Příšerky, které ovládly celý svět

Na začátku byl kluk fascinovaný hmyzem, na konci jeden z vůbec nejúspěšnějších popkulturních fenoménů, který trhá komerční rekordy, ať se objeví v jakékoli podobě: od původní videohry přes hrací kartičky, komiks, seriál, film nebo funguje na principu rozšířené reality pro chytré telefony.

V druhé půli devadesátých let vzali pokémoni americký a následně evropský trh útokem: děti je mohly chytat na Game Boyi, vyměňovat si se spolužáky v podobě kartiček, případně je sledovat v televizi. Najednou byly tyto příšerky slavnější než Želvy Ninja, Barbie a Mickey Mouse dohromady. Šlo o první případ, kdy Japonsko sesadilo Ameriku a Evropu z pozice výhradních vývozců globální populární kultury. Přišlo s něčím naprosto svým, co vyrůstalo z tradice anime filmů, komiksů manga a videoher. Velmi chytře přitom pochopilo, že pokud chce skutečně dominovat, musí vývoz kulturně přizpůsobovat vkusu a očekávání západních diváků.

Pokémoní horečka zachvátila takřka celou planetu. A přestože hit zaměřený na dětské publikum měl podle všech zvyklostí zmizet poté, co se ho během několika sezon nabaží jedna generace, pokémoni oslaví na konci února
25 let existence v dobré kondici. V Japonsku jejich popularita nikdy neuvadla a o masivní návrat ve zbytku světa se v roce 2016 postarala mobilní aplikace Pokémon GO, která umožnila chytat příšerky v ulicích měst.

Kromě toho, že se jim daří v mnoha různých prostředích, stojí za dlouhou životností pokémonů i to, že více než poutavé příběhy nabízejí spíše hráčské principy, napětí a roztomilost. Toho si ostatně byl už v roce 1999 vědom jejich stvořitel, herní designér Satoši Tadžiri, který tehdy odpovídal na otázku časopisu Time: „Když jako dítě dostanete kolo, chcete se vydat někam, kde jste ještě nebyli. Přesně takové to je s hraním pokémonů. Všichni sdílejí tutéž zkušenost, ale každý by chtěl jít jiným směrem. A může to udělat.“

Kluk s přezdívkou Brouk

Na přelomu osmdesátých a devadesátých let bylo Japonsko druhou nejsilnější ekonomikou na planetě a také dominantním vývozcem audiovizuální techniky. Televize, videa, domácí kina, walkmany, herní konzole, sestavy na karaoke, CD přehrávače – to všechno byly přelomové přístroje, které měly zásadní vliv na proměnu každodenního života a konzumování kultury se stávalo mnohem privátnějším zážitkem. Onen úspěch ovšem umocňoval pocit méněcennosti z toho, že Japonsko sice vede na trhu se zbožím, ale o jeho kulturu se nikdo moc nezajímá.

„Je pravidlem, že ekonomicky silný národ během svého rozkvětu vytváří také globální populární kulturu, jejíž vliv se vyrovná jeho ekonomické síle. Platilo to o britském impériu, Francii, výmarské republice i Spojených státech v padesátých a šedesátých letech. Vytváří ale Japonsko dnes něco, co ovlivňuje životní styl zákazníků na celém světě?“ ptali se v roce 1995 podrážděně autoři publikace The Making of Global Commodities (Výroba globálních komodit) vydané společností Across. Odpovědí na jejich volání se záhy stal žlutý ušatý tvoreček Pikachu s ocasem ve tvaru blesku.