Ačkoliv si to příliš neuvědomujeme, řada výrobků kolem nás vzniká pomocí nanotechnologií: například skla brýlí odolná proti oděru, odolné barvy, nátěry proti graffiti, opalovací krémy, solární články a podobně. Při jejich výrobě se mohou do životního prostředí uvolňovat nepatrné, mikroskopické částečky látek, takzvané nanočástice (zpravidla se tím rozumí částice o velikosti 1–100 nanometrů neboli miliontin milimetru).
Nanočástice mohou být pro škodlivé pro živé organismy včetně člověka. Pokusy s potkany a myšmi ukázaly, že nanočástice pronikají do plic a do mozku, kde způsobují záněty. Poškozují také DNA a chromozomy.
Zatímco při výrobě lze hlídat, aby pracovníci s nanočásticemi nepřicházeli do přímého styku, horší je to s nimi v přírodě. Čínský ekolog
Xingmao (Samuel) Ma
, který přednáší na americké Southern Illinois University, zkoumá vliv nanočástic na rostliny. Za své výzkumy dostal loni od německé vlády cenu pro mladé vědce „Green Talent“. Na letoším vyhlášení téže ceny, které se konalo počátkem listopadu v Berlíně, hovořil Samuel Ma s Respektem o své práci a o vlivu nanočástic na přírodu.
Působí nanočástice na živé organismy?
Nanočástice, které se uvolňují při různých výrobních procesech, jsou velmi malé a mají jiné vlastnosti než makroskopické částečky téže látky. Vyznačují se například relativně velkým povrchem (vzhledem ke své nepatrné velikosti) a jsou velmi reaktivní. Snadno pronikají do živých organismů a mohou být toxické pro bakterie i člověka.
Můj výzkum se soustředí na to, zda jsou toxické také pro rostliny, tedy zda mohou ovlivňovat zemědělskou produkci a bezpečnost potravin. Studujeme různé nanočástice a pozorujeme, že jsou vstřebávány rostlinami až do velkosti 80 nanometrů.
Jak se to projevuje?
U některých druhů rostlin zpomalují růst, u jiných jej naopak zrychlují. Některé rostliny ovlivněné nanočásticemi mohou tedy být menší než nezasažené. Domnívám se proto, že nanočástice skutečně do určité míry ovlivňují životní prostředí. Musíme být při zavádění této technologie nesmírně opatrní.
Znamená to, že některé zemědělské plodiny mají kvůli nanočásticím nižší výnos?
Nanočástice mohou ovlivňovat produktivitu rostliny. Dejme tomu, že nezasažená rostlina produkuje pět gramů semen na jednoho konkrétního rostlinného jedince. Táž rostlina ovlivněná nanočásticemi produkuje ale pouze čtyři gramy semen. To je redukce o 20 procent.
Kterých zemědělských plodin se to týká?
Zatím v laboratoři zkoumáme rostlinu Arabidopsis (huseníček), která není zemědělskou plodinou. Je to modelová rostlina, rychle roste a má vhodné vlastnosti pro výzkum. Časem se dostaneme i k zemědělským plodinám.
U huseníčku tedy pozorujete, že pod vlivem nanočástic vytváří méně semen?
To byl jen příklad, hypotetická čísla. Naše předběžné výsledky ale skutečně naznačují, že nanočástice negativně ovlivňují zdraví rostliny a mohou se projevit v produkci potravin. Potřebujeme ale další studie, abychom to potvrdili.
Jaké látky se ve formě nanočástic dostávají do životního prostředí?
Například při výrobě ponožek se používají nanočástice stříbra, aby se odstranil zápach nohou. Dále jsou to uhlíkové nanotrubky, které jsou pravděpodobně vůbec nejběžnější. Rovněž oxid titaničitý je velmi hojný.Unikají nanočástice z výroby vzduchem?
Ano, ale také například v odpadních vodách. Používáte-li biologické čištění odpadních vod, vyváží se kal často na pole ke hnojení. Tak se nanočástice z výroby mohou dostávat do půdy a do rostlin.
Sleduje někdo toto znečištění? Existují toxikologické studie, které by je monitorovaly?
Pokud vím, US EPA (americká Agentura pro ochranu životního prostředí) zatím nezavedla žádná pravidla týkající se nanočástic. O jejich zavedení se uvažuje, je ale velmi obtížné nanočástice regulovat, když přesně neznáme možná rizika a nevíme, jakou škodu mohou skutečně způsobit. V budoucnu toto znečištění budeme muset sledovat.
Nebude pozdě?
Ve světě se věnuje velké úsilí tomu, abychom rychle prozkoumali toxikologické účinky nanočástic. Zvyšuje se také informovanost. Dříve se o úniky nanočástic z průmyslové výroby nikdo nestaral, protože nebyly považovány za znečišťující látky. Za ty sice nejsou považovány ani dnes, ale lidé už vědí, že mohou mít nepříznivé účinky, a snaží se s nimi podle toho zacházet.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
