reklama
Vidlemi

Klaus má strach

Nejde o kritiku samotné amnestie, jde o atentát na mou osobu, na mé postoje, na můj význam v dějinách. Tak se dá shrnout reakce prezidenta Václava Klause na výtky, které provázejí jeho rozsáhlou a v Evropě nebývalou amnestii. Muž, který o sobě nikdy nepochyboval, který si nepřipouští, že by chyboval, je najednou šokován, že poslední týdny svého mandátu stráví v roli ochránce zlodějů. Patří mu to, říká pan Patizon, on skutečně byl dvacet let ochráncem zlodějů, defraudantů a tunelářů.

reklama

Klaus nikdy nepřipustil, že byl ochráncem bankovního socialismu devadesátých let, kdy finanční domy půjčovaly kdejakému šíbrovi, a byl jím i poté, co jim předchozí peníze nevracel. Stálo to dohromady zhruba pět set miliard korun a platí je daňoví poplatníci. Tento bankovní socialismus byl otcem i matkou následných korupčních a defraudačních zločinů. Klaus to ovšem tak nikdy nevnímal, nikdy nepochopil, že bohatství zlodějů stojí na ztrátě a ústrcích drobných střadatelů a živnostníků.

Udělit tunelářům amnestii pro něj tedy není žádným úletem. Možná si ani neuvědomuje, co způsobil. Podobně jako si feťák neuvědomuje, že jeho drobné krádeže kvůli penězům na drogu přinášejí někomu utrpení. Klaus byl a je závislý na moci, na obdivu, na pochlebování. Bez ohledu na to, jaké nonsensy to přináší. Amnestií bez filosofie, vyhlášené v nepravý čas a pro lidi, kteří do velké míry ztělesňují výhrady občanů proti současnému stavu společnosti, může prezident přijít i o důvěru části svých slepých obdivovatelů.

Jeho projev, kdy obviňuje média z rozpoutání kampaně proti jeho osobě, je výraz jeho slabosti. Místo toho, aby vysvětlil, proč se rozhodl, jak se rozhodl, kdy jej myšlenka na amnestii napadla, jak vznikala její koncepce a kdo mu radil – jedině tak se může pokusit svůj dekret obhájit –, hledá vinu kolem sebe. Pan Patizon říká – současný prezident se touto reakcí zařadil po bok totalitářským papalášům, které si pamatujeme z dob socialismu. Vidí to stejně jako oni – občané podle něj neprotestují, protože se opravdu zlobí, ale proto, že chtějí zničit jeho autoritu. Totéž si myslel poslední významný šéf komunistické strany Milouš Jakeš. Snad se i Klausova doba, stejně jako kdysi Jakešova, chýlí ke konci.

reklama
comments powered by Disqus
Původní diskuse
reklama
reklama

Časopis Respekt

Držte se a hodně štěstí

Tomáš Brolík, Doněck

Zpráva z obleženého města, které rozhodne ukrajinsko-ruskou...

celý článek

Nemilosrdná smrt v Rumburku

Hana Čápová

Vražedná injekce okořenila politický boj v nemocnici na...

celý článek

Na útěku ze školní lavice

Barbora Janauerová

Domácí vzdělávání se osvědčuje, stát ale pořád váhá s jeho...

celý článek

Cesta paní Medy

Ondřej Kundra

Někdy vyhrávala silnou vůlí, jindy volila rafinovanější...

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

Na řadě je Mariupol

Tomáš Brolík

Zpravodaj Respektu na Ukrajině: Na poli slov dosáhlo Rusko dalšího bezpracného vítězství

Tři bratři zajišťují klid po práci

Kamil Fila

Odpověď na dopis psycholožky aneb Univerzální dětská duše je iluze

Zeman ladí kalné kanály kremelské propagandy

Jiří Leschtina

Kdo jiný než čeští politici by měl rozumět tomu, že přítomnost ruských jednotek na...

Dotujme nejen lety do Šanghaje, ale i New Yorku, Londýna a Indie

Jan Macháček

Nebylo by na škodu přestat se tvářit, že Čína je jediným pupkem světa

reklama
 
reklama
reklama