Proč padají letadla

Jakékoli dohady o tom, proč se let QZ8501 společnosti AirAsia nad ránem 28. prosince zřítil, jsou v tuto chvíli čistou spekulací. Havárie letadla může mít nekonečné množství různě propletených příčin. Víme, že oběti byly nalezeny většinou oblečené, což naznačuje, že letoun dopadl na hladinu v celku s pasažéry usazenými v kabině – jinak by z nich prudký vítr šaty strhal.

Také malý rozptyl trosek mluví pro dopad celistvého letounu na hladinu moře. Podle nepotvrzených informací měly některé z obětí na sobě záchranné vesty, což by naznačovalo, že během pádu nebo po něm měly čas si je obléci, jiné zprávy to ale popírají. Poloha trosek ukazuje, že letoun se skutečně zřítil v době, kdy se odmlčel – neopakuje se tedy jarní záhada letu společnosti Malaysia Airlines MH370, který zmizel i s 239 lidmi na palubě a dodnes se jej nikde nepodařilo nalézt. Vše naznačuje, že QZ8501 se rychle dostal do problémů a rychle se také zřítil – vše se muselo odehrát během několika minut mezi žádostí o změnu kurzu a okamžikem, kdy stroj zmizel z radarů.

Letecká doprava má za sebou v každém případě rozporuplný rok. Z jednoho úhlu pohledu pokračovala v dlouhodobém kurzu ke stále větší bezpečnosti – v roce 2014 došlo ke 111 nehodám, což je nejméně od roku 1927 (k tomu je potřeba mít na paměti, že počet letů mezitím nesrovnatelně stoupl). Na druhé straně si však loňský rok vyžádal neobvykle mnoho obětí na životech – pokud se smíříme s tím, že zmizelý let MH370 se nachází někde v hlubinách Tichého oceánu, přesáhl počet mrtvých číslo 1300, což je několikanásobně více než v předchozím roce. Katastrofy se navíc podezřele koncentrovaly do oblasti prudce bohatnoucí jihovýchodní Asie – kromě čerstvé havárie a záhadného zmizení je tu ještě sestřelení letounu Malaysia Airlines MH17 nad Ukrajinou. V tomto případě se sice jedná o zločin, a nikoli běžnou havárii, i tak je nicméně možné si klást různé otázky, především ohledně výběru trasy letounu.

Proč ale při všech bezpečnostních opatřeních letouny padají? Samozřejmě, ani po letech vývoje letecké techniky nelze vyloučit závadu. Dnešní letadla například umějí letět velmi dlouho pouze s jedním motorem a v případě kompletního výpadku pohonných jednotek mohou z běžné letové výšky plachtit dalších téměř 200 kilometrů, když ale dojde k naprosto nepravděpodobnému selhání všech motorů na počátku letu v malé výšce, je otázka přežití v rukou strážných andělů.

I slavný americký kapitán Sullenberger, který dokázal v roce 2009 v podobném případě přistát s letounem na hladině řeky Hudson v New Yorku, dnes přiznává, že kdyby k výpadku došlo na jiném místě a v jiném okamžiku, kde by nebyla k dispozici několik kilometrů dlouhá klidná hladina řeky, příběh by pravděpodobně neskončil happy endem. Přes všechno mnohonásobné jištění a hromadící se zkušenosti více než 100 let létání se technické závadě nelze stoprocentně vyhnout, pravděpodobnost je však čím dál zanedbatelnější.

Co bylo pravděpodobnou příčinou havárie a co je dnes největší slabinou letecké dopravy. Čtěte v rubrice Téma v novém Respektu 2/2015, který vychází v pondělí 5. ledna 2015 (digitálně je nové číslo dostupné již v neděli po poledni pro čtečky Amazon Kindle nebo iPad/iPhone a v audioverzi).