Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda

Reklama

Často hledáte, jak…

Speciál

Tradičně, nebo svobodně?

Pohled do tří firem, které mají různý názor na to,
jak by mělo jejich pracovní prostředí vypadat

1 • Autor: Respekt
1 • Autor: Respekt

Pátrání po ideálním pracovním prostředí připomíná hledání svatého grálu. Každá firma o něm mluví, ve skutečnosti ale zřejmě neexistuje. Ve většině firem v Česku jsou pravidla nastavena poměrně přísně – pracovní doba klouže maximálně o dvě hodiny, docházka se sleduje, rozhodování probíhá podle pyramidové hierarchie a unifikované kanceláře splývají v nudnou šeď.

I zde se však objevují první vlaštovky fenoménu zvaného svobodné firmy, v nichž mají zaměstnanci větší volnost svoje pracovní prostředí přizpůsobovat sami sobě. Takový koncept existuje již desítky let, poprvé ho ale konkretizovali americký novinář Brian Carney a francouzský psycholog a ekonom Isaac Getz v nedávno vydané knize Svoboda v práci. Takzvané svobodné firmy jsou podle nich ty, které svým zaměstnancům vysvětlují spíše, „proč“ mají věci dělat, než „jak“ – a ponechávají jim větší osobní zodpovědnost. Mohou si také sami více uzpůsobit svoji pracovní dobu a pracovat mimo kancelář. Zisky firem jako Starbucks, Google nebo Patagonia, jež na tuto strategii vsadily, naznačují, že se může vyplatit.

Navštívili jsme tři firmy – dvě, u nichž jsme očekávali uvolněnější přístup, a třetí spíše konzervativnější. Právě ty jsou zatím mezi českými firmami v drtivé převaze.

foto 600px • Autor: Respekt
foto 600px • Autor: Respekt

V hlavní roli gauč

Živé krevety v akváriu, omšelé gaučíky, ochočení potkani a naplno puštěný metal – i tak může vypadat sídlo úspěšné instituce s půlmiliardovým obratem. Centrála společnosti Člověk v tísni působí uvolněně, mírně chaoticky, a přesto je tu většina lidí očividně zcela pohlcená prací. Zaměstnanci si mohou po dohodě s nadřízeným částečně upravovat pracovní dobu, rozhodnout, zda u sebe budou mít psa nebo dítě. To, co se počítá, je výsledek. Přitom každá část prostor na pražských Vinohradech vypadá trochu jinak, podle vkusu lidí, kteří v ní pracují.

Když největší česká neziskovka nedávno hledala nové sídlo, bylo jasné, že nablýskaný openspace to nebude. V bývalé budově, kde dvanáct lidí sdílelo jednu místnost, si ho totiž už zkusili. „Neustále v něm přibývalo přepážek. Hodně se telefonuje, chodí návštěvy, lidé se navzájem rušili,“ říká ředitel společnosti Šimon Pánek.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 53 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].