Z jednoho pohledu se volba historika Zdeňka Hazdry (32) ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) jeví jako dobrá zpráva. Měl by mít dobré vztahy s nejvyšším řídicím orgánem ústavu, tedy radou. Hazdra si s většinou členů rady rozumí a má na chod či smysl ústavu podobný názor jako většina jejích členů. Ústav pod jeho vedením bude zřejmě také pečlivější, vědečtější, byrokratičtější. Zřejmě také ubere z připomínání represí komunismu. Jinak řečeno, vyjde vstříc stále slyšitelnějšímu názoru části české veřejnosti i rady, že ÚSTR razí příliš kritický či jednostranný pohled na komunistickou minulost.
Dá se též čekat, že budou dál pokračovat spory mezi zaměstnanci a vedením ústavu o jeho směřování. Před čtyřmi lety už totiž Hazdra jednou – půl roku – ústav vedl a získal pověst kontroverzního muže, pod nímž se ústav rozhádal. Hlavní potíž ale čeká Hazdru v souvislosti s volbou, která mu přinesla tak příjemný kariérní vzestup. Výběr nového ředitele je totiž zatížený vážným podezřením, že se neodehrál v souladu se zákonem, jenž fungování ústavu upravuje.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
