Záhadná fluida pod Chebskem

V neděli zasáhlo Chebsko nejsilnější zemětřesení od roku 1985. Jaké jsou příčiny? A může se v západních Čechách objevit nová sopka podobná Komorní hůrce? Podle Aleše Špičáka z Geofyzikálního ústavu AV ČR je to nepravděpodobné, ale nikoliv vyloučené.

Je v zemské kůře na Chebsku nějaký zlom? Nebo jak je možné, že se v klidných Čechách takhle otřese země?
To nám vrtá hlavou už od prosince 1985, kdy na stejném místě došlo k ještě o něco silnějšímu zemětřesení. Zlom tam nepochybně je, protože všechna zemětřesení, která jsme tam od té doby zaznamenali – těch slabých byly tisíce nebo desetitisíce -, se odehrála v hloubce od osmi do jedenácti kilometrů v podstatě v jedné ploše. Je to svislá, poměrně malá plocha několika čtverečních kilometrů. Tedy zřejmě plocha zlomu - „praskliny v zemské kůře.

Zvláštní ale je, že jsme na povrchu nenaměřili žádné vertikální pohyby, k nimž na aktivních zlomech dochází. Bývají velmi pomalé, jde jen o několik milimetrů za rok. Snažíme se je už 20 let změřit pomocí velmi přesné nivelace a GPS, ale žádné jsme nezaznamenali. Nezvyklé je i to, že v západních Čechách dochází k zemětřesením v sériích, které čítají stovky až desetitisíce otřesů. Trvají od několika dnů až třeba do tří měsíců, jako tomu bylo v roce 2000. To není pro zemětřesení na zlomech typické. Třeba na známem zlomu San Andreas v Kalifornii nebo na Anatolském zlomu v Turecku to nepozorujeme.

Jak si to vysvětlujete?
Po třiceti letech výzkumu se domníváme, že zemětřesení na Chebsku způsobují takzvaná fluida. To je takový tajemný název pro jakési podzemní tekutiny, roztoky, které pravděpodobně souvisejí s vulkanickou činností, jež v té oblasti probíhala zhruba před dvěma či třemi sty tisíci lety. Jejím výsledkem jsou blízké vyvýšeniny Komorní a Železná hůrka. V chebské pánvi dochází k výronům oxidu uhličitého, pozorujeme tu zemětřasné roje, spoustu neobvyklých úkazů, které zřejmě souvisejí s tímto dávným vulkanismem.

Čili před několika sty tisíci lety, z geologického hlediska nedávno, prorazilo takzvané magma - roztavené horniny z hloubky - až na povrch, kde ztuhlo. Je ale v hloubkách kolem deseti kilometrů rozžhavené magma dodnes?
V našem klidném středoevropském regionu působí taková představa dost exoticky. Na povrchu nepozorujeme nějak výrazně zvětšený tepelný tok, který by přítomnost žhavého magmatu v hloubce prozrazoval. Větší množství magmatu by také zpomalovalo šíření seismických vln, což jsme rovněž nezaznamenali. Přesto je chování těch zemětřesení velmi podobné tomu, jak se chovají sopky před erupcí, když se k nim magma blíží.

Vysvětlením jsou zřejmě zmíněná fluida, která mohou s magmatem souviset. Asi 30 kilometrů od oblasti, v níž leží ohniska zemětřesení na Chebsku, se v 90. letech odehrála zajímavá věc: po sjednocení Německa byl u městečka Windischeschenbach v Bavorsku, na německé straně, ale stále v Českém masivu, vyvrtán více než devět kilometrů hluboký vrt. Pod tlakem se do něj vháněla kapalina, výplach, a zkoumalo se, co to s horninou v hloubce devíti kilometrů udělá. A ono to spustilo sérii slabých zemětřesení. Nevznikla by bez energie tekutiny pod tlakem vstříknuté shora. Čili já osobně si zemětřesení na Chebsku vysvětluji podobně, přísunem nějakých fluid, plynů a tekutin. Je od nás trochu alibismus, že tomu říkáme tak neurčitě, fluida, ale co se s tím dá dělat? Je to hluboko a není jasné, o co přesně jde.

Kdyby v západních Čechách přece jen hrozila erupce, nová Komorní hůrka, poznali byste to?
K zemětřesením tam dochází odnepaměti, máme o nich svědectví stovky let do minulosti. Komorní a Železná hůrka vznikly před statisíci let. Není tedy důvod si myslet, že se zrovna teď probouzí nějaký katastrofický jev. Ohniska zemětřesení se v čase nepřesouvají, jsou pořád v téže oblasti, v hloubce. Před nedávným výbuchem islandské sopky Eyjafjallajökull to bylo jinak: ohniska zemětřesení se už od 90. let posouvala k povrchu, až to v roce 2010 vyvrcholilo erupcí. Na druhou stranu nemáme ani žádný důkaz pro to, že by k erupci na Chebsku nemohlo dojít. Nečekám to, ale teoreticky něco takového vyloučit nelze.

Lze zemětřesení v západních Čechách nějak předvídat?
Naše přístroje zaznamenají každé šustnutí v zemské kůře. Když přijde zemětřesný roj, ihned se to dozvíme – seismografy lze nastavit tak, aby nám při překonání určité amplitudy otřesů poslaly esemesku. Dozvíme se to tedy okamžitě, ale ne s předstihem, až ve chvíli, kdy už nám začínají volat lidé. Registrujeme pochopitelně slabší zemětřesení třeba i dříve, ale předpovědět podle nich silnější otřes není jednoduché.

Co vaše přístroje ukazují teď? Roj pořád ještě probíhá?
Na stránce geofyzikálního ústavu vidíte mapu České republiky s vyznačením seismických stanic. Jejich síť budujeme od zmíněného roku 1985, kdy silné zemětřesení probudilo tehdy poněkud spící komunitu československých seismologů. Stanice Nový kostel, zkratka NKC, je přímo nad těmi ohnisky. Když na ni kliknete, uvidíte dole na stránce záznam tamních seismografů za poslední dobu. V úterý už aktivita zdánlivě utichala, ale zemětřesné roje se nevyvíjejí rovnoměrně, mají zpravidla několik fází zvýšené aktivity a mezitím fáze klidnější, kdy už se zdá, že je konec, ale on není… Uvidíme, co přijde dál, to je právě ten problém – my nevíme, kde se v roji nacházíme, zda na začátku, nebo zda bude pokračovat, spíše silněji či spíše slaběji, zda bude trvat už jen pár dnů nebo ještě dva měsíce.