Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Vidlemi

Zeman a Schwarzenberg očima korupce jejich vlád

Tři sta čtyřicet miliard korun Zemanova vláda a sto dvacet miliard korun ve dvou vládách s účastí Schwarzenberga. To je objem nejkorupčnějších projektů éry obou prezidentských kandidátů.

Tři sta čtyřicet miliard korun? Nemůže být. • Autor: Milan Jaroš
Tři sta čtyřicet miliard korun? Nemůže být. • Autor: Milan Jaroš

Tento blog si nečiní nárok na vyčerpávající čísla, to bychom museli s panem Patizonem napsat knihu. Nicméně je zajímavé podívat se, jaké defraudační projekty mají „na krku“ současní prezidentští kandidáti a co se s těmi projekty stalo. Berme to jako jedno z možných vodítek pro rozhodování koho volit. Začněme lety 1998–2002 a vládou, které šéfoval Miloš Zeman.

Návrh stavby dálnice D 47 soukromou izraelskou společností Housing and Construction. Pamětníci si jistě vzpomenou, jak Miloš Zeman poklepával na základní kámen. Cena projektu – sto šedesát miliard korun, předražení zhruba o sto miliard korun. Co bylo ještě horší, Zemanova vláda opustila tehdy projekty staveb dálnic, které měly cenovou logiku, a toto odvětví se od té doby nevzpamatovalo. Stavíme stále předražené dálnice. Projekt Zemanovy vlády zrušil následující Špidlův kabinet a zaplatil izraelské firmě odškodné přes šest set milionů korun.

Plánovaný nákup třiceti šesti stíhaček Gripen. Od počátku jasný defraudační projekt. Armáda stíhačky nepotřebovala, minimální cena byla šedesát miliard, ale někteří experti varovali, že se může vyšplhat přes sto miliard korun. Zemanova vláda projekt tvrdě tlačila. Nakonec byl nečekaně zamítnut na posledním hlasování sněmovny většinou jednoho hlasu – zběha z tábora lidovců. Nicméně projekt se nepodařilo úplně zastavit a následující vláda pronajala dvanáct letounů Gripen plus dva cvičné… Korupce kolem tohoto projektu se vyšetřuje dodnes v několika zemích.

Rusko nám dlužilo z dob komunismu přes sto miliard korun. Zeman se rozhodl stomiliardovou část tohoto dluhu prodat soukromé české firmě Falkon Capital za cenu sedmnácti miliard korun. Přitom ve světě se běžně takové státní dluhy obchodovaly za šedesát až sedmdesát procent své hodnoty. Ztráta? Minimálně čtyřicet miliard. Zajímavé je, že ruská strana uvolnila na splacení dluhu přes padesát miliard korun a třicet z nich se cestou z Moskvy do Prahy někde „ztratilo“.

Mosteckou uhelnou získali státní manažeři firmy nadvakrát. Šlo o jasný tunel, škodu lze těžko vyčíslit, v revíru Mostecké uhelné leží dosud pod zemí uhlí za pět až sedm set miliard korun. Počítejme tedy za škodu to, co zmrazila švýcarská policie na účtech tunelářů – dvanáct miliard korun. Unipetrol byl prodán neznámé firmě, za jejíhož majitele se tehdy vydával Andrej Babiš. Nepochopitelný obchod – prodat klíčovou strategickou českou firmu do rukou neznámého majitele. Opravdu to tak Zemanova vláda udělala. Tady je výpočet škody složitější, odhad deset miliard korun i se započítáním některých obchodů v alianci Babiš–stát… Údajný privatizátor Babiš pak podnik nezaplatil a po roce vrátil Špidlově vládě.

U Karla Schwarzenberga jsou počty jednodušší. A ještě je nutné dodat, že jde o projekty především Topolánkovy vlády, v níž byl kníže řadovým ministrem za zelené. Nákup pandurů byla vlastně defraudace ve stylu hollywoodských filmů. Topolánkova vláda nejdříve zrušila korupční nákup dvou stovek pandurů – mimochodem podepsaný v poslední den existence vlády Jiřího Paroubka. A pak ten obchod uzavřela znovu a v menším – za čtrnáct miliard korun. Předražení se odhaduje na čtyři miliardy.

Stroje CASA byly pořízeny na základě souhlasu Topolánkovy vlády. Výpočet ceny je složitý, protože součástí obchodu byla i výměna letounů L 159 za jednu dopravní CASu. Policie vyčísluje předražení na šest set milionů korun.

Konečně ekotendr, tedy zakázka na odstranění ekologických škod po komunistech. Cena sto patnáct miliard. Projekt schválila vláda Topolánka, následující vláda Petra Nečase jej zrušila. Kníže seděl v obou vládách, projekt kritizoval a zasloužil se o jeho zrušení. Škoda v řádech desítek milionů za práce na přípravě zakázky.

Policie obvinila zatím údajné iniciátory či manipulátory tří výše zmíněných defraudací. V případech Pandur, CASA a Mostecká uhelná. Pan Patizon upozorňuje, že všechna obvinění padla v posledních dvou letech – vláda, v níž sedí kníže, prostě nechává policii volné ruce. Autor si pamatuje, jak se ptal někdejších šéfů protikorupční policie v roce 2002 na vyšetřování případu gripeny, ruský dluh a dálnice D 47. „Proč bychom to měli vyšetřovat?“ ptali se udiveně policisté z doby Zemanovy vlády.

Na závěr drobnost – jak Miloš Zeman, tak Karel Schwarzenberg věděli v době schvalování zakázek o obrovském riziku defraudace. Je to skutečně prokazatelné. Pokud říká Miloš Zeman, že jeho vláda nemohla za projekt Mostecká uhelná, tak lže. Stejné je to s ostatními defraudacemi schválenými jeho vládou. A když Schwarzenberg říká, že jím podpořené projekty se netýkaly jeho rezortu a musel se spolehnout na názory odborníků, jen se vymlouvá – přesně ví, jaké politické a lobbistické tlaky byly v zakázkách vedeny i kdo je vedl.

Ve výčtu chybí spousta obchodních aktivit státem vlastněných podniků, z nichž „mizely“ peníze za časů obou mužů. Počínaje ČEZ, přes Lesy ČR, České dráhy až po státem ovládané finanční domy. Ale to je trochu jiná kapitola. Tož šťastnou ruku, milý voliči, křičí přes mé rameno pan Patizon.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].