jan Macháček
(1965) je novinář a hudebník. V letech 1989–2000 byl redaktorem Respektu, kde se zabýval ekonomickou a transformační tematikou. Poté přispíval do Prague Business Journal a byl komentátorem Hospodářských novin. Je nositelem řady novinářských cen. V současné době působí jako politicko-ekonomický komentátor www.respekt.cz.
Podobně jako majitelé podniků volí pro své firmy řešení, které bude nejlépe sloužit jejich zájmu, tedy zvýšení výkonnosti a ziskovosti (a to vše pochopitelně v dlouhodobě udržitelné perspektivě), mělo by totéž být i zájmem občanů ve vztahu k politice. Občanům by v demokracii mělo jít o to, volit taková řešení a konfigurace, které jsou efektivní a výkonné.
Pokud si skutečný svět zjednodušíme, je zjevné, že demokracie se ubírají dvěma cestami. Na jedné straně je politika vyhroceně soutěživá a konfrontační. Takto se jeví anglosaská politika, respektive politika britská nebo americká.
Výhody a nevýhody
Existuje ale i jiný model. Je to politika konsenzuální, tedy hledání souladu v životně důležitých věcech, které jsou v dlouhodobém zájmu společnosti. To je, řekněme, skandinávský model, tedy model dánský, finský, norský: politická konfrontace je dobrovolně omezena a vykázána do „patřičných“ mezí (takové Dánsko například nikdy nepřenáší domácí politické kontroverze na evropskou půdu, má…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
