Pravda a láska zvítězí… a letiště Franze Kafky

Zdá se mi, že do českých končin přichází zlá doba a je tedy na čase oprášit heslo Václava Havla z dob sametové revoluce, onu popelku vysmívanou všemi cyniky, chytráky, zhýralci, zapšklíky a tzv. realisty v české politice. „Pravdoláskovní“ elementy v české politice jsou vysmívány nejen politiky, ale i politology (nejvíce v tom vyniká Bohumil Doležal).

Možná nemusí zrovna vítězit pravda a láska, ale proč by českou politiku měly zcela ovládnout jen zášť, závist, zloba, nenávist, odpor, znechucení, pomsta, snaha ničit, ponížit, zašlapat a jaké ještě všechny ty negativní a destruktivní emoce. Pád české vlády nezavinila ekonomická krize, jak se domnívají západní komentátoři. Všimněme si, že Václav Klaus nenávidí Mirka Topolánka, chce ponížit či zničit ODS. Mirek Topolánek nenávidí Jiřího Paroubka, který používá „estébácké metody“ a z Jiřího Paroubka zase kape zášť a pomsta za to, že on nemohl předsedat unii. Kvůli tomu je zjevně ochoten obětovat i dlouhodobé cíle ČSSD (přijetí eura a Lisabonské smlouvy).

Současnou krizi lze přitom (stejně jako včera nejsem v tomto návrhu originální) vyřešit až banálně jednoduše. Paroubek s Topolánkem se domluví, že nechají dovládnout současnou vládu (i když odejít bude muset třeba Ivan Langer a možná někdo další) a dohodnou se na kompromisním termínu předčasných voleb, tedy někdy na začátku podzimu či konci léta. Topolánek donese na Hrad podpisy všech poslanců ODS i sociální demokracie. Klaus nebude mít odvahu takovou sílu hlasů odmítnout. V neutěšené ekonomické situaci bude opozice moci vládu nadále tvrdě kritizovat. Moc se vrátí z Hradu tam kam patří. A je to.

V opačném případě se připravme na to, že Václav Klaus záměrně vymění vládu uprostřed předsednictví a se vší parádou bude destabilizovat a blokovat celou Evropskou unii. Zapomenout můžeme na přijetí Lisabonské smlouvy i euro a v Evropě budeme odstaveni na vedlejší kolej.

…

Kolega Erik Best se ve svém dnešním Final Word zastává Mirka Topolánka, za to, že kritizoval Obamův záchranný plán. Když prý v divadle hoří, je třeba říci, že hoří. Obamův plán na záchranu bank prý kritizuje i Jeffrey Sachs nebo Matt Taibbi.

To je sice pravda, ale Topolánek se ve Štrasburku nesoustředil na Obamův záchranný plán pro banky, ale na stimulační balíček. Americký záchranný plán pro banky je sice také financován skrze program TARP, který byl schválen Kongresem, ale plán na záchranu bank není to, o čem probíhá výměna názorů mezi Spojenými státy a Evropskou unií před summitem G-20. Disputace, ke které se tak hezky vyjadřoval Mirek Topolánek, se týká toho, že Amerika by si přála, aby svět (a také Evropa) více stimuloval poptávku – tedy snížil daně a zvýšil výdaje. Evropa ale říká: my máme svoji záchrannou sociální síť, kterou vy Američané zdaleka takovou nemáte, financování dluhu je pro nás Evropany obtížnější a nákladnější a navíc by zadlužení mohlo zvýšit maximálně Německo, možná trochu málo Francie.

Spor mezi Evropskou unií a Spojenými státy se netýká toho, jak chce Amerika sanovat a restrukturalizovat svůj bankovní a finanční sektor a Topolánek nemluvil o tom, že Obamův plán na záchranu bank je „cesta do pekel“. Mluvil o fiskální expanzi a podpoře poptávky. Tak jsem to alespoň pochopil já.

…

Topolánka se zastal i editorial amerického deníku The Wall Street Journal. To ale příliš nepřekvapí. Jestli mi něco na americké scéně připadá opravdu ominózní pak je to skutečnost, že Baracku Obamovi se nepodařilo získat nadstranickou širší podporu pro záchranný plán (je to koneckonců podobně tragicky neblahé jako v České republice). Republikáni se rozhodli Obamovi oponovat a projektovat ho jako „velkoutráceče“ a slavný mág Karl Rove jim teď spočítal, že by se to do roka mohlo politicky vyplatit. WSJ je této ideologie hlavní hlásnou troubou. Do dluhů přitom dostal zemi George W.Bush. Zatím se pořád opakuje scénář, který je pro USA posledních desetiletí typický. Republikáni dělají dluhy (deficit si na sebe podle většiny z nich vydělá sám) a Demokrati dluhy splácejí. Dluhy nasekal Ronald Reagan a Bill Clinton odevzdal vyrovnaný rozpočet, stejně tak většinu současných dluhů nasekal George W.Bush a pokud bude Obama zvolen znovu, může stihnout dát finance do pořádku nebo dluh výrazně snížit.

…

Kromě proslavené „cesty do pekel“ zaujala novináře na Topolánkově projevu ještě chyba překladatele, který prý udělal z „bondů“ bomby. Je to opravdu chyba překladatele? Slovo bondy se česky řekne dluhopis nebo obligace. Jak měl ale chudák překladatel najednou poznat, že premiér začne mluvit poloanglicky?

..

A na závěr ještě Pražské letiště Franze Kafky. Za link děkuji přátelům z New Yorku Alexovi Zuckerovi a Tomu Bridelovi. Povšimněte si jména zřízence.

Čtvrteční audit: Topolánek – veselý popleta na AC/DC či chachar v holinách a s vidlemi?

Středeční audit: Paroubkova fatální chyba a Klaus na koni

Úterní audit: O stavovské a profesní cti, trzích a Německu

Pondělní audit: Padne v Česku vláda? Jaký bude růst? Geithnerův plán a jak vypadá bilión dolarů

Páteční audit: Kdo to (ne)zavinil, Šlouf s Weiglem v hypnóze a čtení na víkend