Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Audit Jana Macháčka

Kdo to (ne)zavinil, Šlouf s Weiglem v hypnóze a čtení na víkend

[image id="120824790"]Sociální demokracie se na předvolebním plakátě slibuje zastat těch, co „krizi nezavinili“. Hezké. To znamená pomoci všem, protože u nás v České republice krizi nezavinil vůbec nikdo. Jiná věc by byla žádat sankce proti těm, kdo krizi zavinili. To bychom museli vyhlásit válku, patrně Spojeným státům, případně Velké Británii.

Sociální demokracie se na předvolebním plakátě slibuje zastat těch, co „krizi nezavinili“. Hezké. To znamená pomoci všem, protože u nás v České republice krizi nezavinil vůbec nikdo. Jiná věc by byla žádat sankce proti těm, kdo krizi zavinili. To bychom museli vyhlásit válku, patrně Spojeným státům, případně Velké Británii.

Věc jiná je, co všechno se dalo dělat jinak. Předem je však třeba říct, že i kdybychom sečetli to všechno, co se dalo dělat jinak, pořád bychom neměli řádově jiné výsledky. Takže: Špidlova vláda začala pokusem o fiskální reformy, pak je odpískala a vlády ČSSD přestaly nakonec dodržovat výdajové limity. ODS se mohla včas přihlásit k zavedení eura. Příliš automobilového průmyslu? Možná, ale jak říkají na Moravě, jiný by k nám „nedovalil“. Obecně jsme mohli mít – jako vzorní Dánové – rozpočtové přebytky v době prosperity. Vláda měla mít ve svých řadách ekonoma, již v srpnu jsem na tomto místě psal, že prioritou předsednictví na prvním až desátém místě bude hospodářská krize. Vláda tomu do prosince nevěřila. Vláda mohla mít rezervu infrastrukturních projektů, okamžitě použitelných ve špatných časech.

Pořád by se ale nic podstatného nezměnilo: kolaps trhů na Západě i Východě jsme z Prahy ovlivnit nemohli.

Mirek Topolánek slibuje důkazy o manipulaci prezidentské volby. Je to samozřejmě jednoduché. Chce odlákat pozornost od svého skandálu. Naposledy šlo o to, že poslal Dalíka za televizním reportérem, aby zamezil odvysílání reportáže o poslanci Wolfovi. Ale stejně - jak je to s tou manipulací? Mne například vůbec nezajímá, kdo vynesl informaci o schůzce Weigl-Šlouf, protože informace o ní představovala veřejný zájem per excellence. Chce snad Topolánek tvrdit, že někdo omámil ŠloufaWeiglem a na schůzku byli přivezeni v bezvědomí? Nebo že na tu schůzku sami nechtěli, ale přece tam šli, protože je někdo zhypnotizoval?

Když už jsme u slavné prezidentské volby, slyšel jsem z důvěryhodného zdroje, že na Hradě jsou dosud přesvědčeni o tom, že veřejnou volbou zachránil ParoubekKlause. Topolánek chtěl prý v tajné volbě potopit Klause. Taky vám to zní jako nesmysl? Prý tomu ale pan prezident a lidé kolem něj věří. Chudák Topolánek – pro dobrotu na žebrotu. Možná ale v tomto světle trochu lépe chápeme, proč se pan prezident chystá na sjezd ČSSD.

Napadá mne ještě jedna zajímavost. Jedním z mnoha důvodů proč klesají preference ČSSD, je skutečnost, že Paroubek přestal úplně útočit na Klause. Dříve to dělal několikrát za den a různí politologové psali, že Paroubek je první lídr ČSSD, který pochopil, že jeho soupeř není Topolánek, ale Klaus. Inu – každý sám svého štěstí strůjce.

A ještě k Jiřímu Weiglovi. Vůbec nechápu, jak může sedět ve vládní ekonomické radě (NERV) člověk, který se v roce 1997 (!) zastával Viktora Koženého v dopise azerbajdžánské vládě. Případ, se kterým přišel před necelými dvěma měsíci Respekt, zdá se vládu nezaujal. I když možná k vysoké důvěryhodnosti stačí Weiglova role vrchního ředitele v IPB.

Na závěr pár tipů nejzajímavější četby z tohoto týdne: za prvé tradičně skvělý John Kay v FT o tom, jak – když to zjednoduším – Madoffovy oběti byly spíše spoluviníci.

Jack Schwager v témže deníku mimo jiné o zábavném přerodu republikánů ze strany, která přivedla svým utrácením a dluhy Ameriku do problémů a teď si hraje na strážce pořádku ve veřejných financích.

A za třetí doporučuji blogNouriela Roubiniho RGE Monitor o tom, jak se zúčastnil ve Washingtonu konference, kde se mluvilo o tom, jestli za krizi může více Wall Street nebo Washington D.C. . Tím jsme opsali kruh. Dle návodu sociální demokracie se zabýváme tím, kdo krizi zavinil.

Čtvrteční audit: Sněmovna a odklad deregulací

Středeční audit: Proč být v krizi optimistou, a proč taky ne…

Úterní audit: Exekustán, maastrichtská kriteria, inflace a odměny v AIG

Pondělní audit: Jak dlouho a hluboko, válka s FT a jak USA platily evropské banky

Páteční audit: Švýcarské intervence, Madoff a co chce Francie

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].