Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Z nového čísla

Máte nápad?

Brusel má miliony pro nové „sociální podnikatele“ - a nikdo je nechce

Tomáš Váňa • Autor: Matěj Stránský
Tomáš Váňa • Autor: Matěj Stránský

Když se manažer Tomáš Váňa vrátil z velkého světa domů na rodinný statek, měl sen, že tu jednou bude vařit i svoje pivo. Teď si to může odškrtnout: jeho 1. selský pivovárek bude dávat na trh tisíc hektolitrů ročně. Na svět mu pomohlo dva a půl milionu korun z evropských peněz, za které nakoupil vybavení.

Ty peníze nemusí vracet. Jsou jeho, pokud dodrží slib, že bude pivovar pět let zaměstnávat tři pracovníky, kteří mají problém se sháněním práce. Tomuto byznysu se říká sociální podnikání a nápadití lidé by měli zbystřit. Zatímco v uplynulých sedmi letech dostali žadatelé z této dotační kolonky necelých sto padesát milionů korun, nové programové období počítá s částkou pětkrát vyšší.

Váňa Mohl si přitom vybrat, zda chce dát do budoucna práci někomu se zdravotním postižením, bezdomovci, propuštěnému vězni, člověku odcházejícímu z výchovného ústavu pro děti, narkomanovi nebo někomu, kdo je více než rok evidovaný na úřadu práce. Protože na problematičtější skupiny lidí si netroufal, rozhodl se pro nezaměstnané. S pomocí svých známých a úřadu práce vytipovali tři potenciální pracovníky, budoucí kolegy. S žádostí o peníze neměl žádnou práci, sepsal mu ji stejný konzultant, který dotaci objevil.

Klaplo to a dnes, po necelém roce, je čerstvý pivovarník překvapen, že i spolupráce s „nezaměstnanými“ funguje lépe, než čekal. „Máme tu tři středoškoláky mezi třiceti pěti a čtyřiceti pěti, jsou chytří, vzdělaní, příjemní. Na úřadě byli evidovaní asi jen proto, že na Kroměřížsku se práce shání opravdu těžko,“ říká. 

Definic toho, co je to vlastně sociální podnikání, vznikla v posledních dvou desetiletích celá řada. Shoda panuje v tom, že tento koncept je reakcí na neohrabanost státu – neziskové organizace a podnikatelé dokážou být pružnější, lidštější a lépe znají lokální podmínky, proto by měli část sociálních služeb od státu přebrat. Pro některé jsou sociální podnikatelé vizionáři, kteří mění svět, přicházejí s nápady, jak nějaký sociální problém řešit jinak a lépe. Pro jiné má toto podnikání ekonomičtější rozměr, jde hlavně o nápady, jež lidem s handicapem umožní pracovat.

O tom, kdo všechno již dotaci získal, kdo všechno se o ni může ucházet a jaké má možnosti, ale také jaké ho čekají překážky, čtete v novém Respektu 34/2014, který vychází v pondělí 18. srpna (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].