Systém hodnocení a financování vědy a výzkumu prochází v současné době podstatnými změnami. To vyvolává uvnitř vědecké obce bohaté diskuse, na které reaguje i mediální sféra (Respekt č. 8, s. 14, Martin Uhlíř, „Kafemlejnek se loučí“). Relevantní a ověřitelné informace se však v záplavě různých dat obtížně hledají, proto si dovolím stručnou rekapitulaci změn, které nastaly v průběhu roku 2014.
Oprávněně kritizovaný „kafemlejnek“ (jehož prostřednictvím byly peníze na vědu a výzkum rozdělovány většinou mechanicky podle počtu výsledků) již neexistuje. Zůstal z něj jen základní princip evidence (RIV = registr informací o výsledcích vědy a výzkumu). Každý vědec, jehož práce je financována z veřejných prostředků, musí jednou za rok zadat do veřejně přístupné databáze údaje o vědeckých výstupech, které vytvořil. Takto získaná data jsou pak od loňska vyhodnocována zcela nově podle tzv. „Metodiky 2013–2015“, a to v rámci tří částí (tzv. pilířů).
Soubor všech výsledků za předchozí rok (2013) hodnotil I. pilíř (publikační výsledky základního výzkumu) a III. pilíř (ostatní výsledky, včetně aplikovaného výzkumu). Hodnocení již probíhalo podle oborových specifik. Každému oboru bylo stanoveno, jaké typy výsledků jsou pro něj důležité. Oborově byl omezen i celkový bodový limit. Mezi obory tak byla odstraněna „bodová inflace“ a celkový počet bodů dále neporoste. Uvnitř oborů jsou body přerozdělovány podle kvalitativních kritérií, což omezí nežádoucí nadprodukci méně hodnotných výsledků. Nejvýznamnější změnou bylo zavedení principu „peer review“ (posuzování konkrétních výsledků oborovými specialisty). Díky tomu byla část výsledků z hodnocení vyřazena, a to i s hrozbou uplatnění bodové sankce. U výsledků typu „B“ a „C“ (odborné knihy a kapitoly v odborných knihách) vznikla v rámci dílčích oborů kvalitativní škála (u knih bodové hodnocení v rozsahu 4 až 120 bodů).
Systémovou novinku představuje II. pilíř. Do této části hodnocení vykazovaly jednotlivé instituce podle vlastního uvážení jakékoli svoje nejlepší výsledky vědy a výzkumu (evidované v RIV-u za období posledních pěti let), a to bez ohledu na obor či typ výsledku. Počet vykazatelných výsledků byl systémově limitován. Takto shromážděné výsledky pak byly rozděleny podle oborů a z nich hodnotícím panelem (složeným většinou ze zahraničních odborníků) vybráno nejvýše 20% jako „excelentní“.
Výhodou tohoto systému je nová metodika výběru hodnotitelů. Členy hodnotících komisí jmenovala Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na základě návrhů, které předložily samotné vědecké instituce. Mezi hodnotitele se tedy nemohl dostat nikdo, kdo by nebyl (alespoň na úrovni nominující instituce) považován za významného specialistu ve svém oboru. Jednotlivé komise pracovaly nezávisle na sobě a byl vyloučen střet zájmů (nikdo nemohl hodnotit výstupy, vykázané vlastní institucí, natožpak svoje). Jména konkrétních členů hodnotících komisí jsou veřejně přístupná na stránkách RVVI.
Tyto změny pochopitelně nevyhovují každému. Již krátce po ukončení základní fáze hodnotícího procesu obdržela RVVI oficiální návrh, aby bylo hodnocení za rok 2014 úplně zrušeno a dlouhodobě nahrazeno provizoriem až do zavedení nějakého nového systému. Tento návrh nebyl přijat. Jedním z jeho hlavních argumentů byl údajný masivní překryv mezi autory „excelentních“ výstupů II. pilíře a členy hodnotících komisí I. pilíře. Toto účelové nařčení však bylo možné snadno vyvrátit. Hodnotitelé v I. pilíři nemohli nijak ovlivňovat průběh hodnocení v II. pilíři. Z podstaty věci pak vyplývá, že pokud byl někdo svou institucí nominován jako potenciální hodnotitel do I. pilíře, pak je pravděpodobné, že za uplynulých 5 let publikoval nějaký významný výstup, vykazatelný do II. pilíře. Nemělo by smysl, aby výsledky vědy a výzkumu hodnotil někdo, kdo dlouhodobě žádné významné vědecké výsledky nepublikuje.
Výsledky hodnocení II. pilíře byly zveřejněny koncem ledna 2015; u ostatních je zveřejnění plánováno do poloviny roku 2015. Financování institucí tato data ovlivní v roce 2016. Podle stávajících platných zákonných norem bude hodnocení podle „Metodiky 2013–2015“ probíhat s předpokládanými dílčími změnami až do roku 2019. Interval hodnocení „peer review“ bude však pro jeho náročnost dvouletý. Zároveň již od roku 2014 probíhá zkušební ověřování možného nového způsobu hodnocení a rozdělování finančních prostředků na vědu a výzkum (projekt „IPN Metodika“, realizovaný ze strany MŠMT). Tento vývoj lze obecně akceptovat jako pozitivní; každou další chystanou změnu je však nutné důkladně zvážit, aby vedla k objektivnímu zlepšení systému.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
