Na obzoru černá

Dvacátého dubna vybuchla v Mexickém zálivu ropná plošina Deepwater Horizon a při explozi přišlo o život jedenáct lidí. Až do prvního utěsnění vrtu, k němuž došlo 15. července, unikalo do moře v průměru 8400 krychlových metrů ropy denně. Na likvidaci havárie pracovalo až deset tisíc lidí. Firma BP obdržela 92 tisíc návrhů, jak postupovat, ale jen zhruba 300 z nich mělo racionální jádro. Nejkurióznější byl návrh odstřelit ústí vrtu jadernou bombou (firma odmítla i konvenční trhavinu, protože pokud by toto řešení selhalo, nebylo by už možné únik zastavit).

Tato velká havárie má řadu zajímavých aspektů, k nimž se ještě dostaneme. Nejpozoruhodnější však je, že skutečná krize ropného průmyslu v Mexickém zálivu spočívá v něčem jiném než v letošní katastrofě: v blížícím se rychlém vyčerpání zásob Mexika, které prodejem ropy získává asi třetinu celkových zisků z vývozu.

Nejpozději během deseti let se lidnaté Mexiko promění z významného vývozce ropy v dovozce a navzdory tomu, že zisk z exportu nyní používá celkem uvážlivě na krytí výhodných státních úvěrů a sociální programy, po ztrátě těchto příjmů země výrazně zchudne. A tak například Spojené státy budou muset počítat se zvýšenou emigrací a růstem moci drogových kartelů u svého jižního souseda. Nezbude jim než výpadek dovozu mexické ropy nahradit importem z jiných zemí.

V této již tak dost nepříjemné situaci se objevila interní zpráva Bundeswehru, která upozorňuje, že při stávající spotřebě se svět zhruba za patnáct let ocitne na pokraji systémového kolapsu způsobeného nedostatkem ropy. Zpráva vyjmenovává pravděpodobné dopady další ropné krize, které se týkají snad všech aspektů našeho života – od možnosti dojíždět do práce, drahých potravin až po zhroucení mezinárodního obchodu.

Celý článek si můžete přečíst v novém čísle Respektu, které vychází v pondělí 4. 10. 2010.