Možná někdy neslušně mluvím, ale nikdy neslušně nekonám. Kdo lže, ten i krade, měli bychom českým příslovím opáčit větě Mirka Topolánka, která se jistě stane památnou.
Nikdo soudný nijak nepochybuje, že svůj výrok o Janu Fischerovi a Gustávu Slamečkovi, jinak Židovi a gayovi, myslel Topolánek opravdu dobře. Z kontextu se dá vyvodit, že tím chtěl říct, že nerozhoduje sexuální orientace nebo víra, ale charakter člověka.
Ale řekl to blbě a buransky a možná to o něm svědčí víc, než si připouští, protože to jinak říct neumí, a to vrcholnému politikovi nesluší a volič má právo dát najevo, že podobné úlety – a že jich má Topolánek více - už nechce poslouchat.
Zejména, když si Topolánek neumí připustit, že říká věci špatně, arogantně a hloupě. To on si ale o sobě skutečně nemyslí – ví, že to myslí dobře, a nechápe, že to posluchači neumí dostatečně ocenit. Upřímně řečeno, jsem si jist, že takového muže za premiéra nechci. Topolánek si prostě nepřipouští, že mluví často sprostě a hloupě a nepřipouští si ani to, že jeho protivník Jiří Paroubek není žádnou mírou Topolánkových skutků a činů – jak se snažil naznačit svou větou o slovech a skutcích. Mírou Topolánkových činů je totiž přání jeho voličů zkombinované s potřebami společnosti. S Paroubkem Topolánka voliči nebo příznivci ODS nesrovnávají. Srovnávají jej se svou ideou o slušném a silném politikovi a v tom nyní Topolánek selhal. Tím, co řekl a tím, že nedokázal svá slova opravdu reflektovat. Odstoupení z funkce a volební kandidátky bylo jen jednou z alternativ.
Pokud se chce Topolánek v předvolebním souboji spoléhat na srovnávání s Jiřím Paroubkem, povede stranu do ještě větších problémů. Přemýšliví voliči vědí, že porazit v pomyslném etickém souboji Jiřího Paroubka není těžké. Na křtu jeho knihy po sobě střílejí jeho kamarádi, kamarád jeho kmotra mlátí nevinné lidi, předseda Paroubek něco slíbí a pak to nedodrží a jezdí na tajné schůzky s Vladimírem Putinem. A tak dál.
Topolánek by měl nabídnout více, než etický souboj s Paroubkem. Ale má co nabídnout? Po Toskánsku mu nikdo sliby o boji proti korupci nevěří. Rodinou se zaštiťovat také nemůže. Ztratil i gloriolu muže, který je nejsilnější, když je na dně. Teď na dně byl a žádnou sílu neukázal. Nadšení pro transatlantické spojení? Kdy o něm mluvil naposled?
Sprosté urážky a arogance dokáží často ublížit více, než třeba krádež nebo facka, to přece ví každý. Jestli Topolánek tedy říká, že nikdy neslušně nekoná, lže. Uvidíme, jak se svým vysvětlením – a s Bémem a jeho lidmi kandidujícími v Praze – obstojí ODS ve volbách.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
