Probuzení plzeňského unikátu
Evropské město kultury chce oživit slávu domů, jejichž interiéry navrhl architekt Adolf Loos
Nejméně čtrnáct. Víc jich v žádném jiném městě na světě není. Tolik interiérů soukromých domů a bytů v Plzni realizovala na počátku minulého století ikona moderní architektury Adolf Loos (1870–1933). Město je díky tomu jedním z nejatraktivnějších cílů milovníků architektury. Respektive mohlo by být: originální památky obložené mramorem a drahými dřevy totiž léta chátraly, nikdo neměl peníze na jejich restaurování, postupně upadaly v zapomnění a pro veřejnost byly zpřístupněny ve své stávající zanedbané podobě až uplynulou sobotu. Na jeden den, v rámci Dnů evropského dědictví.
Plzeň s nimi teď konečně chce něco dělat. A nečekané vítězství v klání o titul Evropské hlavní město kultury pro rok 2015 místnímu unikátu nabízí skvělou šanci, jak vstát z popela.
Otazníky
„Stále máme před sebou spoustu otazníků. Nevíme, kolik interiérů Loos přesně v Plzni realizoval, chybí k nim dokumentace, navíc on tradičně moc nekomunikoval se stavebními úřady a své plány nepodepisoval,“ vypráví Pavel Domanický z Národního památkového ústavu. Zrovna stojí v obýváku Brummelova domu, kde dnes sídlí rádio Kiss Proton. V místnosti, kde Loos nechal postavit monumentální kopii provensálského krbu, teď sedí zaměstnanci rádia a do nefunkčního topeniště si postavili kancelářskou skříň. Brummelův dům je přesto nejlépe dochovanou památkou na Loose v Plzni: interiéry několika místností dodnes ukrývají řadu originálních prvků, od okázalého…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 50 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
