Syner vs. doktorand

Akademici českých univerzit finišují přípravy na protest proti chystané vysokoškolské reformě. Od pondělí propukne „Týden neklidu“, jehož důvodem je především strach ze ztráty nezávislosti vysokých škol. Mluví se o tom ovšem poněkud abstraktně. Jak by takový vliv „byznysu a politiky“ na nezávislost vysokých škol měl vypadat? Co reálně hrozí?

Zajímavou případovou studii – zcela nečekaně – dodala na začátku tohoto měsíce liberecká stavební firma Syner.

Firma zaslala – a na svých internetových stránkách zveřejnila – dopis rektorovi Univerzity Karlovy Václavu Hamplovi.

V dopise si stěžuje na ekonomického doktoranda univerzity Jaromíra Baxu, který je zároveň v Liberci opozičním zastupitelem a jako takový kritizuje údajné neférové ekonomické propojení Syneru s městem. Kritiku dokládá svými ekonomickými analýzami, podle firmy zmanipulovanými.

Místo toho, aby je ale Syner rozmetal protiargumenty, obrátil se přímo na univerzitu dopisem, v němž zpochybňuje Baxovu odbornou kvalifikaci, a vyslovuje „důvodné pochyby o kvalitě absolventů Fakulty sociálních věd UK“, kde Baxa studuje a učí.

Co z toho má rektor univerzity vyvodit, Syner přímo neříká.

V dopise si ale dává záležet na tom, aby zdůraznil svou ekonomickou sílu: „Syner provádí svou podnikatelskou stavební činnost téměř na celém území ČR, … přičemž celkový obrat společnosti v letech 2000-2010 dosáhl více než 29 mld. Kč.“

Zároveň naznačuje, že Baxa na univerzitu nepatří: „Informace předkládáme především jako vyjádření našeho rozhořčení a zklamání nad tím, že autor výše uvedené 'případové studie' může být zároveň vyučujícím na Univerzitě Karlově.“

A nakonec Syner dodává, že si příkoří způsobené mu doktorandem Baxou bude pamatovat: „Vzhledem k tomu, že, jakožto jedna z největších stavebních společností v České republice, spolupracujeme s řadou nejvýznamnějších společností u nás působících, tyto své pochybnosti o kvalitách výše uvedeného pedagoga jsme připraveni s těmito subjekty dále komunikovat.“

Doktorand Baxa samozřejmě může při svém tažení proti Syneru dělat chyby či úmyslně manipulovat data a firmu tím poškozovat. Fakt, že učí na slavné univerzitě, mu přitom může neoprávněně přidávat na důvěryhodnosti. Ve společnosti respektující dělbu moci a nezávislost institucí se taková věc ale řeší protiargumenty, a když ty nepomůžou, tak soudem.

Syner se ale zjevně snaží tyhle transparentní cesty obejít a spor s Baxou řešit jaksi oklikou, přes jeho zaměstnavatele.

Zatím může jenom psát dopisy. A nyní si představme, o co by měl situaci snazší, kdyby měl „svého člověka“ v takzvané radě vysoké školy, která má být podle reformních plánů sestavená právě ze zástupců byznysu a politiky a má mít zároveň nad školou zásadní rozhodovací pravomoci.