reklama

Více než čtyřicetileté hledání důležitého stavebního kamene mikrosvěta zvaného Higgsův boson je zřejmě u konce. Fyzikové v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN) ve středu předběžně oznámili objev nové částice, která může být kýženým „Higgsem“.

Oznámení vychází z téhož signálu v datech z urychlovače LHC, který vědci pozorovali již loni na podzim. Nyní, po dalších měsících experimentů, je signál mnohem silnější a s pravděpodobností hraničící s jistotou svědčí o existenci nové částice. Zda jde skutečně o Higgsův boson, musí ještě prokázat další analýzy.

reklama

Po tajemné částici, jež se poprvé - coby teoretický konstrukt - objevila v práci britského fyzika Petera Higgse v roce 1964, vědci pátrají od 70. let. V současnosti představuje poslední chybějící kamínek v teorii zvané Standardní model elementárních částic, která je hlavní a jedinou současnou teorií mikrosvěta.

Pátrání po Higgsově bosonu se Respekt podrobně věnoval v čísle 49/2011, volně dostupný článek naleznete zde. Připomeňme stručně, že Higgsův boson sehrává klíčovou roli v mechanismu, jakým částice mikrosvěta popisované standardním modelem (kvarky, leptony a intermediální bosony) získávají hmotnost. Ty, na které "Higgs" působí, jsou hmotné (třeba takzvaný top kvark), zatímco jiných částic, třeba fotonů, si Higgsův boson „nevšímá“ – žádnou hmotnost proto nemají a pohybují se rychlostí světla.

Nově objevená částice má hmotnost 125,3 GeV (gigaelektronvoltů; jednotka energie používáná v mikrosvětě, vyjadřuje se s ní i hmotnost). Je tedy přibližně 133krát těžší než proton. Možnost její existence v někde pásmu hmotností 115-135 GeV naznačovaly i experimenty na americkém urychlovači Tevatron, který loni na podzim ukončil provoz.

Objekt z jiného světa

Podle profesora Jiřího Chýly z Fyzikálního ústavu AV ČR se nakonec může ukázat, že nová částice není očekávaným Higgsovým bosonem. „Může to být objekt úplně z jiného světa, daleko zajímavější,“ říká Jiří Chýla. Překvapivé je, že k tomu, abychom nalezli konečnou odpověď, nemusejí data z urychlovače LHC stačit. V jeho nitru se srážejí protony, k prozkoumání vlastností nové částice by se však více hodily srážky elektronů s jejich opačně nabitými protějšky – pozitrony. Znamená to tedy postavit nový urychlovač.

Ironií osudu je, že objevenou částici mohl detekovat a prozkoumat už urychlovač LEP, který v CERN fungoval do roku 2000 (poté byl demontován, aby v jeho tunelu vznikl právě LHC). Stačilo by, kdyby byl býval jen o trochu výkonnější. Tento urychlovač, v jehož nitru se srážely zmíněné elektrony a pozitrony, mohl studovat nově vznikající částice až do hmotnosti 115 GeV. Scházelo tedy jen málo – aby byl jeho záběr širší o nějakých 11 GeV.

Kudy dál

Vlastnosti nově objevené částice mohou naznačit, kudy se bude dál ubírat odkrývání nejhlubších tajemství vesmíru. Jaké teorie popisují přírodu za hranicemi standardního modelu? Jedním z navrhovaných kandidátů je tzv. supersymetrie, teorie, podle níž má každá částice standardního modelu svého těžšího partnera. Mohlo by se například ukázat, že nově nalezená částice je pouze nejjednodušší, nejlehčí verzí Higgsova bosonu, a že existuje i její supersymetrický partner s hmotností vyšší.

Běžná hmota, kterou v kosmu pozorujeme, tvoří jen čtyři procenta vesmíru. Důkaz, že supersymetrie je správnou teorií, by pomohl odhalit, z čeho se skládá tzv. temná hmota, představujících dalších zhruba 25 % kosmu. Středeční oznámení tedy může být počátkem nové cesty k poznávání nejširšího světa kolem nás.

