Český balíček: Ministři se chystají podpořit ekonomiku

Dlouho to vypadalo, že vládní opatření v boji proti světové krizi skončí na úrovni škrtů v rozpočtu, aby byl dodržen schválený deficit. Nyní je vše jinak. Po prvních vlaštovkách z ministerstva průmyslu a obchodu, které například urychluje čerpání evropských fondů (více v článku Konec zlatých časů ), začínají ministři diskutovat o výraznějších zásazích na podporu ekonomiky.

Prognózy růstu českého hospodářství se totiž soustavně zhoršují. Z původního odhadu ministerstva financí, které ještě v létě předpovídalo růst v příštím roce skoro pět procent, jsou teď spíše tři a někteří analytici to vidí ještě hůře.

Shodou okolností to byl opět ministr průmyslu a obchodu Martin Říman (ODS), který odkryl některé z připravovaných opatření. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že by byl pro snížení sazby zdravotního pojištění o jeden procentní bod a urychlení snižování daně z příjmů firmám. „Nyní jsme na nějaké trajektorii snižování daní. Já si ale myslím, že by ta trajektorie mohla být rychlejší tak, abychom kolem roku 2011, 2012 dosáhli úrovně 15 procent,“ prozradil. Současný plán počítá se snížením daně na 19 procent do roku 2010.

Za zavřenými dveřmi

O návrzích na podporu ekonomiky se ale mluví zatím jen za zavřenými dveřmi. „Můžu potvrdit, že se připravuje balíček opatření, který by reagoval na vnější vlivy, kterým česká ekonomika čelí. Zatím o tom probíhá diskuse pouze mezi ekonomickými ministry, je to zatím v syrovém stavu,“ řekl v rozhovoru pro Respekt.cz tiskový mluvčí ministerstva práce a sociální věcí Jiří Sezemský.

Jednání podle něj probíhají už týdny nebo dokonce měsíce, a konkrétní opatření by mohla být zveřejněna do konce roku. Zatím ale nejsou na stole ani pracovní verze takového podpůrného balíčku. „Nemám informace o tom, že by o těchto návrzích ministr Říman s naším ministerstvem jednal na oficiální úrovni,“ nevyloučil neformální jednání pro Respekt.cz také tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Potřebujeme podpořit ekonomiku?

Chystaný balíček opatření by měl podpořit ekonomiku pouze nepřímo. Nepůjde tedy o přímé finanční injekce do problémových odvětví. Přesto se oslovení analytici neshodnou, zda to ekonomice pomůže. „Kdyby to bylo potřeba, tak je lepší mít něco takového připravené,“ schválil plán ministrů hlavní ekonom ČSOB Tomáš Sedláček v rozhovoru pro Respekt.cz. Upozorňuje ale na nebezpečí v podobě zvýšeného deficitu státního rozpočtu. „Je škoda, že jsme se tak zadlužovali v období, kdy to absolutně nebylo nutné, kdy naše ekonomika rostla šestiprocentním tempem. Takové opatření totiž mohou mít dopady do rozpočtu v řádu desítek miliard korun.“

Už začátkem roku se přitom ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) chystá v rozpočtu škrtat přibližně 20 miliard korun. Státní kasa totiž počítá v příštím roce s příjmy odpovídající růstu hospodářství těsně pod úrovní pěti procent. Podle ekonoma Miroslava Zámečníka ale k žádným škrtům nedojde. „Je to elegantní cesta, jak se tvářit fiskálně odpovědně, nezvyšovat výdaje, a přitom mít schodek, který se bude v období nastupující resece hodit,“ uvedl pro Respekt.cz.

Efektivní podpora

Chystaná podpora by se ale podle něj mohla minout účinkem. „Je hezké, že se o tom přemýšlí, to musíme pochválit. Ale pokud snížíte povinné odvody zaměstnancům, tak v okamžiku, kdy se budou obávat o budoucí příjmy, budou ušetřené peníze spíše spořit než utrácet,“ upozorňuje Zámečník.

Podobně firmy mohou uspořené peníze na odvodech věnovat na zvýšení počtu zaměstnanců nebo investiční aktivity, což je ale za současné situace méně pravděpodobné. „Musím se tedy ptát, jaký budou mít taková opatření multiplikační efekt pro ekonomiku,“ doplnil Zámečník.

Hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík zase vítá diskusi o snížení sazby zdravotního pojištění. „Zdravotní pojišťovny mají na svých účtech přebytky, tak je logické buď snížit sazbu pojištění, nebo zrušit poplatky,“ sdělil Respektu.cz. Se snížením firemních daní ale vzhledem k těžké rozpočtové situaci nesouhlasí. Už podle současného odhadu Raiffeisenbank dosáhne deficit rozpočtu v příštím roce 2,9 procenta HDP, což odpovídá skoro dvojnásobku schválených 38 miliard.