Pod vlivem bakterií

Střevní bakterie mohou ovlivnit i psychiku svých hostitelů.

Člověk se rodí nejen nahý, ale také sterilní. Teprve v dalších dnech, s prvním mateřským mlékem, po kontaktu s vnějším světem, kolonizují jeho tělo nesčetné bakterie. Postupně se mění v jakýsi superorganismus: kdybychom spočítali buňky, z nichž se skládá, zjistili bychom, že 90 procent jich patří bakteriím a jen desetina jemu samému. Co do objemu si v sobě dospělý člověk nosí zhruba „kopací míč“ bakterií o váze řádově kilogramu.

K zajímavým zjištěním nyní dospěli irští vědci z University College ve městě Cork. Zaměřili se na seniory a narýsovali překvapivé souvislosti mezi kvalitou jejich stravy, bakteriemi ve střevech a zdravím. Nelze vyloučit, že by prostá změna jídelníčku mnohé z nás učinila zdravějšími, vitálnějšími a možná z nás udělala i menší škarohlídy.

Rok v domově pro seniory

Cesta k hlubšímu pohledu na mikroorganismy (nejen ty v lidském těle) se otevřela v minulém desetiletí. Zhruba v polovině dekády se na trhu objevily nové přístroje, které dokázaly číst genetickou informaci podstatně rychleji a levněji než starší generace aparatur – využívaly tzv. pyrosekvenování, plynulé čtení DNA pomocí světla. Jako by astronomové 19. století dostali do rukou Hubbleův dalekohled a s úžasem s ním hleděli do kosmu, aniž by tak úplně rozuměli tomu, co tam vidí.

Tak třeba americký genetik Craig Venter v době nástupu nové technologie vyrazil na jachtě kolem světa, aby zkoumal DNA mikroorganismů v oceánech – odebíral vzorky mořské vody a „četl“ dědičnou informaci všech mikroskopických tvorů, které tam našel. Pyrosekvenování jeho práci dramaticky urychlilo. Jiní vědci se díky němu pustili do výzkumu mikroskopického života v extrémně znečištěném prostředí či v ledovcových sedimentech. Začalo rychle přibývat nejrůznějších organismů, jejichž dědičná výbava byla kompletně zmapována, včetně například mamuta, ke kterému autoři výzkumu díky nové technologii rovnou přibrali i dávné bakterie v jeho těle.

Zároveň se vědci zaměřili také na bakterie v lidských útrobách, jejichž DNA se zpravidla získává ze vzorků stolice. Ukázalo se, že v jediném gramu obsahu tlustého střeva přebývá 100 miliard bakterií, které lze podle jejich genomu rozdělit na zhruba 5000–20 000 druhů. Složení této střevní mikroflóry se během života mění: u seniorů je variabilnější, rozdíly mezi jednotlivými lidmi jsou výraznější než v mládí.

Vědce ze zmíněného univerzitního týmu, vedeného mikrobiologem Paulem O’Toolem, proto zajímalo, jestli odlišnosti mezi jedinci nějak souvisejí s jejich stravou a také se zdravím. Aby to zjistili, zkoumali 178 Irů o průměrném věku 78 let, z nichž část žila ve vlastní domácnosti či u příbuzných, část pak v domovech pro seniory, v nemocnicích a jiných zařízeních, v nichž byl jejich kontakt s vnějším světem dlouhodobě omezen. U obou skupin studovali jídelníček, bakterie ve střevech a celkový zdravotní stav.