Představit si ale lze i jinou možnost: Nakonec se ukáže, že objevená částice je skutečně Higgsův boson, žádní supersymetričtí partneři však odhaleni nebudou a urychlovač LHC nenalezne ani nic dalšího skutečně překvapivého. Celá částicová fyzika by pak čelila nepříjemné skutečnosti, že urychlovač za 4,5 miliardy eur objevil jedinou, předem předpovězenou částici.

 

Poznámka pro čtenáře, kteří si přečtou článek z Respektu 49/2011: výsledky experimentu Opera se nepotvrdily, neutrina se s největší pravděpodobností rychleji než světlo nepohybují.

reklama
comments powered by Disqus
Původní diskuse
Pavel Steinitz
7.7. 07:02
objev Higs.bosonu
Zdravím
Nedomnívám se,že je to v přírodě a fyzice částic až tak jednoduché a jednoznačné a myslím si,že nás čeká
po potvrzení existence Higgs bosonu objev něčeho ještě mnohem zajímavějšího než byl on sám.Nejspíše se
bude jednat o další novou zajímavou částici, nebo zajímavou interakci.Vždy s objevem něčeho se objeví něco
co jsme nečekali a o to je to vše zajímavější.Příroda svoje tajemství vydává velice pomalu a opatrně,abychom
vše stačili vnímat. Pavel
Alena
6.7. 11:57
tohle mne baví
Doufám, že o tom bude co nejdříve obsáhlý článek. Se těším.
dzefo
6.7. 06:57
Big desert
V případě, že by se už nebojevila žádná další částice, tak by urychlovač mohl objevovat ještě spoustu dalších věcí. Třeba proces hadronizace (tedy jak přesně se kvarky spojují do protonú a atomú a jiných částic), či mnoho jiných zajímavých otázek. Mnohem horší by to ale mohlo být s našim pochopením vesmíru a částicové fyziky. Existuje tzv. Big Desert (velká poušť --- http://en.wikipedia.org/wiki/Desert_%28particle_physics%29) hypotéza, která předpokládá, že do energií řádově 10^16 GeV (1 000 000 000 000x víc než LHC), neexistuje žádná nová fyzika. Tuto energii ale není možné dosáhnout v žádné dohledné budoucnosti. Co by mohlo mít za následek, že nové částice by se neobjevili nejenom na tomto urychlovači ale možná už nikdy (nebo alespoň několik tisíc let).
Valonis
23.7. 23:10
Re: Big desert
Co máte pořád s tím neustálým "objevováním" nových částic? Copak má smysl generovat nové a nové rozruchy ve Tkanivu jak o tom píše Frank Wilczek? Sokratova vize kvartonového vakua je ještě konkretnější: To co dělají v CERNu je prachobyčejné rozbíjení základní struktury vakua - kvartonů. Obrovské shluky kvartonů jsou při těch jejich monstrózních srážkách rozbíjeny a z toho vznikají výtrysky "rozprášených" protoelů, které se krátkodobě a chaoticky spojují v nestálé formace. Vše nakonec končí rozpady těhle nahodilých shluků protoelů na skutečné elementární částice našeho světa: proton, neutron a leptony. Mnohem více o tom naleznete v (http://qarton.sweb.cz)
reklama
reklama
reklama
Časopis Respekt
20. - 26. května 2013, č. 20/13

Hlavně ať to hraje

Tomáš Lindner

Trenér Pavel Vrba vrací českým fanouškům radost z fotbalu

celý článek

Školka, základ státu

Adam Šůra

Zajistit chybějící místa ve školkách může být překvapivě...

celý článek

Byl vizionář, svoji vizi ale neprosadil

Erik Tabery

S historikem Jiřím Sukem o zkoumání Václava Havla a...

celý článek
všechny články předplatné
 
Nenechte si ujít

Návrat do budoucnosti v režii Google

Martin Uhlíř

První uživatelé Google brýlí: Je co zlepšovat

Editorial: Odkrývání Václava Havla

Erik Tabery

Žádná historie není tak vzdálená, aby nás nemusela zajímat. V případě té jen pár desítek...

Uplynulých sedm dní očima Ivana Lampera

Ivan Lamper

Uplynuly dva měsíce od chvíle, kdy skupina dosud neznámých ozbrojenců přepadla v...

Jo, za první republiky, to byla maturita

Tomáš Feřtek

Matematika má být užitečná a dobrodružná

reklama
 
reklama
reklama